Právní rádce: Zkušební doba

Zkušební doba, jak sám její název napovídá, slouží k vzájemnému ověření pracovních schopností zaměstnance i existujících podmínek u zaměstnavatele. Jinými slovy, strany si ověří, zda uzavření pracovní smlouvy byla správná volba.

shutterstock_140804668

Zkušební doba neběží automaticky ze zákona. Máte-li o ní zájem, je nutno ji sjednat.

Jak zkušební dobu sjednat?

Zkušební doba musí být sjednána písemně, a to nejpozději v den nástupu do práce. Pokud již zaměstnanec pracuje a následně (třeba i druhý den po nástupu do práce) podepíše dodatek o uzavření zkušební doby, je takové ujednání neplatné. To znamená, že zkušební doba sjednána nebyla a pracovní poměr nemůže skončit zrušením ve zkušební době.

Platí také zásada, že v rámci téhož pracovního poměru lze zkušební dobu sjednat pouze jednou. Pokud byla sjednána zkušební doba a v budoucnu dojde ke změně sjednaného druhu práce (účetní se stane finančním ředitelem), nelze již sjednat novou zkušební dobu.

Jak dlouhá může být zkušební doba?

U řadových zaměstnanců nesmí zkušební doba přesáhnout 3 po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku pracovního poměru, tj. ode dne, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce. Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem zkušební dobu delší nebo její délku vůbec neurčí, bude pak její délka ze zákona 3 měsíce.

U manažerů až šest měsíců

U vedoucích zaměstnanců může být sjednána zkušební doba v délce až 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. Připomeňme, že zákoník práce za vedoucí zaměstnance považuje ty zaměstnance, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Stručně řečeno, vedoucí zaměstnanci jsou ti, kdo mají podřízené. Nemusí to být nutně jen manažerské pozice; i mistr na dílně je vedoucím zaměstnancem, pokud má podřízené.

Zkušební doba u pracovního poměru na dobu určitou

Zkušební dobu lze sjednat nehledě na to, zda se jedná o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou. U pracovního poměru na dobu určitou je však délka zkušební doby zákonem limitována.

Sjednaná zkušební doba nesmí přesáhnout polovinu celé doby trvání pracovního poměru. Polovinu je zde třeba chápat v matematickém slova smyslu a plynutí doby se počítá obecně v kalendářních dnech. Například při pracovním poměru na dobu určitou 4 měsíců – leden až duben (což je 100 dní v nepřestupném roce) – nesmí zkušební doba přesáhnout 50 dní.

Mohu si během zkušební doby vzít dovolenou?

Pro čerpání dovolené během zkušební doby i po jejím skončení platí shodná pravidla. Obecně vzniká nárok na dovolenou až po odpracování určité doby, konkrétně po odpracování 21, resp. 60 dnů v příslušném kalendářním roce. Pokud jste nastoupili do zaměstnání v průběhu roku, máte nárok na tzv. poměrnou část dovolené. Zažádat o dovolenou během zkušební doby tedy můžete. Bude však záležet čistě na zaměstnavateli, zda vám ji schválí.

Započítává se doba nemoci či dovolené do běhu zkušební doby?

Nikoli. Zkušební doba se automaticky prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci na straně zaměstnance (typicky z důvodu nemoci) a o dobu celodenní dovolené.

Jak končí pracovní poměr ve zkušební době?

Snadno a rychle. Zrušit pracovní poměr ve zkušební době totiž mohou obě strany bez udání důvodu, vždy pouze písemně. Pracovní poměr končí dnem doručení zrušení, pokud není ve zrušení uveden den pozdější. Zaměstnavatel je pouze omezen tím, že nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v době prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance (ale v období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013 je to v prvních 21 dnech).

Je vůbec nutné zkušební dobu sjednávat? 

Možná si po přečtení těchto řádků položíte otázku, zda má zkušební doba smysl. Určitě ano. Jak bylo řečeno v úvodu, pomůže vám ujasnit si, zda uzavření pracovní smlouvy byla správná volba.

Článek vypracovala advokátní kancelář Jasanská & Co.

Další články k tématu

Pozor na mzdový výměr. Firma může odměnu snižovat

Každá pracovní smlouva musí obsahovat tři podstatné náležitosti: vymezení druhu práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Výši mzdy není třeba ve smlouvě uvádět. Pokud částku nenajdete přímo ve smlouvě, pravděpodobně budete podepisovat ještě mzdový výměr. Mzdu může upravovat také kolektivní smlouva. Jaký je mezi nejčastějšími způsoby rozdíl? Mzdový výměr podepište nejpozději první … číst více

Právní rádce: Ošetřování člena rodiny

Pokud vám onemocní dítě mladší 10 let nebo jiný blízký člen rodiny, máte nárok s ním zůstat doma a čerpat tzv. ošetřovné. Výše ošetřovného se uplatňuje tiskopisem, který vydá a potvrdí příslušný ošetřující lékař.  Dávka se vypočítá stejným způsobem jako nemocenská. ↑ Zůstat doma máte nárok i v případě, kdy například škola nařídí karanténu a dítě musí … číst více

Právní rádce: Jak se dohodnout na přesčasech

Základní pracovní doba činí 40 hodin týdně. Nad to může zaměstnanec vykonávat ještě přesčasy – podle zákoníku práce až 150 hodin ročně. Pokud se však pracovník s firmou dohodne, lze tento limit překročit. Přesčasem se rozumí práce, která je vykonávaná nad stanovenou pracovní dobu, tedy nad 40 hodin týdně. Podle zákoníku práce může zaměstnavatel přesčasy nařídit jen výjimečně, … číst více

Mějte jasno: co je a není diskriminace při náboru

Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou a vzniká dnem, který byl ve smlouvě sjednán jako den nástupu do práce. Samotnému sjednání pracovního poměru zaměstnavatele s určitým zaměstnancem však většinou předchází výběrové řízení. Celý proces začíná obvykle tím, že zaměstnavatel zveřejní nabídku práce. A již zde může dojít k diskriminaci. Z výzkumu ombudsmana vyplývá, že diskriminujících … číst více