Pocit, že své práci rozumíte, je skvělý. Vlastně k němu všichni směřujeme. Když nastoupíme do nové firmy, všechno je neznámé: kolegové, vztahy i úkoly. Člověku se uleví, když tenhle úvodní stres pomine. Jenže mírná nejistota má taky něco do sebe. Jakmile práce začne být příliš snadná, není o co stát.
1. Často říkáte: to nejde
Krátce po nástupu: Jako nováčci jste se snažili co nejlépe zapsat. Když vás kolega o něco požádal, mohli jste se strhat, abyste danou věc vyřešili. Přiznat, že něco nevíte, neumíte, nezvládnete? To ani náhodou. Vaše ego by to nerozdýchalo.
Teď: Ta osvěžující objevitelská energie už je pryč. Zaparkovali jste v rutině a přemýšlíte jinak. Dojde-li za vámi kolega s náročnějším zadáním, nestojí vám za to namáhat si hlavu. Raději mu povíte, že to nejde. Anebo se vymluvíte na nedostatek času.
Co riskujete: Svou pověst. Brzy si toho, že se zašíváte, ostatní ve firmě všimnou.

↑ „Tak ještě 7 hodin, 59 minut a můžu jít konečně domů.“
2. Nic neposouváte
Krátce po nástupu: Snažíte se, aby váš názor nezapadl. Na poradách sypete nápady z rukávu. Nasloucháte myšlenkám ostatních a v hlavě vám to šrotuje: tohle zní dobře, ale dokázali bychom to udělat ještě líp? Spokojenost klienta je na prvním místě.
Teď: Hledání nevyšlapaných cestiček vás neláká, nesnažíte se nic posouvat. Naopak rádi souhlasíte se vším, co kolegové navrhli jako první. Čím míň nápadů totiž zazní, tím dřív porada skončí a můžete jít domů (to je váš skutečný cíl).
Co tím riskujete: Spokojím se s polovičatostí – přesně to je zpráva, kterou o sobě doručujete. Váš pohled na věc brzy přestane kohokoliv zajímat (protože beztak žádný nemáte).
» Změny práce: Jak dlouho na jedné pozici je moc dlouho?
3. Novinky v oboru jdou mimo vás
Krátce po nástupu: Bažili jste po nových informacích. Obcházeli jste konference a sbírali novinky z oboru. Hodně jste četli, bavili se s lidmi a pozorně sledovali, na čem dělá konkurence.
Teď: Jste rádi, že máte své jisté a nic dalšího vás nezajímá. Pokud narazíte na něco, co neumíte, neláká vás naučit se to. Radši půl hodiny obíháte firmu a sháníte „dobrovolníka“, který vyšetří čtvrthodinku a splní to za vás.
Co tím riskujete: Svůj životopis. Jakmile se v práci přestanete učit, ztratíte konkurenceschopnost. Až budete hledat novou práci (dobrovolně, nebo protože se s vámi rozloučí), na pohovoru jen těžko přesvědčíte o svých kvalitách.
» Najděte si práci, která bude zase výzva
Jana Kutarňová