Nevíte, co byste chtěli vlastně dělat? Zkuste se poradit sami se sebou

7 minut čtení

Často tu píšeme o tom, že nabídek práce je víc než před pandemií a že je takřka trestuhodné tuto příležitost nevyužít. Jenže co když si nejste jisti, co byste vlastně chtěli dělat? Existují návody, jak to zjistit. A má cenu do tohoto zjišťování investovat čas a energii. Stonásobně se to vrátí na životní pohodě. 

Mít zaměstnání, které nás sice uživí, ale jinak nás nijak nenaplňuje, bývá žroutem životní energie. Jako by člověk nežil tak úplně svůj vlastní život, ale život, který mu řídí někdo jiný. Řada lidí by to chtěla změnit, ale nejsou si jisti, jak na to. Najít řešení nemusí být úplně snadné, ale také to není žádná raketová věda. Lze si ho, jako všechny složitější úkoly, rozložit na menší dílčí kroky.

Pro začátek je hlavní odpovědět si na základní otázku: Chci dělat plus mínus to, co dosud (akorát jinde a někým jiným), nebo chci dělat něco jiného?

Pokud chci pokračovat v tom, co dělám nyní, bývá cesta snazší. Stačí si sepsat základní životopis, procházet si průběžně nabídky práce nebo si nastavit na Jobs agenta, který mi je bude posílat, a na ty, které mi padnou do oka, reagovat.

Třeba mi někde nabídnou výrazně víc než mám teď. Firmy jsou nyní „hladové“ po lidech a z hlediska nabízených mezd jsou poměrně vstřícné. Nebo se můžu v nové práci učit od těch nejlepších na trhu. Můžu to mít také mnohem blíž do kanceláře a ušetřím spoustu času i peněz na dojíždění.

 

Chci se podívat na inzeráty

 

Pokud dobře zvládnete napsat motivační dopis a sestavit si smysluplně CV (dotáhnout ho pokaždé lehce na míru pozici), máte slušnou šanci, že se vaše aktivita zúročí v pozvánce na pohovor a následném získání práce, která bude lépe vyhovovat vašim představám.

TIP: Životopis je reklama servírovaná vybíravému zákazníkovi. Jak ho sestavit tak, aby zaujal? Nezapomínejte ani na motivační dopis, ten se může stát spolu s CV vstupenkou na pohovor. 

A jsem pořád knihkupec

Jenomže co když člověk dělat to, co dosud, už nechce, ale tápe v tom, čemu jinému by se rád věnoval? Je fakt, že zjistit, v čem je člověk dobrý, co by ho bavilo, a ještě by ho uživilo, je celkem zapeklitý úkol. Vlastně je to jedna z hlavních výzev našeho života. Ještě před pár desetiletími řešil tuto otázku každý jedinec hlavně v mládí a pak už příliš ne. Jak říká hlavní postava ve filmu Vrchní, prchni! na školním srazu po dvaceti letech: „Já se po maturitě vyučil jako knihkupec, pak jsem nastoupil jako knihkupec a jsem pořád knihkupec.“

Jenže s takovým životním programem se už dnes dá málokdy vystačit. A nejen proto, že svět se rychle mění a člověk, zejména jako pracující, na to musí reagovat. Svět, alespoň ten náš, se posunul naštěstí tak, že na žebříčku Maslowovy pyramidy potřeb řešíme především ty z jejích horních pater, tedy potřebu uznání a úcty a nejvýše umístěnou potřebu seberealizace.

Jak na to šli v Japonsku

To mimo jiné znamená, že se snažíme najít takové povolání, které by nás naplňovalo, uživilo a zároveň by mělo hlubší smysl. Jak toho dosáhnout? Na rovinu: nebude to za pět minut, ale není to ani žádný nedosažitelný grál. Návod, jak na to, nabízí třeba japonský koncept ikigai neboli hledání smyslu života či celoživotního poslání. Podle něho si člověk musí položit čtyři základní otázky, aby svůj ikigai nalezl. Objeví ho v průsečíku svých vlastních odpovědí.

Co mi jde – říct si: v tom jsem fakt dobrý, není pro většinu Čechů zrovna jednoduchá disciplína. Máme tendenci se podceňovat a neustále se nahlodávat pochybnostmi. Když se od toho ale člověk oprostí, určitě dokáže alespoň identifikovat, jestli je spíš kreativní typ, nebo má radši pravidla a řád. Jestli si rozumí lépe s technologiemi nebo s lidmi.

Co mě baví – zapište si pod sebe všechny aktivity, které vám dělají radost a při kterých zapomínáte na čas. Můžete si taky položit otázku, co se vám vždycky líbilo, že dělají ostatní. Spíš si tak uvědomíte, po čem sami toužíte.

Co mě uživí – a teď přijde ta méně příjemná část: zkuste přemýšlet nad tím, které z vašich vášní a silných stránek by šlo zpeněžit. V jakých odvětvích nebo oboru byste mohli za to, v čem jste dobří a baví vás to, dostat zaplaceno?

Co svět potřebuje – Pokud si chcete najít práci, ve které opravdu dlouho vydržíte, měli byste v ní vidět smysl – tedy že je pro někoho prospěšná a užitečná. To neznamená, že člověk musí být hned neurochirurg nebo ekologický aktivista. Lidem slouží i hezky a přehledně udělané webové stránky, zboží doručené na čas nebo pozornost věnovaná zákazníkům využívajícím nějaký produkt.

Buďte připraveni na kompromisy

Na odpovědi se vyplatí dát si několik dní, ale zase je neproblematizovat do té míry, že celá záležitost nakonec usne. Hlavní je upřímnost k sobě sama. Zkuste popustit uzdu svým tužbám a vykašlete se na chvilku třeba na fakt, že máte vystudovaná práva a bylo by tedy škoda je v zaměstnání nevyužít. Pokud vás právničina nenaplňuje a každou volnou chvilku věnujete hledání a studování článků o zdravé výživě, napište si to po pravdě. Spíš se tak přiblížíte svému ikigai.

Bylo by ale pošetilé od toho způsobu hledání očekávat, že kápnu na činnost, která mě baví, je prospěšná ostatním a hned mi ponese závratný příjem. Buďte připraveni na kompromisy. Možná se budete muset rozhodovat, čemu dát přednost – zda spíš pocitu naplnění nebo příjmu, který vám zajistí život plný pohodlí až rozmařilosti.

Hledejte nabídku, ve které byste našli své ikigai

Až budete vědět, jaká činnost by odpovídala vašemu ikigai, začněte procházet nabídky práce. Blíží se k vašemu průsečíku nějaká? Určitě se jich alespoň pár najde. Zvlášť, pokud se chystáte do zcela nového oboru, nezapomeňte připojit motivační dopis, v němž vysvětlíte, co vás ke kariérní změně vede.

TIP: Když uchazeč mění obor, chce tomu přizpůsobit životopis i motivační dopis, aby nový zaměstnavatel pochopil, jaké kompetence na nové pozici využije a proč se na ni hlásí.

Pokud ani s pomocí japonského učení pořád nevíte, co byste vlastně chtěli dělat, ale po změně toužíte, zkuste se poradit s kariérním koučem. To je odborník školený na to, aby z vás vytáhl to, co ani sami třeba netušíte. Konzultace s ním vás možná pošťouchne k tomu, abyste se jen nesnažili v práci přežít, ale začali v ní a díky ní žít. Protože teď je k tomu ta nejlepší příležitost. Možná máte na dosah svoji životní šanci. Za půl roku se poptávka firem může nasytit a najít si vysněnou práci už bude o dost těžší.

Proto na nic nečekejte a začněte hledat.

 

Další články k tématu

Udělejte z nejistoty váš hnací motor

Nejistota je v posledních týdnech všude kolem nás. Nevíme, kdy budeme moci chodit do restaurací, nevíme, jak to bude nadále s naší prací. Existuje však několik taktik, jak se s nejistotou vypořádat. Před několika lety provedli neuroekonomové z Kalifornského technologického institutu výzkum zabývající se běžnými pracovními rozhodnutími. A zjistili, že čím méně informací má náš … číst více

Jak se poprat se strachem z nové výzvy

Ve chvíli, kdy se před námi otevře nějaká nová výzva, první, co pocítíme, jsou obavy. Například když dostaneme novou pracovní nabídku. Anebo když se okolnosti nečekaně změní a je potřeba si rychle najít novou práci. Jak se na věc podívat z jiného úhlu a racionálně situaci vyhodnotit tak, aby strach nepřevzal kontrolu? Poznejte svého „nepřítele“ Pocit … číst více

Nevzali mě... Jak se oklepat z odmítnutí?

Vypadalo to nadějně. Probojovali jste se do závěrečného kola, jenže firma nakonec vybrala někoho jiného. Odmítnutí samozřejmě zamrzí. Hlavně proto, že v téhle fázi vám už nejspíš na té nové práci začalo dost záležet. Svět se však točí dál. Přečtěte si, jak se z toho oklepat. Neberte si to osobně Prostě to nevyšlo – a … číst více

5 tipů, jak odpovědět na inzerát agentuře a získat maximum

4 minuty čtení Na pracovních portálech narazíte na dva typy pracovních nabídek: přímo od zaměstnavatele, který sám inzeruje své volné pozice, nebo od agentury, která zaměstnavatele zastupuje a hledá pro něj vhodné kandidáty. Jaký je v tom rozdíl a jak můžete z komunikace s agenturou nejvíc získat? 1. Neznáte firmu – hlaste se na pozici Agentury … číst více