I když ale máte práci snů, najdou se věci, které vás můžou každý den štvát. Tak schválně, je to některá z těchto?
1. Nedostatek informací
Je to opravdový paradox. Žijeme v době, kdy máme neomezené možnosti spolu komunikovat, ať jsme kdekoli. Přesto občas ztrácíme schopnost předávat si ty důležité informace ve správnou dobu. Informací je kolem nás rozhodně více, než zvládneme zprocesovat. Proto musíme pečlivě vážit, která je pro nás důležitá, a která ne.
Co s tím? Pomůže strukturovaná práce, čas na přemýšlení (tedy nepřeskakovat od jednoho k druhému) a případné vytvoření procesů. Například systému schůzek, které k vzájemnému předávání informací slouží.
2. Chaotická organizace
Čím více toho musíme zpracovat, tím větší tlak cítíme. Často můžeme sklouznout k chaosu: přeskakujeme mezi prací na jednom úkolu k jinému, odpovídáme na telefon, když bychom se měli věnovat hluboké práci, nezamyslíme se nad problémem a rovnou ho „přepinkáváme“ na kolegy.
Jak se říká, ryba smrdí od hlavy a tady to platí dvojnásob. Pokud šéf firmy nedokáže správně strukturovat a rozdělovat práci, celá firma pak často působí jako jeden velký Kocourkov.
Co s tím? I když je šéf chaotik, můžete si sami s nejbližšími kolegy vytvořit vlastní systém a pravidla tak, abyste nejasnosti minimalizovali. Bude-li to fungovat, třeba šéfa dokonce inspirujete ke změně.
↑ Pokud je šéf chaotik, celá firma pak často působí jako jeden velký Kocourkov.
3. Neplnění slibů
Máte-li spolupracovat, musíte se na sebe vzájemně spolehnout. Pokud vaše práce závisí na práci kolegy, musíte si být jistí, že vám podklady dodá včas. Pokud tomu tak není, máte problém vy.
Co s tím? Jestli máte kolem sebe někoho, kdo opakovaně něco slíbí a pak to nedodrží, určitě to tak nenechávejte. Zjistěte, jaký je důvod. Možná to není jeho vina (například ani jemu někdo nedodal podklady), možná je prostě z minulosti zvyklý brát termíny jen orientačně. Vysvětlete mu důsledky nedodržení slibu a domluvte si pravidla pro příště – ať slíbí to, co ví, že může určitě splnit a o nic víc.
4. Nepřátelské prostředí
Přijít ráno do kanceláře, kde se na nás kolegové koukají skrz prsty, za zády nás pomlouvají a nemůžete se na ně spolehnout – to je hodně nepříjemné. Pokud se do takového prostředí dostanete, zkuste zjistit, proč tomu tak je.
Pokud jste ve firmě noví a kolegové vám to dávají „sežrat“, může za tím být jednoduchý důvod. Například se někdo z nich hlásil na vaši pozici a místo nezískal. Anebo jste se v některé situaci zachovali nevhodně, akorát to nevíte, protože třeba neznáte historii.
Co s tím? Zkuste si s kolegy sednout a vše si vyříkat. Snažte se být věcní a přijít na to, co je štve. Zmiňte, co naopak vadí vám. Dohodněte se, jak nastavit vzájemnou spolupráci, abyste si do budoucna vyšli vstříc.
» Šikana v práci je často jen snaha odsunout nepříjemnou pravdu
5. Neodpovídání na e-maily
Každý den dostáváme hromady e-mailů. Práce s nimi se možná zdá snadná, jenže právě jejich nesprávné používání může způsobit řadu problémů.
- Často používáme e-maily jako formu messengeru. Když je přeposíláme, moc nepřemýšlíme, jestli dotyčný ví vše potřebné, aby zprávu správně vyhodnotil a zpracoval.
- Přeposíláním spousty „FYI” e-mailů, si vlastně znásobujeme časovou náročnost na jejich zpracování. Sice je možné nastavit si různé pomocné filtry, i přesto nás každý e-mail navíc stojí drahocenné vteřiny či minuty.
- V hromadě e-mailů se může ztratit nějaký důležitý. A na ten pak nedostaneme odpověď.
Co s tím? Pokud máte kolegu, který permanentně neodpovídá na podstatné e-maily, je to k vzteku. A co na něj funguje? Většinou osobní rozhovor nebo alespoň telefonát. Přeci jen lhát do očí je o dost těžší než smazat e-mail.
6. Šéf, který nepomůže s prioritami
Tohle možná znáte. Pod návalem úkolů najednou nevíte, co dřív. Přemýšlíte, který ze zadaných úkolů má větší prioritu – ale prostě nevíte. V takovou chvíli se potřebujete poradit se šéfem.
Co s tím? Šéf, který vám řekne, že je to váš problém, nebo vám řekne, že se prostě máte hecnout a dodělat vše, pěkně zamává s vaší vnitřní motivací. Pokud se tahle situace opakuje a vedoucí nereaguje na vaši opakovanou žádost o pomoc, budete si muset priority určit sami. Ale dlouhodobě je to spíše demotivující.
To už pak nezbývá, než zkusit najít lepší práci.
7. Nedocenění práce
Všichni chceme dělat práci, která je užitečná. Ať už máme svou vnitřní motivaci sebesilnější, občas se potřebujeme ujistit, že je naše práce oceňována. To by měl v první řadě zvládnout nadřízený. Ale i kolegové si můžou vzájemně ocenit svou práci.
Co s tím? Zkuste příště kolegovi říct nahlas, když se mu něco povede. Uvidíte, že se tohle otevřené ocenění začne šířit – příjemné je totiž nejen být chválen, ale i chválit!
Lucie Klabanová
Manažerka a autorka projektu make-it-easy.cz, který pomáhá manažerům zjednodušit způsob organizace práce a řízení lidí.