Já nejsem moje práce. Proč nestavět na kariérním úspěchu své sebehodnocení

Do práce musí chodit většina lidí a vzhledem k počtu hodin, které v ní trávíme, je dobře, když nás baví. Ale neměla by nás pohltit. Jaká rizika hrozí, když se naše „já“ smrskne jenom na naši práci?

Otázkou na profesi začíná většina společenských konverzací. To si člověk uvědomí zejména tehdy, když o práci přijde. Potom se při odpovídání na zdánlivě nevinný dotaz může pěkně zapotit.

Naší profesí se prezentujeme navenek, ostatní si na základě ní o nás vytvářejí představu a přisuzují nám určitý sociální status. Přesto bychom neměli svoji identitu stavět na naši práci. Že to není váš případ? Tak schváleně.

• V práci trávíte příliš, až nesmyslně mnoho času?
• Chorobně se bojíte i sebemenšího pracovního neúspěchu či selhání?
• V práci neumíte říkat ne? Zhostíte se každého úkolu, i když vám přerůstají přes hlavu?
• Zanedbáváte své blízké a koníčky, zkrátka vše, co se netýká vaší práce?
• Nejste schopni bavit se o něčem jiném než o práci, nic jiného vás vlastně nezajímá?

Co nás k tomu vede?

Jestliže jste odpověděli na většinu otázek kladně, měli byste zbystřit. Nejspíš máte náběh hodnotit sebe sama prizmatem toho, jak úspěšní či neúspěšní jste v práci. Často vás k tomu může tlačit i vaše okolí.

Pracovní morálku si člověk nese už z rodiny. Jsou takové, kde se musí pořád něco dělat: uklízet, zavařovat, kopat na zahradě. Kdo si chvilku sedne s knížkou, je označen za lenocha.

TIP: Musíte neustále pracovat na několika frontách najednou? Přečtěte si, proč je efektivní multitasking nesmysl a proč se vyplatí ho z pracovního i soukromého života co nejvíc vymýtit.

Může to být také vysoké cenění školních známek nad všechno ostatní. Je sice fajn, že vás baví dramaťák a zažíváte tam skvělé chvíle, ale to není nic ve srovnání s jedničkou z matiky. Jednička z matiky se v dospělosti jen zamění za pochvalu a prémii v práci.

Navíc celá naše společnost, i jednotlivé firmy jsou tlačeny ke stále vyšší produktivitě. Vysoké pracovní nasazení je ceněno. Všichni chtějí motivované, aktivní zaměstnance a tyto vlastnosti vysoko hodnotí.

Je-li kladen na pracovní nasazení takový důraz, je lehké propadnout dojmu, že je práce středobodem našeho života. Jak dobrý či špatný pocit sami ze sebe máme, závisí pak zcela na tom, jak se nám v práci daří.

Proč to škodí

Ti, kteří stavějí své sebehodnocení na úspěchu či neúspěchu v zaměstnání, jsou ale ohroženější. V první řadě jsou daleko více vystavěni stresu. Musejí sobě i svému okolí neustále dokazovat, jak jsou dobří a výkonní. Jestliže se jim něco v práci nepovede, zpochybňuje to celou jejich lidskou hodnotu.

Pracovat pod takovým tlakem je nesmírně vyčerpávající. Člověk nesmí udělat chybu, krok vedle, nesmí polevit. To se nedá vydržet donekonečna. Vyhoření na sebe nenechá dlouho čekat.

Navíc vyčerpaný organismus není v práci efektivní. Neodpočinutý mozek má méně nápadů a energie. Čím víc tedy dotyčný na svém pracovním úspěchu visí, tím víc se mu vlastně vzdaluje.

A běda, když o zaměstnání přijde. Zhroutí se mu doslova celý svět, nic mu nezůstane a pocit selhání je gigantický. Skluzavka do těžké deprese.

Jak tomu čelit?

Vědomě si připomínat, že vy nejste vaše práce. To, zda se vám tam momentálně daří, nemá nic společného s tím, jaký jste člověk. Každý zažívá v kariéře lepší a horší časy. Snažit se něčeho dosáhnout je v pořádku, ale s výsledkem tohoto snažení nesmí stát a padat celá vaše osobnost.

Nezapomínejte, že jste také kamarádi, partneři, sourozenci, rodiče či naopak děti rodičů. V tom, jaké vztahy se svými blízkými vytváříte, a nejen s nimi, je vaše nezpochybnitelná hodnota. I když to v práci sebevíc pokazíte.

Zuby nehty se braňte „strategii“: Teď sice hodně pracuju, ale o to víc si potom budu užívat života. Nebudete. Čím rozjetější vlak je, tím hůř se z něj vystupuje. A kdo má kde garantováno, že nějaké „potom“ bude.

Věnujte přibližně stejně energie, kolik věnujete práci, svým blízkým a koníčkům. Jestli je nemáte, zkuste si nějaké najít.

A až se budete seznamovat s někým novým, pokuste se v konverzaci tolik nesoustředit na to, co kdo dělá za práci. Ptejte se a zaveďte řeč třeba na to, co zajímavého jste v posledku četli, co dobrého uvařili nebo jaké hezké místo navštívili. Lépe si uvědomíte, že člověk nerovná se jeho práce.

Potřebujete zaměstnání, kde byste se necítili jenom jako myška honěná v soukolí? Podívejte se na Jobs.cz a udělejte krok k nalezení práce, kde se budete cítit jako ryba ve vodě.