Kreativita není výsadou umělců nebo lidí z reklamy. Hodí se všude tam, kde je potřeba hledat nové cesty, řešit problémy a přicházet s neobvyklými, ale funkčními nápady. Dá se navíc rozvíjet, a to jak u jednotlivce, tak v celém týmu. Tady je pár technik, jak na to.
Mnoho lidí má pocit, že kreativní buď jsou, nebo nejsou. Ve skutečnosti je ale kreativita dovednost, kterou lze trénovat podobně jako jiné pracovní schopnosti.
TIP: Myslíte si, že obchodní nadání nebo výtvarný talent člověk buď má, nebo nemá a není možné je nijak rozvíjet? Vědci mají důkazy, že tomu tak není.
Tvůrčí přístup nám pomáhá hlavně ve chvíli, kdy nestačí první nápad nebo postup a je potřeba hledat víc různých cest. Čím častěji si tento způsob uvažování procvičujeme, tím přirozenější pro nás časem je.
V éře AI je navíc hledání nových cest snazší, než bývalo kdy dřív. Umělá inteligence je skvělý nástroj k dodání inspirace a jiných pohledů nebo i k hodnocení vybraných řešení. Než se pustíte do konzultace s AI chatem, zkuste mu dát nějakou roli – kreativce, zkušeného odborníka v oboru, šťouravého skeptika, který hledá mouchy…
Dobrý nápad často přijde ve chvíli, kdy ho nečekáte. Vyplatí se proto mít po ruce mobil, blok nebo poznámky a všechno si rychle zaznamenat. Kreativita totiž často funguje tak, že se k původním postřehům vracíme a rozvíjíme je dál.
Když se nemůžete pohnout z místa, větší tlak obvykle nepomůže. Naopak může být užitečné problém na chvíli odložit a zaměstnat hlavu něčím jiným, třeba rocházkou nebo změnou činnosti. To, co nešlo vymyslet u stolu, se najednou objeví o hodinu později třeba u vaření.
Stereotyp je praktický, ale kreativitě příliš nesvědčí. Když děláme všechno stále stejně, mozek se drží známých cest a méně hledá nové varianty. Pomoci může i drobná změna: jiná cesta do práce, nový způsob organizace dne nebo odlišné pracovní prostředí.
Nové nápady často vznikají spojením věcí, které spolu na první pohled nesouvisejí. Proto pomáhá sledovat i to, co se děje mimo naši profesi. Knihy, filmy, hudba nebo třeba úplně jiný typ podnikání mohou nabídnout podnět, který pak využijete ve vlastní práci. Kreativita se živí pestrostí.
Kreativitu lze posilovat i jednoduchými cvičeními. Vyberte si třeba jeden konkrétní problém a zkuste si napsat alespoň 15 možných řešení. Nemusí být všechna realistická ani skvělá. Smyslem je donutit mozek, aby se nezastavil u prvních tří nápadů.
Příklad: Vezměte si třeba otázku: „Jak si můžu lépe zorganizovat ráno?“ A sepište 15 odpovědí bez hodnocení. Teprve potom vybírejte, co dává smysl.
Prvních pár nápadů bývá obvyklých a očekávatelných. Až další odpovědi člověka nutí opustit stereotyp a hledat něco nového.
Brainstorming patří k nejznámějším kreativním technikám, ale sám o sobě nestačí. Pokud se lidé bojí mluvit, nechtějí riskovat trapný nápad nebo je někdo hned hodnotí, výsledek bývá slabý. Důležité je proto vytvořit prostředí, kde se nápady nejdřív sbírají a neposuzují. Hodnocení má přijít až ve chvíli, kdy je z čeho vybírat.
Čím podobnější lidé na brainstormingu sedí, tím podobnější bývají i jejich nápady. Proto se vyplatí skládat skupinu z lidí s různou zkušeností, rolí i pohledem na problém. Dobré nápady často nevznikají jen mezi specialisty z jednoho oddělení. Přínosné bývá zapojit i kolegy z jiných týmů nebo z odlišných typů práce.
Když klasické hledání řešení nefunguje, pomáhá podívat se na problém obráceně. Místo otázky „Jak to zlepšit?“ se ptejte „Jak to co nejvíc pokazit?“ Tým tak často rychleji pojmenuje chyby, slepé cesty a rizika. A právě z nich se pak dá dojít k užitečným a konkrétním řešením.
Týmová kreativita roste, když se lidé dívají na jednu věc z více stran. Někdo přináší fakta, další přichází naopak s intuicí a pocity, jiný je skeptik a upozorňuje na rizika. Tým lze takto rozdělit do různých skupin a přiřadit každé nějakou roli. Díky tomu diskuse nesklouzne k jediné interpretaci a přináší širší spektrum nápadů.
Kreativita není jen příjemný bonus. Pomáhá jednotlivcům i týmům lépe reagovat na změny, hledat účinnější postupy a nacházet řešení, která by jinak zůstala skrytá.
Jste zabředlí v rutině a jakýkoliv pokus dělat něco jinak u vás v práci rychle někdo zabije? Pak hledejte na Jobs.cz zaměstnání, kde vaši kreativitu naopak ocení.
Seďte doma u počítače a sbírejte tipy od skvělých lektorů o tom, jak na networking, poutavé prezentace nebo obchod. S touto myšlenku přichází na český internet Seduo.cz – vzdělávací projekt, který vám umoží studovat online kurzy od předních českých lektorů, firem a vysokých škol. » 2 minuty čtení « Krátké video lekce „Kurzy se skládají z krátkých video …
Než něco navrhnete, zkuste se nejprve zeptat lidí, jestli to opravdu potřebují. Na této na první pohled jednoduché myšlence stojí Human-Centered Design (HCD), tedy design zaměřený na člověka. Kolikrát se ale stane, že programátor nebo architekt vymyslí něco, co pak lidé v zoufalství házejí do kouta? Jiří Sekera a Petr Kosnar se HCD dlouhodobě věnují. …
V řadě oborů je léto obdobím, kdy si byznys dává trochu pauzu a v kancelářích panuje uvolněnější pracovní režim. Využijte ho a udělejte si pořádek nejen na svém stole, ale také ve své hlavě. V čem byste se rádi zdokonalili? Jak byste lépe využili svůj potenciál? Právě na takové úvahy bývá v létě prostor. 1. …
Možná už jste o ní slyšeli – emoční inteligence, někdy zkráceně EQ. Mluví se o ní v souvislosti s osobním rozvojem, vedením lidí i zvládáním stresu. Ale co přesně emoční inteligence je? Proč na ní tolik záleží? A jak je možné ji trénovat? Co to je EQ a z čeho se skládá Pojem emoční inteligence …
