Zaměstnavatel vás může vyslat na kurz nebo školení a vy je nemůžete odmítnout. Odborné vzdělávání je totiž součástí vaší práce. Po dobu, kdy se školíte, ale máte nárok na pracovní volno s náhradou mzdy, připomíná advokátní kancelář Jasanská & Co. Prohlubování kvalifikace má nejčastěji podobu nárazových školení, workshopů a konferencí. Mohou to být ale i hodiny, které strávíte s koučem nebo učitelem cizího jazyka, pokud tyto lekce potřebujete k výkonu svého povolání.
K čemu mi to bude, šéfe?
Pokud se firemního vzdělávání vyloženě nechcete účastnit, můžete se zaměstnavatelem polemizovat nad tím, nakolik danou znalost potřebujete ke své každodenní práci. Firmy si ale dnes náklady spojené se vzděláváním zaměstnanců dost hlídají a jen málokdy se stane, že by vás vyslaly na kurz nebo konferenci, které jsou úplně „mimo“.
Kdo vzdělávání zaměstnanců platí?
Náklady spojené s prohlubováním kvalifikace hradí zaměstnavatel. Pokud chcete absolvovat dražší formu vzdělávání, než firma nabízí (například individuální výuku jazyků místo skupinové), může po vás požadovat příspěvek na úhradu.
Studium vysoké školy při práci
Zaměstnavatel vám může navrhnout, abyste si doplnili vzdělání a získali například vysokoškolský nebo MBA titul. Pokud začnete studovat z popudu zaměstnavatele, podle zákoníku práce máte nárok na placené pracovní volno. Kombinované vysokoškolské studium probíhá obvykle v pátek a o víkendech. Volno můžete čerpat i kvůli přípravě na zkoušky nebo na státnice. Před každou dílčí zkouškou si můžete vzít dva dny volna na učení, na sepsání závěrečné práce vám náleží 10 volných dní. Před státnicemi si můžete vybrat až 40 dní placeného volna. Pokud však vysokou školu začínáte studovat jen z vlastního rozhodnutí, tyto výhody se vás netýkají.
Kvalifikační dohoda maximálně na 5 let
Získání akademického, MBA nebo profesního zahraničního titulu není levnou záležitostí. Firmy si chtějí studenty z řad zaměstnanců, kterým takové vzdělávání hradí, udržet co nejdéle. Mohou s vámi proto sepsat takzvanou kvalifikační dohodu. Tou se zavazujete, že u zaměstnavatele budete pracovat ještě určitou dobu po získání vyšší kvalifikace. Dohoda musí být písemná a zaměstnavatel si vás může „pojistit“ nejvýše na 5 let od ukončení studia. Pokud odejdete před vypršením této lhůty, a je jedno, zda jste dostudovali nebo ne, firma po vás může požadovat úhradu nákladů spojených se studiem. Na druhou stranu, kvalifikační dohodou se zaměstnavatel zavazuje, že vám umožní lepší kvalifikaci získat.
Příslib za kurzy dražší než 75 000 Kč
Podpis kvalifikační dohody po vás může zaměstnavatel chtít, i když vás na konci studia žádný titul nečeká. Firma se vámi například dohodne, že vám zaplatí pravidelná sezení s koučem nebo vás vyšle na exkluzivní konferenci v zahraničí. Pokud náklady na takovou formu vzdělávání překročí 75 000 Kč, může vám firma předložit k podpisu kvalifikační dohodu. V tomto případě na ni ale nemusíte přistoupit a tuto formu osobního rozvoje můžete bez následků odmítnout.
Lenka Kováříková, Jobs.cz,
Jakub Preuss, advokátní kancelář Jasanská & Co.
