Posměch na poradách, urážky, shazování dosavadní práce. Tímto způsobem se projevuje mobbing − šikana na pracovišti. Proč se někdy lidé v práci chovají jako malé děti a jak se šikaně bránit? Na to odpovídá osobnostní kouč a konzultant managementu Petr Pražák.
Proč se někdy lidé v práci chovají jako malé děti a mají zapotřebí šikanovat ostatní?
Mobbing může být způsob, jakým tým vytěsňuje některé nežádoucí členy. Když pracuji s týmy a společně řešíme jejich problémy, nejdůležitější informace často zjistíme, když se začneme dozvídat více o „černých ovcích“ a „obětních beráncích“, tedy neoblíbených, perzekvovaných a „odejitých“ členech týmu. Ti často představovali vlastnosti a hodnoty, které v týmu z některého důvodu nechtěly být viděny, protože narušovaly zónu komfortu. Psychologicky bychom mohli říci, že tým na tyto osoby promítal svůj stín. Tyto stínové vlastnosti nemusí být jen negativní, pouze se na ně raději nechceme dívat. Může to být snaha upozornit na neetické jednání nebo odvaha rozporovat status quo.
Pokud se v týmu objeví mobbing, čí je to chyba? Manažera, který nedokázal vybudovat a ohlídat dobré vztahy v týmu?
Firemní kultura má dvě základní orientace – na výkon a na vztahy. Můžeme hovořit o kultuře Ostrých hochů, kde je na prvním místě výkonnost. Tato kultura je hodně postavena na vzájemné konkurenci. Naproti tomu v kultuře Mašliček jsou primární harmonické mezilidské vztahy a o výkon zase tak moc nejde. Ideálem je, pokud se manažerovi podaří propojit obě tyto orientace. To, jaké hodnoty a jakou firemní kulturu šéf podporuje a jak se sám chová, výrazně ovlivňuje kvalitu vztahů na pracovišti.
» I když na vás šéf nekřičí, může to být bossing
Jak se má chovat nováček, který nastupuje do již vybudovaného a usazeného týmu nebo oddělení?
Každý tým si vytváří svá týmová pravidla a normy. Mohou se týkat způsobu komunikace, míry pracovního nasazení, rozhodování a podobně. Tyto normy ani nemusí být přímo vysloveny, přesto je všichni znají a řídí se jimi. Dobrou metodou pro začátek v nové práci může být hra na kulturního antropologa na návštěvě v exotickém kmeni. To znamená pozorovat a všímat si, co se v týmu děje a jak to na mne působí, nevytvářet si příliš rychlé soudy a alespoň ze začátku nezasahovat do místních zvyklostí. Na změny je čas ve chvíli, kdy budete skutečně přijati za člena kmene, tedy týmu.

↑ Kouč a konzultant Petr Pražák: „Každý tým si vytváří svá týmová pravidla a normy.“
Jakým chováním si nový zaměstnanec může ostatní kolegy popudit proti sobě?
Dobrým způsobem, jak proti sobě všechny poštvat, je kritizovat vše, co vidím, prohlašovat, že v předchozím zaměstnání jsme to dělali lépe a od začátku pracovat výrazně rychleji a lépe než ostatní.
Potřebu šikanovat své podřízené mají i někteří šéfové, pak mluvíme o bossingu. Proč to někteří manažeři dělají? Je za tím nedostatek sebevědomí? Nebo toto chování můžeme přičíst spíše těm, kteří mají nějakou poruchu osobnosti?
To, co někdo popisuje jako bossing, by mnozí z nás definovali jako běžné pracovní vztahy. Zda toto chování vnímáme jako bossing, záleží na intenzitě takového jednání a také na citlivosti a reakci toho, koho se týká. Bossing může mít různé příčiny. Někteří manažeři mají pocit, že nejlepší způsob motivace zaměstnanců je špička jejich boty a vyvíjejí na své podřízené tlak, aby zvýšili výkon. Často to souvisí s celkovou firemní kulturou a šíří se to kaskádovitě odshora dolů. V některých případech stojí za bossingem racionální, i když ne zrovna etická strategie, jak se zbavit někoho v týmu bez nutnosti platit mu odstupné. A v určitých případech jde skutečně o patologické potěšení z používání moci u lidí s psychopatickými rysy osobnosti. Na druhé straně je známo, že pronásledovatel potřebuje vhodnou oběť. Pokud se tedy někomu stává, že na různých pracovištích hraje opakovaně roli oběti, může jít rovněž o osobnostní problém, který si zaslouží reflexi třeba za pomoci psychoterapeuta.
Může se zaměstnanec proti projevům bossingu bránit i jinak než výpovědí?
Nesoulad s nadřízeným bývá bohužel jedním z nejčastějších důvodů odchodu ze zaměstnání. Jde-li o exces v chování některého člověka ve firmě s jinak otevřenou a pozitivní kulturou, je jistá šance, že se situace vyřeší ku prospěchu zaměstnance. V rozhodování, jaké kroky podniknout, je důležité také to, zda se v hiearchii nad tímto „zlým šéfem“ nachází někdo, ke komu cítíte důvěru. Vhodná adresa, kde lze požádat o radu, může být personální oddělení, které by případně mělo pomoci v řešení podobných konfliktů.
» Podívejte se na nabídky firem ve vašem oboru
Jana Machálková