Změny práce: jak dlouho na jedné pozici je moc dlouho?

Každé tři roky? Nebo raději pět? Po jak dlouhé době má člověk změnit práci, aby nevypadal, že příliš dlouho zahnívá na jednom místě? Asi tušíte, že jednoznačná odpověď neexistuje. Záleží na profesi i na tom, co už máte za sebou. Přes tohle všechno platí, že častější změny práce mohou kariéře spíš prospět.

Thoughtful Young Businessman

Junioři

Příliš časté změny nepůsobí v životopise moc dobře, to si povězme na rovinu. Vystřídat během čtyř let pět zaměstnavatelů – to není pro budování reputace ideální.

Výjimku mají částečně junioři, ale i oni jen na přechodnou dobu. Mladí lidé krátce po škole si mohou dovolit měnit práci častěji, třeba každý rok nebo dva, aniž by se na ně někdo díval skrz prsty.

Jednak samozřejmě proto, že ještě nemusí být jednoznačně vyhranění. Když je vám třiadvacet, je normální, že chcete především objevovat, co vám nejlépe sedí. Dalším důvodem je, že cíle a úkoly nastavené na juniorních pozicích lze většinou splnit poměrně rychle – za rok, za dva, někdy dokonce i za pár měsíců.

Co potom? Než čekat, až na dveře zaklepe stereotyp, je lepší pustit se do něčeho nového. Ať už to bude jiná pozice ve stávající firmě nebo úplně nová příležitost.

Senioři

U lidí, kteří zastávají seniornější pozice, je to trochu jinak. Ti si obvykle nemohou dovolit měnit práci každý rok nebo dva, aniž by jejich životopis neutrpěl na důvěryhodnosti.

Cíle a úkoly na seniornějších pozicích jsou většinou nastavené dlouhodoběji. Počítá se například s určitým cyklem a tím, že výsledky se projeví až v budoucnu. Nedávalo by tedy smysl pečlivě zasít a těsně před úrodou prásknout do bot.

Ovšem i tak – po třech nebo čtyřech letech na jedné pozici se přirozeně dostavuje pocit, že by to chtělo změnu. Úkoly se „podezřele“ opakují, všechno běží tak nějak stejně. Případně chybí prostor prosadit určité změny, což může být z dlouhodobého hlediska ubíjející.

Doba, kdy se dostaví výše popsaný pocit, je individuální. Hodně záleží i na oboru a typu práce. Ve firmách zaměřených na rychloobrátkové zboží se potřeba změny může ohlásit dříve, než když děláte ve společnosti zabývající se produkty s delším životním cyklem.

V každém případě – zůstávat další roky v práci, která vám nevyhovuje, nemá smysl. Ani když vám někdo (zdravíme maminky) bude tvrdit, že je to dobré kvůli životopisu.

Jak dlouho je moc dlouho?

Dříve platilo, že čím déle člověk v jedné práci vydrží, tím líp. Dnes už je spíše raritou, pokud má někdo v životopise napsáno, že na jedné a té samé pozici vydržel deset, patnáct let (mluvíme o té samé pozici, ne o různých místech vystřídaných v jedné firmě).

To, jestli v práci zahníváte, nepoznáte pouhým pohledem do kalendáře. Pokud se vám ale zdá, že už se nikam neposouváte a v současné práci nevidíte příležitost s tím něco udělat, je možná čas poohlédnout se jinde.

Například podle průzkumu amerického úřadu práce dnes lidé na jedné pozici vydrží v průměru 4,4 roku. U těch, kterým je mezi 20 až 30 lety, je to ještě méně – setrvají nejvýše 3 roky. To znamená, že dnešní dvacátníci a třicátníci za život vystřídají 15 až 20 zaměstnání, a to bude bráno jako naprosto normální věc.

Klidně půjdou dál

Dříve vám lidé na otázku, co dělají, odpověděli: „Pracuju pro banku ABC.“ Prostě jmenovali konkrétního zaměstnavatele. Dnes vám na stejnou otázku odvětí: „Dělám projektového manažera.“ Zdůrazní svou profesi, ale název zaměstnavatele nemusí být pro konverzaci až tak zásadní.

Zajímavé, že? Lidé dnes o práci přemýšlejí více individualisticky. Chtějí se rozvíjet, mít dobré kolegy a věnovat se věcem, které je zajímají. Pokud jim to nějaká firma neumožní, klidně půjdou o dům dál. Bez zášti vůči zaměstnavateli nebo pocitu selhání, že u ničeho pořádně nevydrží.

» Podívejte se, jaké příležitosti firmy nabízejí ve vašem oboru

Jana Kutarňová, Jobs.cz

Další články k tématu

Na vysokou šla ve dvaačtyřiceti. Zkuste to také

Když podnikatelka Andrea (42) dorazí večer domů, místo k televizi často zasedá k odborné literatuře. Přihlásila se totiž na vysokou školu – dálkově studuje personalistiku. Přednášky fakulta pořádá jednou měsíčně vždy v pátek a sobotu. Další čas Andree zabírá samostudium a příprava na zkoušky. „Nechtěla jsem zakrnět. Studuju ze zájmu, ne kvůli titulu,“ shrnuje, proč se na školu … číst více

10 klíčových dovedností pracovníka budoucnosti

Chcete uspět ve světě velkých dat, inteligentních přístrojů, téměř nulového soukromí a globální konkurence, která na nás díky virtuálnímu světu útočí den co den? Výzkumníci z amerického Institute for the Future se dlouhodobě zabývají predikcí budoucích trendů v celosvětovém měřítku. Spolu s University of Pheonix nedávno vydali studii, ve které jmenují 10 klíčových dovedností, bez … číst více

Byl by Apple úspěšný bez nakousnutého jablka?

Dá se dnes podnikat bez loga a kvalitní vizuální prezentace? A budou někdy české značky podobně úspěšné jako ty, na které se díváme jako na vzory? Ptali jsme se grafického designéra Lumíra Kajnara, který má za sebou práci pro velké světové i české klienty a na kontě řadu ocenění. „Jediným lékem je konkurence. Ta mě … číst více

6 chyb, které brání úspěchu (a dělá je většina z nás)

Zdá se, že máme všechno – skvělý nápad, kompetentní spolupracovníky, dostatečný kapitál – a přece se ne a ne hnout z místa? Novoroční předsevzetí už si raději ani nepíšeme, protože by skončila, ostatně jako minulý rok, zmuchlaná na dně odpadkového koše? Žádné datum ani nový nápad totiž nejsou životním zlomem, po kterém už se nám bude … číst více