Lenost je už od dávných dob obecně vnímaná jako taková ošklivá, nepěkná věc. Ale co když vám řekneme, že na trhu práce může být obrovskou výhodou? Tedy pokud se správně zaobalí.
Lenoch, to je někdo, kdo se akorát válí u televize s vyvaleným pupkem, přes který se sotva natáhne pro ovladač… Opravdu? Jenže nebýt jiného lenocha, dost možná by se neměl pro co natahovat. A přišli bychom o spoustu dalších život ulehčujících vynálezů.
Líní lidé totiž umí vzít komplikovaný problém nebo takový problém, který ti akčnější ani nevnímají, a vyřeší ho tou nejjednodušší možnou cestou. Protože ne vždycky musíte k výsledku dojít delší, ale o to horší cestou.
↑ Co když vám řekneme, že lenost může být obrovskou výhodou?
» Podívejte se, jaké pozice teď firmy nabízejí
Požehnaný deadline
Možná jste už na internetu potkali slavný citát, připisovaný Billu Gatesovi (který ho ale pravděpodobně spíš neřekl): „Vždy si na těžké úkoly vybírám líné lidi. Ti totiž přijdou s nejsnazším způsobem, jak je vyřešit.“ Trefa. Lenoši jsou totiž opravdu prokazatelně vynalézavější. A když se do něčeho pustí, je to zčásti proto, že v daném projektu buď vidí obří potenciál, nebo aspoň cestu, jak mít práci rychle hotovou. Aniž by ji ale odflákli.
Budou ji odkládat, to jo. O to usilovněji se jí ale budou věnovat těsně před deadlinem. Proč tak pozdě? Protože předtím se věnují jiným činnostem. Takovým, které nenechají jejich mozkové buňky ani na chvíli v klidu, a čerpají inspiraci, kde se dá. Anebo nad zadaným úkolem jen dlouho přemýšlejí a eliminují všechny zbytečné kroky.
Aktivita je nudná
Tým vědců pracujících na studii publikované v roce 2015 v Journal of Health Psychology přišel s novým, slušivějším jménem pro lenost. Přejmenovali ji na „need for cognition“ tedy touhu po poznání či vědění. Na základě dotazníku, který měl onu touhu po vědění prokázat, vědci rozdělili 60 lidí na dvě skupiny. Na ty, co přemýšlejí, a na ty, co… ano, nepřemýšlejí.
Všichni zúčastnění poté po sedm dní nosili měřiče aktivity, které výzkumníkům pomohly nahlédnout do denního režimu jednotlivých subjektů. Výsledky prokázaly, že osoby s vyšším IQ méně často a obtížněji propadají nudě, což posléze vede k nižší fyzické aktivitě a k častějšímu úniku do útrob vlastních hlav. Ta aktivnější část se naopak začala nudit mnohem dříve, obzvlášť ve chvíli, kdy měli za úkol jen v klidu sedět a přemýšlet o abstraktních věcech. Namísto toho raději trávili čas aktivně, třeba sportem. (Pozor! Tím neříkáme, že všichni sportovci jsou hloupí! Konec hlášení.)
Dovednost? Videohry
Obecně platí, že čím kreativnější duši najdete, tím víc „líných“ koníčků u ní napočítáte. Jsou to například videohry (miluje je třeba Elon Musk), prokazatelně podporují strategické uvažování, stimulují mozkové buňky a zároveň pomáhají těm méně aktivním z nás relaxovat. Nebo křížovky, sudoku, AZ kvíz nebo ono zatracované povalování na gauči. Skalní diváci Netflixu v rámci sledování televize prostě postupně sbírají inspiraci. Tu následně využijí například při přípravě reklamní kampaně, která se seriály a filmy nemusí mít vůbec nic společného.
On totiž málokterý lenoch doopravdy jen leží u televize s pivkem v ruce, takzvaně na Homera Simpsona. Vezměte si například Todda z populárního seriálu BoJack Horseman. Na první pohled je to příživnické flákačské budižkničemu, které roky přespává na kamarádově gauči, v reálu je to ale jedna z nejakčnějších a nejkreativnějších postav v seriálu. Protože v době nicnedělání přemýšlí o nápadech (ať už sebešílenějších), které posléze dává do kupy. Tady mimochodem v praxi vidíte, jak může sledování streamovacích platforem pomoct třeba při psaní článku…
A jedna rada na závěr: Ne, že si teď do životopisu půjdete dopsat „Jsem líný jako veš, heč!“ Použijte třeba formulaci, že s minimálním nasazením dokážete přijít s těmi nejlepšími inovacemi. Tím určitě nic nezkazíte. A hlavně ten životopis dobře promyslete, pak hoďte na papír a někam pošlete.
Jobs.cz
