HCD: Jak navrhovat věci, které vám lidé nehodí na hlavu

Než něco navrhnete, zkuste se nejprve zeptat lidí, jestli to opravdu potřebují. Na této na první pohled jednoduché myšlence stojí Human-Centered Design (HCD), tedy design zaměřený na člověka. Kolikrát se ale stane, že programátor nebo architekt vymyslí něco, co pak lidé v zoufalství házejí do kouta? Jiří Sekera a Petr Kosnar se HCD dlouhodobě věnují. Až do konce srpna se můžete zdarma přihlásit do jejich online kurzu. „Mezi průkopníky HDC patřila třeba Student Agency, kterou zajímalo, co lidé chtějí a převálcovala tak konkurenci občerstvením a zábavou na palubě,” vysvětluje Jiří Sekera.

«  4 minuty čtení »

petrkosnar_1600

↑ Petr Kosnar: HCD zaostřuje na to, co lidé opravdu chtějí.

Jobs.cz: Živíte se tím, že navrhujete produkty a služby (třeba webové stránky) postupem označovaným jako Human-Centered Design (HCD). Co si pod tím mám představit?

Petr Kosnar: Human-Centered Design, tedy design zaměřený na člověka, je postup, jak vyvíjet inovativní produkty a služby, aby řešily skutečné potřeby lidí a nevycházely jen z pouhých dojmů nebo předpokladů, co lidé něco chtějí nebo potřebují.

Jiří Sekera: Toho dosahujeme tak, že budoucí uživatele od začátku zapojujeme do navrhování a průběžně s nimi návrhy ověřujeme. To je rozdíl mezi přístupem Human-Centered Design a „vodopádovou“ cestou, kdy se nejdřív udělá analýza, podle níž se třeba webová služba naprogramuje a až na konci dlouhého a nákladného vývoje se někdo zeptá uživatele, jestli něco takového vůbec potřebuje.

Jobs.cz: To zní celkem abstraktně. Můžete uvést nějaký příklad, jak Human-Centered Design funguje?

JS: Je to podobné jako se stavbou domu. Průměrný architekt se mě zeptá, jak má můj budoucí dům vypadat, kolik má mít místností, co se mi líbí, a podle toho pak dům navrhne a postaví. Dobrý architekt si se mnou sedne, bude mě chtít poznat, vědět, jaké plány mám za pět nebo za deset let, jestli se rád hrabu v autech a potřebuju garáž s dílnou nebo jestli přítelkyně třeba ráda vaří. Podle toho vytvoří návrh, který budeme společně postupně zpřesňovat. Zároveň bude upřesňovat, na kolik stavba přijde a jak se změní prostředí, ve kterém má dům stát. Teprve poté se architekt pustí do propracovaných vizualizací, které jsou mnohem náročnější a nedává tedy smysl se jim věnovat, dokud ještě neví, jaký dům pro mě bude nejvhodnější. Až ve chvíli, kdy vznikne takovýto prototyp, se pustíme do skutečné stavby. To už ale víme, proč je dům navržený určitým způsobem. Návrh také prošel několika variantami, jejichž otestování bylo mnohem rychlejší a levnější, než kdybych si až u hotového domu vzpomněl, že chci přistavit třeba právě tu garáž. Podobně funguje Human-Centered Design.

Kurz Human-Centered Design      Přihlásit se

Jobs.cz: Můžete uvést příklad, kdy jste Human-Centered Design použili na něčem reálném?

PK: V rámci univerzitního projektu jsme chtěli navrhnout zařízení, které pomůže starším dámám cítit se lépe, zdravěji a dosáhnout většího životního komfortu. Z práce, která tomuto projektu předcházela, jsme už měli od začátku jasno v tom, že chceme, aby to zařízení bylo možné nosit na sobě jako oděv nebo textilní doplněk. Dnes se taková zařízení označují jako nositelná, neboli „wearables“.  Zároveň to ale nemělo působit jako zdravotní pomůcka – jak jsme hned v úvodu zjistili, dámy by byly nejradši, kdyby okolí vůbec nevědělo, že právě používají nějaké takové zařízení, aby nebyly vnímány jako „pacientky“.

Jobs.cz: Jak jste postupovali?

PK: Začali jsme výzkumem a do vývoje produktu jsme zapojovali lidi z různých oblastí – odborníky, kteří rozumí módnímu návrhářství, znají technologie a vyznají se ve výrobě chytrých textilií, lékaře a další. Hlavně jsme ale mluvili se ženami, pro které jsme produkt navrhovali, abychom porozuměli jejich problémům, zvykům, přístupu k životu a přemýšlení. Zjistili jsme, že ženy zpravidla od určitého věku trpí problémy se svalstvem a kostrou, což vede ke špatnému postavení těla a dalším problémům.

Jobs.cz: Co jste nakonec vymysleli?

PK: Vznikl nápad, že vytvoříme oblek, který bude ženám pomáhat udržovat správné postavení těla a pomůže jim cítit se celkově lépe. Do projektu jsme proto zapojili další odborníky – rehabilitační pracovníky, lékaře, kteří se věnují ženám a jejich zdravotním potížím a další. Výsledkem byla vesta, která vypadá jako běžný oděv, nikoliv jako zdravotní pomůcka. Žádná elektronika není vidět, protože je zabudovaná do textilie. Vesta má na určitých bodech podél páteře a na břiše malé vibrační motůrky, které stimulují svaly, které jsou zodpovědné za správné držení těla. Vestu jsme během vývoje znovu testovali – ověřovali jsme, zda na ženy působí tak, jak jsme zamýšleli, jak ji vůbec používají, jak se v ní cítí. Výsledky testování nám daly ohromné množství poznatků, na základě kterých je možné vestu upravit tak, aby ještě lépe sloužila svému účelu.

1276912_10151606957960800_1617313931_o

↑ Jiří Sekera: HCD se podobá stavbě nového domu s architektem.

Jobs.cz: Zatím to zní celkem snadno, stačí se lidí ptát a pak jim dodat, co potřebují. Je tedy HCD novou disciplínou, nebo jde jen o nový název pro postupy a metody, které už dávno existují?

PK: Spíš jde o zapojení metod, které známe už několik desetiletí, v novém kontextu. Třeba ve výzkumu, sociologii nebo psychologii existují postupy, které jsou už dlouho známé, nepoužívaly se ale při návrhu produktů. Dnes se tyto metody adaptují do práce designérů, kteří jejich pomocí zjišťují, co lidé potřebují a podle toho pak navrhují produkty. Technologie se mění každým dnem, ale lidský mozek, vnímání a emoce fungují stále stejně. Pro návrh dobrého produktu je jejich porozumění za využití poznatků z klasické psychologie a sociologie naprosto nezbytné.

Jobs.cz. Dá se Human-Centered Design studovat na vysoké škole?

PK: V Česku zatím na akademické půdě není studijní program, který by v této oblasti vzdělával. Lidé, kteří se HCD věnují, pocházejí ze všech možných oborů. Já jsem se dřív orientoval na vývoj softwaru. Postupně mě začala čím dál víc zajímat lidská stránka. Nechtěl jsem žít jen v algoritmech a řešit, jak si stroje povídají mezi sebou, ale jak se dají vytvořit tak, aby byly pro lidi co nejlepší. Pokud se chcete věnovat HCD, je v zásadě jedno, z jakého oboru přicházíte. Důležité je, jak o návrhu produktů přemýšlíte a jak postupujete.

Jobs.cz: Když ne na vysoké škole, dá se k Human-Centered Designu přičichnout jinde?

JS: Třeba brněnský KISK se věnuje propagaci Human-Centered Designu. Fungují tu komunity, které se věnují fenoménu User Experience Design (UX), třeba UX Asociace nebo UX Akademie. User Experience Design má k HCD hodně blízko, byť to není totéž. Na některých vysokých školách se vyučují předměty, které mají k HCD blízko. Ucelené studium ale zatím není. Existuje několik knih přeložených do češtiny, ale převážná většina zdrojů leží zatím v zahraničí.

Jobs.cz: Které české firmy podle vás zvládají HCD na jedničku?

JS: Lépe jsou vidět spíš negativní příklady – třeba stanice metra se spojením na letiště, ve které se zapomnělo na eskalátory. Určitě si jde ale všimnout i těch pozitivních, byť se většinou díky hladkému průběhu nezarývají tak hluboko do povědomí a rychle si na ně zvykneme jako na samozřejmost. Mezi průkopníky patřila třeba Student Agency, kterou zajímalo, co lidé chtějí a převálcovala tak konkurenci občerstvením a zábavou na palubě. Z novinek mě napadají třeba mladé banky, které proti těm zavedeným musí bojovat lepšími službami za lepší cenu. Nebo Zoot, který mění stávající paradigma nákupu a distribuce oblečení. Zajímá je, co lidé chtějí a co si jako firma můžou dovolit udělat – bez ohledu na to, jak trh fungoval doteď.

Kurz Human-Centered Design      Přihlásit se

Lenka Mydlová

Další články k tématu

Co vás poutní cesta naučí o vedení firmy

Svatojakubská cesta je síť poutních stezek, které začínají na různých místech Evropy a všechny se sbíhají ve španělském městě Santiago de Compostella. I dnes se do Santiaga vydávají tisíce poutníků. Všude podél cesty po nich zůstávají nejrůznější vzkazy a nápisy. Některé jsou inspirativní, některé dojemné, jiné zase k pousmání. A věřte nebo ne, některé jsou inspirativní … číst více

Prokrastinaci můžete přemoct. Petr Ludwig ví, jak na to

Jeho knihu Konec prokrastinace si doteď koupilo na 35 tisíc lidí a v Česku se tak zařadila mezi bestsellery. V Rusku se mezi byznys knihami vyšplhala na druhé místo, překládá se také do polštiny, němčiny, angličtiny, bulharštiny a švédštiny. Petr Ludwig, bojovník za konec prokrastinace a bořitel mýtů a polopravd v oblasti osobního rozvoje, jede … číst více

Dovolená letos nebude? Léto si užijete i jinak. Máme tipy

Patříte mezi „šťastlivce“ pracující v oboru, kde léto znamená sezónu? Nebo prostě nejste dostatečně letní typy, abyste si pro horké dny brali dovolenou? Tak či onak, i v létě by si každý měl najít čas na zábavu či vzdělání. Podívejte se, jak naložit s létem, když nemáte dovolenou. » 2 minuty čtení « ↑ Idylka. Nebuďte smutní, pokud vám … číst více

Jan Laibl: Skutečným šéfem obchodníka je jeho diář

„Každý z nás denně prodává. Své myšlenky, vize, názory. I ten, kdo tvrdí, že by v životě neprodával, v daném okamžiku prodává – své argumenty pro to, že by neprodával,“ říká Jan Laibl, lektor obchodního myšlení. Obchodní myšlení se hodí i při hledání nové práce. I na pohovoru se totiž musíte správně „prodat.“ ↑ Jan Laibl: Obchod je … číst více