Přihlásit

Nula, nebo sto: Proč je v Česku tak málo zkrácených úvazků a jak na rodičovskou dostat víc otců?

19. 11. 2026 · Inspirace

Česko není v nabídce zkrácených úvazků zrovna velmocí. A když už se objeví, tak často nezahrnují expertní pozice. Jak by to šlo změnit nebo jak motivovat otce, aby se do péče o děti více zapojili, jsem se zeptali Lucie Bášové a Kristýny Cejnarové, zakladatelek platformy MUMDOO. Ta usiluje o systémovou změnu, která by pomohla rodičům sladit práci s péčí o děti.  

Proč je podíl zkrácených úvazků v ČR stále tak malý, tj. 10 % oproti průměru EU, který je 17–18 %?

KC: Vidíme v tom souhru několika bariér, ne jednu příčinu. Ekonomicky se zkrácený úvazek firmám dodnes často nevyplatí. Ačkoliv sleva na pojistném existuje od roku 2023, z dat vyplývá, že ji reálně čerpá jen 33 % firem a plných 42 % HR ani neví, jestli ji jejich firma využívá. Administrativní a finanční náročnost zkrácených úvazků je ve firmách častým a zásadním blokem.

LB: Navíc u nás kulturně přetrvává představa, že plný úvazek je jediná forma „seriózní“ práce, a to hlavně u kvalifikovanějších a technických pozic. A systémově je zkrácený úvazek pořád vnímaný jako výjimka pro matky malých dětí, ne jako standardní forma organizace práce, kterou může využívat kdokoli.

A v zahraničí to funguje jak?

LB: Srovnání s Rakouskem nebo Nizozemskem, kde na částečný úvazek pracuje přes dvě třetiny matek s dětmi v domácnosti, ukazuje, že jinde lze zavést počet snížených úvazků v daleko větší míře. U nás ale chybí kombinace ekonomické motivace, kulturní samozřejmosti i tlaku ze strany zaměstnanců.

Podle jednoho z vašich reportů mají velké organizace na flexibilní úvazky kapacitu i HR procesy, přesto je využívají jen okrajově. Co jim v tom brání?

LB: Paradoxně jim v tom často brání právě velikost a struktura organizace. Čím větší firma, tím pevnější organizační schéma, tím těžší je jedno místo rozdělit nebo zúžit, aniž by to narušilo návaznost procesů a reporting.

A také je asi v případě zkrácených úvazků problém ona větší administrativní zátěž.

Ano, víc lidí na stejnou agendu, to znamená větší náklady na vybavení, jako jsou počítače a licence, složitější plánování směn, náročnější předávání. Menší firmy jsou v tomhle paradoxně pružnější, protože rozhodování je blíž lidem a role nejsou tak pevně definované.

KC: Obecně se dá říct – a naše data to potvrzují –, že nabídka zkrácených úvazků často existuje na papíře, ale reálné využití zůstává nízké bez ohledu na velikost firmy. Formálně nabízí zkrácený úvazek 87 % firem, ale podíl zaměstnanců na zkráceném úvazku zůstává dva roky beze změny: ve 44 % firem má zkrácený úvazek méně než 5 % lidí.

Pozn.: Odpovědi v tomto článku se opírají o data z MUMDOO Reportu 2026 a firemního šetření (N = 323).

Zaměstnavatelé často volí pro zaměstnávání rodičů převážně dohody (DPČ, DPP), které jsou pro firmy výhodnější, zejména díky nižším odvodům. To ale může mít i negativní dopady — ženy se točí v kolečku nízkopříjmových zaměstnání neodpovídajících jejich expertize. Lze tedy práci na dohodu rodičům doporučit, nebo ne?

LB: Odpověď není černobílá. Pro rodiče, kteří potřebují dočasně, flexibilně a v malém rozsahu přivydělat vedle péče o malé dítě, může dohoda dávat smysl. Je to legální a dostupná forma přivýdělku, obzvlášť díky flexinovele, která nově umožňuje dohodu i u původního zaměstnavatele na stejný druh práce.

KC: Problém nastává ve chvíli, když se dohoda stane jedinou dostupnou formou práce ne na měsíce, ale na celé roky. DPP a DPČ v drtivé většině nezakládají nárok na nemocenské pojištění, ani se nepočítají do důchodu ve stejné míře jako standardní pracovní poměr. Rodičům bych proto doporučila dohodu vnímat jako most, jako pomyslnou nohu ve dveřích, ne jako cílovou stanici. Pokud se to vyvíjí tak, že se z ní stává smluvní vztah na víc než rok, je to signál, že chybí lepší nabídka, ne že si to rodič „vybral“.

Zkrácené úvazky se dnes nabízejí hlavně u administrativních a podpůrných rolí, u expertních a technických pozic méně, s odkazem na to, že to nejde. Jaký je na to váš pohled?

KC: Naše zkušenost z práce s firmami je, že „nelze“ je většinou popis zaběhnuté praxe, ne technického limitu role. U řady expertních a technických pozic jde rozdělit agendu na část, kterou lze vykonávat v kratším rozsahu nebo na dálku, a část, která vyžaduje přítomnost nebo koordinaci. Samozřejmě ne vždy v poměru 50 na 50, ale i částečné zflexibilnění je lepší než nabídnutá volba „naplno, nebo pryč“. Tohle nastavení nula nebo sto je pro náš trh dost typické a ohromně škodlivé.

Mají tedy rodiče na svého zaměstnavatele apelovat, aby „zflexibilnil“ aspoň část jejich expertní role?

LB: Přesně tak, a je to jedno z doporučení, za kterými si stojíme nejvíc. Rodiče by neměli automaticky přijímat, že se musí vzdát kvalifikované role výměnou za nižší úvazek u jednodušší pozice. Stojí za to přijít s konkrétním návrhem, jak by se dala role rozdělit nebo zkrátit, protože firmy samy od sebe tuhle práci často neudělají – ne ze zlé vůle, ale proto, že to nikdo nezkusil navrhnout. 

KC: Zároveň jsou zaměstnavatelé často omezováni interními směrnicemi nebo povolenými headcounty – za Mumdoo doporučujeme aktivně komunikovat možnosti a oboustrannou ochotu ke kompromisu, jak ze strany rodiče, tak i zaměstnavatele. Dočasné zflexibilnění je pro rodiče nutností a pro firmu nejlevnějším způsobem, jak si udržet kvalifikovaného a kompetentního zaměstnance.

Vaše organizace se zasazuje o větší zapojení otců do péče o děti. Jakými prostředky by toho šlo dosáhnout?

KC: Klíčem je podle mě reforma rodičovského příspěvku, ne apel na uvědomění. O vystřídání v péči stojí podle našich dat každá druhá matka, ale reálně ho uskuteční jen každá třicátá. To není otázka ochoty, ale nastavení systému. Rodičovská dovolená dnes nemá žádnou část vyhrazenou výhradně otci, takže o tom, kdo zůstane doma, rozhoduje hlavně to, kdo víc vydělává. A to bývá v drtivé většině případů muž.

LB: Skandinávské země ukazují, že funguje tzv. nepřenosná otcovská kvóta: část rodičovské, kterou buď vyčerpá otec, nebo o ni rodina přijde. V Norsku je to patnáct týdnů, ve Švédsku tři měsíce z celkových 480 dnů. Vedle toho pomáhá prodloužení otcovské dovolené – u nás je jen dva týdny, jedna z nejkratších v EU. A také to, aby firmy zapojení otců aktivně signalizovaly jako standard, ne jako výjimku, na kterou se musí zaměstnanec sám zeptat.

Co si představit pod reformou rodičovského příspěvku, kterou navrhujete a jejímž cílem by mělo být, aby tento příspěvek lépe odpovídal příjmům a motivoval otce k zapojení do péče o rodinu?

LB: Reforma rodičovského příspěvku je nutná, protože současný systém dlouhodobě nefunguje a zároveň se pravidelně stává předmětem levných politických bodů – kdykoliv se vláda rozhodne plošně a nárazově částku zvýšit, vypadá to jako gesto směrem k rodinám, ve skutečnosti ale problém jen oddaluje. Automatická valorizace nebo navázání výše dávky na předchozí příjem rodiče by tuto nahodilost odstranily a daly by částce, od které se příspěvek odvíjí, jasný a předvídatelný základ.

KC: Stejně důležitá je ale otázka, kdo příspěvek čerpá – a tady by měla hrát roli nepřenosná část určená výhradně druhému z partnerů: pokud ji nevyčerpá otec, rodina o ni jednoduše přijde. Přesně tenhle mechanismus v severských zemích reálně mění chování, protože ze zapojení otce dělá nárok celé rodiny, ne jen jeho osobní rozhodnutí. Spolu s dalšími opatřeními v oblasti flexibility práce a rozšíření nabídky péče o děti by tento soubor kroků mohl vést k vyššímu dobrovolnému pracovnímu zapojení rodičů malých dětí. To by znamenalo nejen ekonomický přínos v podobě vyšších příjmů veřejných rozpočtů z odvodů a daně z příjmu, ale pomohlo by to také narovnat už zmiňovaný režim nula nebo sto.

Vracíte se do práce po rodičovské dovolené nebo prostě hledáte jiné zaměstnání? Dívejte se pravidelně na Jobs.cz, kde přibývají nabídky každý den.

Podobné články

Zaměstnání je unavovalo, tak založili Pracovnu

Pracovna je nové coworkingové centrum sídlící v Praze na Žižkově. V únoru jej otevřeli Andrea Kosařová a Honza Pelán. Co je k tomu vedlo? Cítili se unavení jednotvárností zaměstnaneckého života, a tak se rozhodli: uděláme si to po svém. Jobs.cz: Prozradili jste mi, že impulsem pro založení Pracovny byla nespokojenost ve vašich předchozích zaměstnáních. Z čeho pramenila? Andrea: Celkově …

Jak žijí digitální nomádi. Ráno surf, odpoledne práce

Probudíte se, zacvičíte si jógu nebo se proběhnete po pláži a skočíte si pro čerstvě vymačkaný džus. Za těch pár dní na Bali už víte, ve kterém, na první pohled zaplivaném, stánku mají nejlepší. A pak se pustíte do práce. Protože klienti v Česku nepočkají. ↑ Bez kanceláře. Cestovatel a digitální nomád Adam Marčan pracuje …

Well-being a work-life balance. Co hledat a jak poznat zaměstnavatele, který to myslí vážně?

Pracovní pohoda a rovnováha mezi pracovním a osobním životem – tato dvě spojení se dnes skloňují více než kdy dříve. U mnoha uchazečů dokonce stojí na nejvyšších příčkách kritérií, na základě kterých si vybírají nového zaměstnavatele. Jenže někdy se sliby uvedené v inzerátech od reality bohužel liší. Jak se tedy nespálit a poznat, že zaměstnavatel …

Zařiďte si pracovní místo doma tak, abyste odpoledne neodpadli

Home office už dávno není jen nouzové řešení. Jenže aby se vám doma hezky pracovalo dlouhodobě, je dobré si toho co nejvíc automaticky nastavit a myslet i na dostatečné větrání. Pomůžou také chytrá technologická řešení nebo zastínění.   Udělejte si svůj pracovní kutloch Říkalo se to už za covidu: Vyplatí se vyčlenit si doma jedno stabilní …