Jaroslava Peroutková z Chotěboře po kariéře novinářky a třech vychovaných dětech zúročila své zkušenosti s nejmladším synem. Otevřela si doučovací studio pro děti s poruchami učení. „Zjistila jsem, že změnou přístupu a speciálním doučováním je možné školní prospěch hodně vylepšit a dítěti i zvednout sebevědomí,“ říká zakladatelka firmy Doučko se Slávkou. Se svým nápadem loni uspěla v regionálním kole Rozjezdů na Vysočině.
↑ Jaroslava Peroutková s jedním ze svých žáčků.
Vždy chtěla pracovat s dětmi
Slávka naposledy působila jako redaktorka regionálního týdeníku, vždy ale chtěla pracovat s dětmi. „Vedla jsem zájmové kroužky, dětský divadelní soubor, hrála loutkové divadlo,“ vyjmenovává. Nakonec se k dětem dostala, a to díky osobní zkušenosti. „Nejmladšímu synovi je 16 let. Před šesti lety jsme pro něj hledali pomoc kvůli neustálým problémům ve škole. Ne kvůli prospěchu, ale kvůli nepozornosti a nevhodnému chování. Ačkoli jsou učitelé ve školách jistě dobře vyškoleni ke správnému přístupu k takovým dětem, není v jejich silách, aby se každému individuálně věnovali,“ říká Slávka Peroutková.
Jak zvýšit školákům sebevědomí
Jaroslava se tedy začala o různé specifické poruchy učení u dětí zajímat. „Zjistila jsem, že změnou přístupu a speciálním doučováním je možné školní prospěch hodně vylepšit a dítěti i zvednout sebevědomí a zvýšit chuť do práce,“ vypráví. Práce s dětmi ji vždycky zajímala a bavila, a tak si teď plní svůj sen. „Jsem ráda, když se mi podaří s dětmi navázat přátelský vztah a vidím, že pro ně doučování není jen další povinností, ale že za mnou chodí rády. A pokud jsou vidět i výsledky v podobě lepších známek, je to velká radost,“ říká podnikatelka.
Má radost z každého úspěchu
První žáci začali do učebny Doučka docházet 1. srpna 2011. Ve školním roce 2012/13 měla Jaroslava 17 klientů ve věku 7 až15 let. „Z toho 11 dětí docházelo do mojí učebny v Chotěboři a 6 dětí se pravidelně připojovalo do mojí virtuální učebny,“ popisuje Jaroslava. Všechny děti mají diagnostikovánu některou z poruch učení. „Právě končí školní rok, ale některé děti mají zájem i o doučování o prázdninách, kdy nemusíme řešit domácí úkoly a písemky a můžeme se více zaměřit na to, čemu při vyučování neporozuměly,“ popisuje Jaroslava plány své firmy na léto.
Dělám něco, co má smysl
Podnikat se má kvůli zisku, Slávka ale přiznává, že by se doučováním neuživila. „Bez manželova příjmu by se moje rodina neobešla. Svým podnikáním pokryji všechny náklady s tím spojené a zbude na skromné kapesné. Doučko mi ale dává pocit, že dělám něco, co má smysl,“ říká.
Angažuje se i jinde
Slávce nikdy nestačila jedna práce, vždycky se angažovala na několika frontách. Teď má kromě svého Doučka i zaměstnání. „Do letošního května jsem jako dobrovolnice spolupracovala s azylovým domem pro matky s dětmi. Jsem totiž místopředsedkyní občanského sdružení Spektrum Vysočina, které tento azylový dům provozuje.“ Ze spolupráce se ale nyní stalo zaměstnání na plný úvazek a od 1. června je Slávka v azylovém domě ředitelkou. „Doučko je tedy mojí vedlejší pracovní činností. Při dobré organizaci je možné stihnout obojí.“
Jedna práce nestačí
A pak je tu ještě jedna, trochu nezvyklá zábava. „Vyrábím realistické panenky zvané rebornky. Začalo to třemi miminky podle podoby mých dětí. Pak došlo na panenky pro mé známé a nyní si už o panenky píší ženy z různých koutů republiky a dokonce i ze zahraničí. Na tuto pečlivou výtvarnou práci se musím dokonale soustředit a pomáhá mi to utřídit si myšlenky a vyčistit si hlavu,“ shrnuje Slávka Peroutková.
Markéta Kaclová
Rozjezdy 2013: Přihlaste se na některý z bezplatných seminářů pro začínající podnikatele! Odborníci z praxe vám poradí, jak nastartovat vlastní byznys a na co si dát pozor.
