Každá pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Kromě označení zaměstnance a zaměstnavatele, data a jejich podpisů musí obsahovat tři podstatné náležitosti, bez kterých je neplatná: druh práce (číšník, účetní, projektový manažer), místo výkonu práce (postačí většinou název obce) a den nástupu do práce (datum, kdy začíná zaměstnanec pracovat). Kromě toho může smlouva obsahovat i další, oboustranně výhodná ustanovení.

Výše mzdy
Podle zákoníku práce má být sice mzda sjednána ještě před začátkem výkonu práce, ale nemusí to být sepsáno přímo v pracovní smlouvě. Pro zaměstnance je nicméně výhodné mít výši odměny ve smlouvě přímo uvedenu. Pro zaměstnavatele je naopak výhodnější, pokud je částka uvedena ve mzdovém výměru apod.
» Pozor na mzdový výměr. Firma může odměnu snižovat
Zkušební doba
Zkušební doba slouží k vzájemnému ověření vhodnosti nového pracovního vztahu a není automatickou součástí pracovního poměru. Její výhodou je snadné ukončení poměru ve sjednané době, pokud některá ze stran projeví nespokojenost. Lze ji sjednat pouze jednorázově na délku až tří měsíců. Výjimku tvoří vedoucí zaměstnanci, u nich se sjednává až šestiměsíční.
» Právní rádce: Zkušební doba
Sjednání poměru na dobu určitou
Pracovní poměr na dobu určitou je možné sjednat nejdéle na tři roky s tím, že u stejného zaměstnavatele lze smlouvu ještě dvakrát prodloužit. Pracovní poměr na dobu určitou tak bude trvat nejdéle 9 let. Avšak pokud sjednáte například roční kontrakt, můžete ho sice dvakrát prodloužit, ale již se nedostanete na více než 7 let – jde o limit počtu prodloužení a zároveň limit maximální délky. Pokud smlouva neobsahuje ujednání o pracovním poměru na dobu určitou, je pracovní poměr vždy sjednán na dobu neurčitou.
» Právní rádce: Pracovní poměr na dobu určitou
Práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru
Zahrnují dovolenou, výpovědní dobu, pracovní dobu, seznámení zaměstnance s pracovním řádem a ostatními předpisy zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Pokud údaje nejsou uvedeny ve smlouvě, podle zákoníku práce o nich zaměstnavatel musí zaměstnance písemně informovat nejdéle do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru.
» Právní rádce: Čerpání dovolené
Vysílání na pracovní cesty
Zaměstnavatel může zaměstnance vyslat a pracovní cestu jen s jeho souhlasem, který lze obecně uvést již v pracovní smlouvě. Platí zde výjimka pro těhotné zaměstnankyně a zaměstnance pečující o děti – u těch se vyžaduje individuální souhlas před každou cestou.
Upravená pracovní doba
Na kratší pracovní dobu nemá zaměstnanec automaticky nárok, lze ji však za souhlasné vůle obou stran sjednat. Kratší pracovní době poté odpovídá i mzda zaměstnance. Přestože zákoník nestanovuje pro její sjednání písemnou formu, pro praxi ji lze jen a pouze doporučit.
» Pracovní úvazky: jaké jsou možnosti
Další možnosti
V dnešní době lze sjednat i další nároky nad rámec pracovněprávních předpisů – například možnost pracovat z domova, nárok na neplacené volno atd.
Článek vypracovala advokátní kancelář Jasanská & Co.