Přijdete pozdě, přede dveřmi típnete cigaretu, máte na sobě maturitní oblek, nevíte, s kým jdete na pohovor, jste nervózní… Ačkoliv tohle jsou neodpustitelné prohřešky, jsou to ty, na které si přeci jen dáte pozor. Co ale ty závažné chyby, kterých se dopustíte, aniž byste si to uvědomili? Prostě řeknete něco, co vám ani nepřijde příliš zvláštní, natož špatné, a ono vás to vyřadí? Přečtěte si, jakých chyb se lidé dopouštějí a seznamte s možnostmi, jak se dají věci říct jinak.
Nedokáží vysvětlit svou motivaci
Na otázku: Proč jste se přihlásili na tuto pozici v naší společnosti? – prostě nelze odpovědět: protože už jsem to dělal, protože je to blíž k domovu, protože hledám práci, protože potřebuji víc peněz, protože už nechci pracovat v jedné firmě se svým ex-manželem, a podobně. K tomu, aby ve vás firma viděla kandidáta hodného zvážení ke dlouhodobé spolupráci je potřeba ukázat, proč chcete pracovat zde a nikoliv popsat, proč už nechcete pracovat někde jinde.
Takže vhodné odpovědi budou vypadat asi takto: Vaše firma se mi líbí, protože (a uvedete 2-3 důvody). Pozice mě zaujala tím, že (a uvedete 2-3 důvody, proč vás pozice zaujala). Nebo jednoduše vysvětlíte své kariérní plány do budoucna.
Například: Víte, posledních 5 let jsem se zabýval analýzou, ale mě opravdu baví spíš komunikace se zákazníky. Rád mluvím s lidmi, to vidíte sám, a nabízená pozice Key Account Managera má přesně tu náplň, kterou bych chtěl dělat. Myslím, že výhodou je i moje předchozí analytická pozice, díky které dokážu kontakt se zákazníkem uchopit i pomocí čísel.
TIP: Najít novou lepší práci můžete i ve stávající firmě. Řekněte si o ni svému šéfovi.
Pomlouvají předchozího zaměstnavatele
Proč jste odešli z předchozí práce? To je otázka, která spoustu kandidátů nervuje dopředu. A je k tomu důvod, protože řada lidí se neudrží a pomluví předchozího zaměstnavatele, rádoby důvěrným tónem řekne: Kdybyste viděla, co se tam dělo! … A významně mlčí. Politika, všichni všechny pomlouvají, firma špatně platí, nedodržuje sliby, k zaměstnancům se chová jako k číslům nebo hůř, šéf pije a ani se za to nestydí!
Lepší je si doma v rámci přípravy sepsat jednotlivé oblasti, které přispěly k tomu, že jste se rozhodli odejít.
Pak je můžete popsat například takto: V první řadě je důvodem odchodu nemožnost profesního růstu, kultura firmy, nemožnost uplatňovat svoje schopnosti v oblastech, kterým opravdu rozumím, malé využití anglického jazyka, špatná komunikace uvnitř týmu. Hodnotově se rozcházíme i s mým nadřízeným.
Mluví o mzdě kolegů
Opět otázka: Proč jste odešli z předchozích pozic? Jedna z nejhorších odpovědí je: Víte, velmi mě naštvalo, když jsem zjistil, kolik berou moji kolegové. A když jsem šel žádat tedy šéfa o dorovnání, odmítl! Nebo: Dělala jsem tam holku pro všechno, kromě svojí práce jsem musela stíhat ještě agendu tu a tu, ale platově jsem na tom byla zdaleka nejhůř.
Tady se jedná o vážnou chybu hned z několika důvodů. Jednak už jen to, že znáte mzdu kolegů (pokud se nejedná o tzv. transparentní firmu, kde mají tím pádem i férové odměňování) a používáte ji jako argument ke zvýšení mzdy vlastní, je v mnoha firmách dokonce porušení pracovní smlouvy, ale hlavně je to ukázka nesprávné motivace a toxické komunikace.
Lépe uděláte, pokud řeknete například: Na začátku jsem si řekl o relativně málo peněz, abych tu práci dostal. Velmi jsem o ni stál. Ve firmě jsem profesně vyrostl, mám už na starosti tři lidi, ale firma už nebyla schopna tomu přizpůsobit mou mzdu.
Nikdy, opravdu nikdy nemluvte o mzdách jiných lidí.
Nevědí nic o firmě a o pozici
Často se stává, že kandidáti přijdou na pohovor nepřipravení. Na otázku: Co víte o naší společnosti? – odpoví jen povrchně zhruba ve stylu toho, co se dočetli u popisku prvního odkazu ve vyhledávači. Neznají produkty, nevědí, kdo jsou zákazníci, nemají ponětí o trhu ani o konkurenci. Na otázku: Jak si představujete běžný den na této pozici? zareagují – nevím, to doufám, že mi řeknete vy.
Dávají tak najevo nezájem, nepřipravenost, malou motivaci pracovat právě pro tuto firmu a na této pozici. Proto v rámci přípravy věnujte dostatečnou pozornost tomu, co firma dělá a jak to vaše potenciální budoucí pozice ovlivňuje, kde je přidaná hodnota této role, jestli jsou zákazníci externí nebo naopak interní – tedy jiná oddělení ve firmě. Určitě se snažte zjistit maximum informací o trhu, podívat se na aktuální články vydané asociacemi nebo oborovými institucemi, abyste měli co nejobjektivnější obrázek.
V rámci přípravy na pohovor se také zkuste zamyslet nad tím, jak bude vypadat pozice. Co budete dělat, s kým jednat, jaké problémy řešit. Ukážete tím, že jste o pozici přemýšleli.
TIP: Někdy se stane, že vás prostě nevezmou. Přečtěte si, jak tyto situace zvládat.
Všechno je jim jasné a nemají otázky
Kandidáti, kteří přijdou a všechno vědí, znají, nic není problém, to je v pohodě, to se naučím, za měsíc mám všechno v malíku. Možná se zdá, že to je zdravě sebevědomé, ale personalisté nebo manažeři to mohou vnímat jaké přílišnou sebejistotu, a zlehčování pozice, pravidel, metod, postupů, zvyků, které povede ke ztížené komunikaci s ostatními.
Lepší přístup je, když přiznáte, že něco neumíte a že se to budete muset doučit. Když ukážete respekt i vůči činnostem, které vám zaměstnavatel vysvětluje velmi polopaticky, ale vám je přitom všechno jasné. On k tomu má totiž dobrý důvod. Třeba zrovna důvodem, proč odešel člověk před vámi, bylo právě nepochopení v té určité oblasti a tak ji zaměstnavatel považuje za problematickou. Pokud byste ji zlehčili, mohl by mít pocit, že potřebuje někoho pečlivějšího, spolehlivějšího, ať už je to cokoliv.
Co se týče otázek u pohovoru – vždy mějte připravené otázky. Některé možná vyplynou z diskuse, ale mějte alespoň 2-3 z domova, z přípravy. Nelze se totiž nezeptat na nic se slovy: Mně je všechno jasné, nebo dokonce: Případné dotazy si nechám do druhého kola. Ale co když žádné druhé kolo nebude?
Jste připraveni na pohovor? Výborně. Teď si už jen vyberte svou konkrétní pracovní nabídku.
