Blíží se druhá hodina odpolední a s ní přichází zvlášť teď v létě pravidelný boj. Ne sice na život na smrt, ale taky to není snadný zápas – na bdění a spánek. Někdo do sebe lije jednu kávu za druhou, další vsázejí na cukr ze zákusku. Podle studie NASA na to ale nejlépe kápli ti, kteří se odebrali dát si dvacet. V době home office je tahle možnost najednou široce dostupná. Nebojte se jí využít. Jenom tím získáte.
Kdo působí v mezinárodní firmě a spolupracuje s kolegy z jižních zemí, už si na to většinou zvykl: Italové nebo Španělé se tak mezi druhou a pátou hodinou odmlčí z mailů i chatů. Když jejich účty zase obživnou, našinec to v práci už spíš balí. Jiný kraj, jiný pracovní mrav.
Tím ovšem nelze říct, že by kolegové na jih od nás pracovali méně. Jejich pracovní doba se o pauzu uprostřed dne většinou protáhne, takže ve chvíli, kdy už u nás sedíme u piva na zahrádce nebo doma u večeře, přibývají nám v mailových i chatovacích schránkách odpovědi z jižních končin.
Šlofík jako osvěžovač mozku
Zatímco Středoevropané jsou v brzkých odpoledních hodinách zvyklí pracovat, a to i navzdory celkovému útlumu organismu, Jihoevropané užívají siestu. Tento termín pochází ze španělštiny a odkazuje k číslovce šest. Protože právě po tolika hodinách začne být tělo unavené a potřebuje pauzu. Pokud si ji dopřeje, zvýší svou výkonnost.
Dokazují to i vědecké studie. Například v té z dílny americké vesmírné agentury NASA, došli vědci k závěru, že u pilotů, kteří spali v kokpitu 26 minut, se bdělost zlepšila až o 54 % a pracovní výkonnost o 34 % ve srovnání s piloty, kteří si nezdřímli. Mozek, osvěžený krátkým spánkem, je zkrátka efektivnější, šlofík zlepšuje učení, paměť i kreativní myšlení.
Pravidla siesty
To ale neznamená, že by měl člověk po obědě usnout jako pařez na dvě hodiny. Ostatně i zmiňovaných 26 minut může být zbytečně moc. NASA doporučuje, aby se délka zdřímnutí pohybovala mezi deseti a dvaceti minutami. Při takto dlouhém spočinutí totiž nehrozí, že bude člověk po probuzení spíše omámen.
Také je potřeba si dopřát alespoň 15 minut pro návrat z říše snů zpátky do reality. A ničemu neuškodí, když si před usnutím dopřejete šálek kávy. Ta totiž začne účinkovat se zpožděním, tedy až ve chvíli, kdy bude potřeba zase nastartovat organismus.
Co ale dělat, jestliže nemůžete přes den usnout? Není třeba se stresovat. Výzkumy ukazují, že i pouhý odpočinek se zavřenýma očima po dobu deseti až dvaceti minut vás nabije energií.
Spánkem k většímu mozku
Studie na téma odpolední spánek, kterou provedla NASA, ale není jediná. Tým z University College London prokázal, že mozek lidí, kteří si pravidelně dopřávají odpolední zdřímnutí, je o 15 centimetrů krychlových větší, což odpovídá zpoždění stárnutí o tři až šest let. Mozek se totiž s věkem přirozeně zmenšuje. Navíc špatné spací návyky podle vědců časem poškozují mozek tím, že způsobují záněty a ovlivňují spojení mezi mozkovými buňkami. Pravidelné zdřímnutí by tudíž mohlo chránit i před neurodegenerací.
Pracuji na své kreativitě
V teplých krajích je potřeba siesty pochopitelně umocněna horkem, které v popoledních hodinách vrcholí. V důsledku globálního oteplování ovšem směřujeme ke stále teplejšímu počasí i u nás a předpokládá se, že během léta bude počet tzv. tropických dnů do budoucna stoupat.
Tím spíš dává zařazení krátkého odpoledního šlofíčka do denního programu smysl. A pokud vás někdo chytí při siestě a bude se divit, co to děláte? Prostě odpovězte: „Pracuji na své výkonnosti a paměti, děkuji za pochopení!” Kdo ví, možná ho nakazíte svým dobrým příkladem a siesta se stane oblíbenou součástí dne celého vašeho týmu a nakonec možná i celé firmy.
Chcete práci, kde vás budou ostatní respektovat a kde budete mít příležitost růst? Podívejte se na pracovní nabídky u nás na Jobs.cz.
