Jak prorazit v „nezisku“? Pouhé nadšení nestačí, dozvíte se v dalším díle našeho Jobscastu

Přesunout se z korporace do neziskového sektoru je trochu jako přestoupit z parníku na malou plachetnici: člověk musí najednou zvládat hned několik různých činností, být neskutečně efektivní a mít odvahu. V našem Jobscastu mluví o práci v byznysu a v „nezisku“ i o jejich propojování Monika Vondráková, brand directorka ve společnosti ABRA Software, která je zároveň spoluzakladatelkou a předsedkyní správní rady nadačního fondu Neuron.

Mohlo by se zdát, že prorazit v byznysu, jakým je třeba IT odvětví, se řídí zcela jinými pravidly než dosáhnout úspěchu ve filantropii. Monika Vondráková ale tuto představu vyvrací. „I v neziskovém sektoru je potřeba mít nápady, být průbojný a umět marketing. Protože abyste získali peníze, musíte být vidět,“ vysvětluje žena, která před dvanácti lety zakládala nadační fond Neuron.

Jeho cílem je zvyšovat prestiž vědců a vědkyň v Česku, popularizovat výsledky jejich práce a rozvíjet moderní mecenášství. Uděluje Ceny Neuron spojené s finanční odměnou, které už obdrželo 111 vědců.

Dát jí, co potřebuje

Myšlenka podporovat české vědce vznikla v době, kdy Monika Vondráková dostala ve finanční skupině RSJ za úkol naplnit program společenské odpovědnosti firem. Tehdy nastala ekonomická krize a krátily se výdaje na základní výzkum. „Přemýšlela jsem, jak vědcům pomoct. Došla jsem k závěru, že to, co jim chybí, je ocenění a že je potřeba zvýšit jejich prestiž ve společnosti,“ vypráví úspěšná brand manažerka.

Zkušenosti, které načerpala v byznysu, využila při práci pro Neuron. V obou případech je totiž důležité vybudovat silnou značku. „Vždy se musí stavět na hodnotách. Liší se jen produkt a cílová skupina – tu je potřeba znát, napojit se na ni a dát jí to, co potřebuje.“

Například Monice Vondrákové se při shánění prostředků pro nadaci Neuron osvědčila zkušenost s působením v bankovní instituci, kde se v odvětví privátního bankovnictví důkladně seznámila s tím, jak přemýšlí klienti a jak má fungovat prozákaznický servis. Toto know-how mohla později využít, když oslovovala mecenáše pro nadační fond.

Náročná, ale pestrá

Monika Vondráková však zároveň upozorňuje, že kdo chce pracovat v neziskovém sektoru, musí být připraven na několik věcí: Aby dokázal pomoci nějaké skupině lidí, ať už jsou to vědci, nebo třeba senioři, musí mít odvahu. Nelze si představovat, že pracovat v neziskovém sektoru je jednodušší než pracovat například v korporaci. Naopak.

„Pomáhat z korporace je jednodušší, protože ta generuje zisk a má dostatek financí. Jenže neziskový sektor prostředky spotřebovává a nemá jich nazbyt. Proto je nutné vše dělat co nejefektivněji a jeden člověk musí obsáhnout daleko více aktivit, což je náročné,“ zdůrazňuje Monika Vondráková. Zároveň je to práce nadmíru smysluplná a právě i díky mnoha různým činnostem velmi pestrá.

Smysluplnost však vidí Monika Vondráková i ve svém působení v ABRA Software, kde je součástí nejužšího vedení. Když nabídku pracovat v IT firmě dostala, zpočátku váhala. „Nejsem IT člověk, ale pak jsem poznala, že ženský pohled je v IT firmě extrémně důležitý, protože muži jsou technicky zaměření, ale zákazníci, kterým nabízíme řešení, ne vždycky IT rozumí. Připadám si proto jako překladatel mezi nimi,“ vysvětluje brand directorka.  

Proč musí být člověk, který buduje značku, především vizionář? A proč je podle Moniky Vondrákové ve vedení společností méně žen než mužů? Celý rozhovor si poslechněte v nejnovějším dílu našeho Jobscastu, kam zveme lidi, kteří rozjeli zajímavou kariéru nebo k ní mají slibně našlápnuto.

 

Další články k tématu

Synovi nešla škola, matka založila doučovací firmu

Jaroslava Peroutková z Chotěboře po kariéře novinářky a třech vychovaných dětech zúročila své zkušenosti s nejmladším synem. Otevřela si doučovací studio pro děti s poruchami učení. „Zjistila jsem, že změnou přístupu a speciálním doučováním je možné školní prospěch hodně vylepšit a dítěti i zvednout sebevědomí,“ říká zakladatelka firmy Doučko se Slávkou. Se svým nápadem loni uspěla v regionálním kole Rozjezdů na … číst více

Tereza se našla v papíru, naučila se to v Asii

Papírové modely Terezy Hradilkové vypadají jako architektonické bonsaje. Trojrozměrná skládanka jednou znázorňuje Petřín, podruhé panoráma Žižkova a potřetí třeba japonskou horu Fudži. Své návrhy Tereza, původní profesí architektka, prodává pod značkou Porigami. Zálibu v papíru, která ji teď živí, si přivezla z Asie. ↑ Tereza Hradílková, autorka značky Porigami. Jobs.cz: Dva roky jste žila v Japonsku, čtyři roky … číst více

Tereza firmu řídí přes Skype, dodavatele hledá i v pralese

Firmu Lifefood Tereza Havrlandová založila, protože v roce 2006 nenašla v Česku nikoho, kdo by pro ni dokázal vyrobit poctivé veganské potraviny bez chemie, bez přísad, bez lepku a v raw kvalitě. Proto se do toho pustila sama. Dnes Tereza řídí svou společnost přes Skype, protože velkou část roku tráví v zahraničí. Mimo ČR hledá nové atraktivní suroviny do … číst více

75 let zkoumali lidské štěstí. Na co vědci z Harvardu přišli?

Udělá vás šťastnými profesní úspěch, povýšení nebo zábavná náplň práce? Proč ne. Ve stáří však budete vzpomínat na něco úplně jiného. Zjistila to unikátní studie Harvardské univerzity, která běží už neuvěřitelných téměř 80 let. Desítky let výzkumu Začalo to v roce 1938, kdy vědci vybrali 724 mladých mužů a dlouhodobě zkoumali jejich fyzické i duševní zdraví … číst více