Podle zákoníku práce se vás při pracovním pohovoru smí zaměstnavatel ptát pouze na to, co bezprostředně souvisí s uzavřením pracovní smlouvy, vzděláním a prací samotnou. V praxi se můžete setkat s otázkami diskriminačního charakteru. Nejvíce se zaměstnavatelé dotazují na rodinný stav, počet a věk dětí, náboženské vyznání, nebo zda kouříte.
Na tyto otázky nemusíte reagovat, případně můžete zaměstnavatele upozornit na jejich nevhodnost a irelevantnost.
Máte děti? Kouříte?
Mezi otázky považované za diskriminující patří vedle uvedených i otázky týkající se rasy, zdravotního stavu či národnosti.
Pro ilustraci uvádíme několik příkladů zakázaných či problematických otázek:
- Máte zvláštní přízvuk. Odkud pocházíte?
- Jste občanem ČR?
- Plánujete mít děti? Kdy? Máte malé děti?
- Jaký je Váš rodinný stav? (vdaná/ý, svobodná/ý, rozvedená/ý…)
- Byl/a jste někdy trestně stíhaný/á?
- Angažujete se v nějakých klubech či společenských organizacích?
- Trápí vás nějaká nemoc?
- Věříte v Boha?
- Jste příslušníkem nějaké církve?
- Jakého jste vyznání?
- Angažujete se v politice? Jste členem nějaké politické organizace?
- Kouříte?
- Jste těhotná?
- Kdo bude s dětmi doma, když budou nemocné?
Jak zareagovat?
Odpovíte
Pokud vám osobně nevadí sdělení důvěrné informace, můžete odpovědět. Počítejte však s tím, že odpověď může mít dopad na Vaše případně (ne)přijetí. Na druhou stranu zodpovězením otázky ukazujete, že jste odhodlání a důvěřujete. Dejte si však pozor na to, zda nejde pouze o test.
Odmítnete odpovědět
V této situaci můžete ztratit i získat. Dejte si pozor, abyste nevyvolali dojem, že nechcete spolupracovat či jste konfliktní a své rozhodnutí sdělte asertivně. Například můžete říct: „Není mi příjemné odpovídat na tuto otázku a mám za to, že nesouvisí s prací, o níž mám zájem“.
Odpovíte na pozměněnou otázku
Tato možnost se jeví jako nejlepší ze tří možných. Zamyslete se nad skutečným smyslem dotazu a odpovězte ne přímo na položenou otázku, ale zdůrazněte informaci, kterou zaměstnavatel chce vědět. Příkladem může být otázka na občanství příslušné země, kdy zaměstnavateli řeknete, že tato otázka se vám zdá příliš osobní. Můžete jej ujistit, že máte veškerá povolení pro výkon práce v České republice.
Jak se bránit diskriminaci
Bránit se můžete několika způsoby. Můžete dát podnět Státnímu úřadu inspekce práce. Ten prošetří, zda zaměstnavatel neporušuje zákaz diskriminace či nezajištění rovného zacházení. Výsledkem by mohlo být uložení pokuty zaměstnavateli ve výši až 1 000 000 Kč. Skutečnost, že k takovému jednání ze strany zaměstnavatele došlo, může na Státní úřad inspekce práce nahlásit prakticky každý.
K soudu jsou potřeba důkazy
Dále můžete zvážit podání žaloby u soudu, k níž ale musíte mít dostatečné důkazy, ideálně písemné. Zaměstnavatel musí v případě soudního sporu prokázat, že k diskriminaci nedošlo. Dožadovat se můžete upuštění od diskriminačního jednání (pokládání diskriminačních otázek), odstranění jeho negativních následků (nepřijetí do zaměstnání) či přiměřeného zadostiučinění v penězích.
Můžete také upozornit přímo zaměstnavatele při pohovoru, což jistě ovlivní rozhodování zaměstnavatele, zda s Vámi uzavře pracovní poměr či nikoli. A stejně tak může forma vedení pohovoru ovlivnit váš pohled na zaměstnavatele a na to, zda pro něj chcete pracovat.
Článek vypracovala advokátní kancelář Jasanská & Co.
