Pavla Stine 12 let vařila v restauracích ve Spojených státech. Pak usoudila, že chce zpět do Česka. Vést kurzy vaření a pracovat s reklamními texty ji ale moc neuspokojovalo. Když ji oslovili z občanského sdružení Náruč v Řevnicích, aby jim pomohla rozjet sociální podnik v podobě kavárny a výrobny domácích těstovin, dlouho neváhala.
Rok jinak v řevnické neziskovce
Pavla Stine se stala jednou z grantistek programu Nadace Vodafone Rok jinak. Lidé z byznys sféry odcházejí na 12 měsíců pracovat do neziskových organizací a Nadace Vodafone jim proplácí jejich původní plat. Pavla Stine zakotvila ve sdružení Náruč, respektive v jeho kavárně a výrobně těstovin, kde pracují a obsluhují mentálně postižení lidé. Jejím úkolem je, aby si podnik na sebe vydělal a handicapovaní měli stálé uplatnění.
I vy máte šanci opustit na rok zajeté koleje a uplatnit své znalosti v neziskovém sektoru. Vyberte si organizaci a spolu s ní se do 20. září přihlaste do Roku jinak.
Jobs.cz: Vás si na rozdíl od mnoha ostatních účastníků Roku jinak vybrala přímo nezisková organizace, a to aniž by vás předtím znala. Co vám nabídli a jak jste na jejich nabídku reagovala?
Poprvé jsme se potkali přímo v kavárně Modrý domeček. Velmi mě zasáhlo už samotné ovzduší kavárny, atmosféra a lidé, kteří mě obsluhovali. Moc se mi líbilo vyprávění o tom, jak chtějí být finančně soběstační, protože v tom jsem dvanáct let žila. V naprosté zodpovědnosti sama za sebe a svůj život. A tak jsem si řekla, že jim ráda pomůžu.
Jobs.cz: Jaké to pro vás bylo nastoupit do úplně jiného prostředí, kde nikoho neznáte a kde pracují lidé s mentálním a duševním onemocněním?
Pochopila jsem, že každé ráno začínám s čistým stolem. Mí spolupracovníci z řad klientů s mentálním postižením si toho moc nepamatují a já jsem takový učitelský typ – ráda učím a vysvětluji proč a jak. Na začátku to pro mne bylo celkem zoufalé, než jsem si zvykla, že musím pokaždé připomínat, co jsme dělali předchozí den. Je to docela demotivující a musíte mít velkou sílu.
Jobs.cz: A jak jste si sedla s ostatními zdravými kolegy?
Jsme kamarádi. To víte, když pracujete s jídlem, vaříte a sem tam jim něco podstrčíte, jste vždycky kamarád. Jsou to moc hodní lidé. Lidé, kteří se dávají. Takovou činnost nejde dělat jen pro peníze, na to musíte mít srdíčko.
Jobs.cz: Na co jste za dobu, co v Modrém domečku pracujete, hrdá?
Já osobně jsem prodělala velkou transformaci a stále na sobě pracuji. Jsem pyšná na to, že se snaží dělat věci, které jsem klienty naučila. S většími nebo menšími úspěchy, ale daří se. Pokrmy, které jsem navrhla, zařadili do jídelníčku. Některá jídla nejsou schopni beze mne udělat, takže od nich upustili. Ale ta kavárna je tak specifická, že je potřeba být tolerantní a nebrat si věci osobně nebo jako vlastní selhání.
Jobs.cz: Co vás ještě do konce Roku jinak čeká?
Po klidném měsíci, kdy jsem vymýšlela pesta, už jsem ve fázi, kdy mám základní kostru asi patnácti druhů pest. Teď budu cizelovat receptury. Vymyšlené recepty a jídlo z nich musí chutnat nejen mně, ale hlavně někomu dalšímu. Jsem ve fázi, kdy budu všechny recepty po úpravách vařit znovu a nabízet je k ochutnání svým známým a zaměstnancům kavárny. Od podzimu budu pesta a další receptury zkoušet „naživo“ přímo na návštěvnících kavárny.
Jobs.cz: Na co se těšíte, když jdete každý den do práce?
Hlavně na setkání s klienty (myšleni jsou mentálně postižení zaměstnanci, pozn. red.), kteří jsou velmi milí a mají otevřené srdce. To ostatní je profesionální práce, kterou musíte odvádět stále stejně. Jsem tam moc spokojená. To, že mě vybrali, pro mne bylo požehnání. Ale to jsem si uvědomila až dodatečně.
Jobs.cz: Zažila jste za tu dobu i nějakou psychicky náročnou chvíli, kdy jste si říkala, co tam vlastně děláte?
Kdybych řekla, že ne, lhala bych. Ve své profesionalitě jsem chtěla, aby vše bylo perfektní. Mám ráda věci pod kontrolou, když vše má své místo a vše klape. A v tom jsem narazila. Třeba první měsíc jsem řvala, že tam mí kolegové stojí opření a přitom na ně čeká hora nádobí. Tak mi doporučili, abych si to umyla sama. Ale to jsou maličkosti.
Jobs.cz: Co plánujete, až Rok jinak skončí?
Předběžně jsem domluvená, že budu pro Náruč pracovat i nadále. Až rozjedeme domácí výrobnu těstovin, měla bych ji vést.
Jobs.cz: Komu byste Rok jinak doporučila nebo naopak nedoporučila?
Záleží, v jaké neziskové organizaci působíte. Rok jinak zahrnuje neziskovky typu skaut až po počítačové programy. Já můžu mluvit jen o gastronomii. Jak jsem řekla, musíte trochu slevit, mít snahu začínat každý den znova, být trpělivý a mít chuť předávat své zkušenosti ostatním. A také mít trochu sociálního cítění. Pokud vás to baví a máte rádi lidi, nevím, proč byste Rok jinak nezvládli. Ale takových lidí jsou tu spousty. Nevěřím, že by Nadace Vodafone neměla z čeho vybírat.
Lenka Kováříková
