Ajťáci v dějinách 4

90. léta

Čtvrté pokračování bádání v hlubinách historie IT nás zavede do 90. let, kdy jsme si užívali nově nabyté svobody, zatímco svět se propojoval internetovou sítí.

Co se dělo ve světě?

V IT se v 90. letech děje taková spousta věcí, že vybrat pár zásadních je skoro nemožné. Jen namátkou: Microsoft představuje a postupně vylepšuje Windows. Linus Torvalds pouští do světa první verzi jádra Linuxu. Sun vyvíjí Javu a Netscape JavaScript. Světlo světa spatří JPEG, CD RW, SSD, DVD disk a procesory řady Pentium. Nástup formátu MP3 iniciuje Digital Millennium Copyright Act mířící na internetové pirátství. Hry jako Wolfenstein, Doom, Grand Theft Auto zase inspirují výzkumy o škodlivosti virtuálního násilí. Uživatelé prvních notebooků Powerbook a ThinkPad se hádají, jestli jako myš funguje lépe trackball, nebo gumový čudlík uprostřed klávesnice. Začíná vycházet časopis Wired. Bill Gates zachraňuje Apple před bankrotem. Larry Page a Sergey Brin spouštějí Google. Nullsoft nám dává nejlepší přehrávač všech dob jménem Winamp, který really whips the llama’s ass. Mirabilis nás propojuje pomocí ICQ – geniálního prográmku umožňujícího multichat, sdílení souborů, offline komunikaci a další vychytávky. Absolventa devadesátkového IT světa dodnes poznáte podle toho, že si pamatuje své ICQ UIN a ví, co to znamená IDDQD a IDKFA.

Především je ale tato dekáda érou nástupu internetu. Poté, co ho National Science Foundation na začátku 90. let uvolnila pro neuniverzitní uživatele, začaly se konkurenční sítě AOL, OSI, SNA, CompuServe či Miniserv potápět a MSN se radši proměnila na portál. V podstatě zároveň spustil fyzik Tim Berners-Lee v CERNu prototyp www (včetně serveru, HTML, URL a browseru) a o podobě online světa bylo v podstatě rozhodnuto. Vzápětí se objevily první browsery jako Viola, Midas a Mosaic, ze kterého vznikl Internet Explorer a spustil bitvu s Netscape Navigatorem. Ke konci desetiletí už jsme surfovali na mobilních telefonech a připojovali se na vysokorychlostní wifi. Kolem roku 1995 se internetu chopila komerce. Začaly se objevovat první bannery a investoři se začali přetahovat o internetové dot.com startupy. Jejich hodnoty se šplhaly do miliardových čísel a všichni si byli jisti, že na tomhle kšeftu nemůžou v žádném případě prodělat.

 

Co se dělo u nás?

I u nás znamenala 90. léta začátek éry sítí. Trend razila akademická sféra, hlavně proto, že univerzity byly jediné instituce, které se mohly připojovat na monopolní páteřní síť americké National Science Foundation. Už před vznikem akademické sítě sice vznikaly pokusy s propojováním sítí jako Fido a Eunet (pro počítače běžící na UNIXu), a na podzim roku 1990 jsme se díky známostem ČVUT s univerzitou v Linci dokonce provizorně připojili na rakouskou pobočku sítě EARN. První oficiální internetové připojení pomocí pronajaté telefonní linky do Lince ale proběhlo až 13. února 1992. Československo se tak stalo 39. zemí světa připojenou na internet a vzápětí se rozpadlo. Rozdělila se i první síť FESNET (Federal Educational and Scientific Network), a to na CESNET a SANET (Slovak Academic Network). V kontextu tahanic o jména stojí za zmínku, že původně se měla federální síť jmenovat Federal Educational and Research Network. Čili FERNET. Zásadní pro český internet byl i rok 1996, na jehož začátku si Libor Malý zaregistroval první privátní internetovou doménu u nás. Jmenovala se Jobs.cz 🙂

 

Silicon Hill

O počátcích akademické sítě CESNET vznikla spousta článků. O tom, že prakticky zároveň vznikala neoficiální, ale neméně zásadní síť na strahovských kolejích, se mluví podstatně méně. Už v roce 1993 přitom vznikla první síť na Bloku 8, kde študáci chtěli společně pařit DOOMa. O dva roky později už se navzájem propojené bloky napojily přes ČVUT na internet a v roce 1996 začala páteřní strahovská síť běhat na optice. Na konci tisíciletí už byl propojen celý areál sítí ve správě prvního klubu Studentské unie ČVUT s oficiálním názvem Silicon Hill.

 

Protest proti Telecomu

Rozdíl mezi Strahovem a zbytkem republiky byl doslova neuvěřitelný. Od samého počátku byl Silicon Hill připojen na internet mikrovlnným pojítkem s kapacitou 2Mb, později byla linka posílena na 10 Mb a hned nato napojená optickým kabelem na 100 Mb. Na Strahově se tedy pařily hry po síti, stahovaly mp3ky a filmy a vznikaly první internetové stránky (třeba ta o Járovi Cimrmanovi, kvůli které její autor Ivo Lukačovič napsal Seznam.cz, aby ji mohl každý snadno najít). Mimo tuto oázu panovalo ještě dlouho temno. Internet byl přístupný pouze po telefonních linkách, kterých bylo žalostně málo (v roce 1989 bylo v Československu jen 15 telefonních linek na 100 obyvatel a na zavedení se běžně čekalo i deset let). I tam, kde dráty byly, držela monopolní licenci na provoz veřejné datové sítě dceřiná společnost Telecomu Eurotel. Až v roce 1995 se Eurotel rozhodl zaměřit se na mobilní služby (na které mu stát také nadělil exkluzivní licenci) a prodal práva na poskytování datových služeb své matce SPT Telecom. Během převodu ale musela být vydaná nová licence a tu Telecom dostal od 1. července 1995 jako neexkluzivní. Trh s připojením se otevřel pro další poskytovatele a začaly padat ceny. Poslední hřebík do vlastní rakve zatloukl SPT v roce 1998, když oznámil, že od nového roku zvýší ceny vytáčeného připojení. Telefonní linka byla stále jediná možnost, jak se připojit k poskytovateli, a i když platil uživatel paušál, Telecom si stále účtoval peníze za každou minutu spojení. Seznam.cz, Atlas.cz, Mobil.cz, Neviditelný pes, Svět namodro a další „influenceři“ raného internetu proto uspořádali protestní akci, jejímž výsledkem bylo oznámení speciálního tarifu Internet 99. Tak i tak byli uživatelé ještě nějaký čas odkázáni na vytáčenou rychlost 56 Kb/s (neomezené připojení za paušál, ADSL a wifi jsme začali používat až v novém miléniu). Kapacita linek zdaleka nestačila rychle rostoucím požadavkům datových přenosů. Když například Ondřej Neff nalinkoval na titulní stránku Neviditelného psa obrázek předsedy Důchodců za životní jistoty pojídajícího chrousta, zahltily požadavky na zobrazení linku k prostějovskému serveru, na kterém byl obrázek nahrán. Podle zpráv dokonce správce sítě VideoOnLine odpojil celou linku v domnění, že jde o vážnou poruchu.

 

NIX a NIC

Prapodivné strategie SPT Telecom ilustruje i další důležitý okamžik v dějinách českého internetu. 4. února 1997 začalo fungovat vzájemné propojení sítí poskytovatelů CESNET, Czech On Line, Datac, GTS CzechCom, IBM ČR, Internet CZ a PVT pod platformou NIX. Telecom se sice podílel na přípravách založení NIXu, ale zakladatelskou smlouvu nakonec nepodepsal. Zhruba ve stejné době jako NIX vznikal i CZ.NIC (původně CZ-NIC) jako orgán správy národní domény nejvyšší úrovně – tedy .cz (původní .cs byla zrušena se zánikem federace). Jako odborníci v něm zasedli Daniel Dočekal, Dana Lukajová, Ivo Lukačovič, Patrick Zandl, Tomáš Maršálek a Jana Vandělíková.

 

Všeumělové

Na začátku 90. let už byla IT zavedená profese ve většině firem. Běžné vybavení byl PC286, 16bitový procesor s 1MB RAM a 20MB diskem (společně s barevným monitorem a jehličkovou tiskárnou stála tahle sestava cca 150 tisíc, plat obsluhy se pohyboval kolem 4 tisíc). Málokterá firma ale věděla, co přesně má ten záhadný pán a jeho počítač vlastně dělat. Podle internetových diskuzí o tehdejší době nebylo výjimkou, že si nudící se programátoři přivydělávali různými bokovkami. Například počítáním parametrů mostních konstrukcí nebo rozměrů píšťal pro výrobce varhan. S příchodem internetu se vše změnilo, protože se z počítače stal komunikační nástroj pro každého zaměstnance. Svět se v tom okamžiku rozdělil na dvě nesmiřitelné skupiny – uživatele, kteří nadávají na věčně chybující krámy, a ajťáky, kteří nedokážou přijmout, že ty lamy považují zázračné stroje za psací stroj. V IT samotném pak vzniká nová odnož síťových specialistů. Hodně z nich vzešlo z komunity správců sítě na Silicon Hillu, která až do roku 2002 běžela na bludišti koaxových rozvodů a udržovat ji v chodu znamenalo doslova nadpřirozené schopnosti. O správce ze Silicon Hillu nebo například z komunity kolem CZFree.Net se pak logicky přetahovaly všechny velké firmy.

 

Kolik jsme brali?

Průměrná mzda byla v roce 1993 asi 5900 Kč nebo-li 123 BigMaců, které se zrovna začaly prodávat. Pokud ale člověk uměl opravit počítač restartem a k tomu koktat anglicky, mohl si u HRistů přicházejících zahraničních korporací nadiktovat i násobně víc.

 

Profivýtvory amatérů

90. léta přinesla i jeden z nejpozoruhodnějších projektů české IT scény – PC FAND. Jeho autorem je německý rodák Gert Klötzer, který se koncem 70. let přestěhoval do Československa. Klötzer byl programátor, ale lákala ho myšlenka vytvořit prostředí, ve kterém by si mohli pokročilí uživatelé sestavit software podle svých potřeb. PC FAND je hybrid databáze a uživatelského rozhraní, ve kterém se dají tvořit tabulky, evidence, databáze a lze je vzájemně propojovat a za použití textového rozhraní vytvářet formuláře, reporty a vše skládat do poměrně sofistikovaných programů. Databáze zpočátku fungovala pod státním podnikem AGRODAT, po revoluci se přesunula do soukromé firmy ALIS. Na platformě vznikaly dodnes běžící evidence pozemků, smluv, daňové evidence a účetnictví – včetně masivně rozšířeného ÚČTA.

Podobnou invenci prokázali i členové pražské 602 – základní organizace Svazarmu Jaromír a Martin Šiškovi a Richard Kaucký. Frustrovaní diakritickými nedostatky microsoftího Wordu se rozhodli napsat ryze český textový editor pojmenovaný na počest jejich klubu programátorů T602. Na rozdíl od zahraničních programů uměla T602 české znaky i azbuku, a uměla je hlavně i tisknout. Později vývoj převzala jimi založená firma Software602.

 

Na co jsme se dívali

V 90. letech k nám ve velkém vtrhla západní popkultura a snažili jsme se ze všech sil dohnat mezery ve vzdělání. Na VHSkách pořízených na megaburzách jsme sjížděli Ramby, Commanda, Karate Tigery, hororové série Pátek 13., Halloween a Noční můry z Elm Street. Televizním obrazovkám kralovaly seriály. Rodiče trvali na tom, že se budou dívat na Dallas, zatímco jejich potomci vyžadovali BH 90210, Pevnost Boyard, Krok za krokem, Akta X, Xenu, Herkula, Pobřežní hlídku, Odpadlíka, MacGyvera, Walkera, Texas Rangera, MASH, Alfa, Kačery z Kačerova, Přátele a Simpsonovy. Intelektuálové samozřejmě na tyhle komerční slátaniny koukali přes nos a debatovali o umělecky náročných dílech jako Twin Peaks, South Park, Happy Tree Friends a Česká soda. Kina nás zásobovala čerstvými hity jako MIB, Mission: Impossible, Se7en, Mafiáni , Bod zlomu , Vykoupení z věznice Shawshank, Šestý smysl, Jurský park, Forrest Gump, Toy Story, Klub rváčů, Terminátor II, Big Lebowski a Kurvahošigutentág. No a když už byl člověk na konci sil, mohl v televizi naladit psychotronika Pfeiffera, který vysílal energii z obrazovky, a na závěr si něco hezkého koupit od Horsta Fuchse.

 

Co jsme jedli a pili

Zatímco v předchozích letech jsme do sebe ládovali, co bylo na pultech (a nebylo toho právě moc), v 90. letech se o nás začali výrobci přetahovat. Reklamami. Dozvěděli jsme se, že image je na nic (Sprite), zdravili se Nazdar banáne (Frugo), a když jsme dostali nápad, měli jsme tendenci si dát Mentos. Anebo si žvýknout Hubba Bubba – symbol Ameriky (alespoň podle tvrzení Jardy Jágra). Zdravou stravu zastupovaly Rybí prsty kapitána Igla a Hnutí za dobrou snídani Bebe. Společně s rodiči jsme pak do okna vylepovali vánoční hvězdu Orion. Nikdo už si nepamatuje proč.

 

Tečky za miléniem

Zásadní tečky za překotnou závěrečnou dekádou 20. století byly dvě. První udělali Jimmy Cauty a Bill Drummond aka K Foundation neboli KLF, když odjeli na skotský ostrov Jura a spálili v kamnech milion liber. U nás byla pohřebákem optimistických devadesátek (snad reálná, snad fiktivní) důchodkyně Věra Pohlová (72). Dne 17. 9. 1999 na otázku o zneužívání údajů o sporožirových účtech České spořitelny odpověděla, že by „všechny ty internety a počítače zakázala“.

 

Citát na závěr

„Internet? Ten nás nezajímá.“

Bill Gates, 1993

Další články k tématu

Programátorské CV: pište o projektech, technologiích i o tom, co vás láká do budoucna

O programátory je na trhu pořád obrovský zájem. Až by se mohlo zdát, že CV je v jejich případě jen zbytečný cár papíru. Lidé z praxe to ale vidí úplně jinak! Vyzpovídali jsme 8 IT manažerů a 5 personalistů, kteří nabírají programátory. Shodli se, že jim často chodí příliš stručné, univerzální a snadno zaměnitelné životopisy, … číst více

CV produkťáka, projekťáka a manažera v IT firmě: prodejte to, co umíte a také svou osobnost

Rozumíte vývoji produktů. Řídíte náročné projekty. Vedete tým složený z různých IT specialistů. A možná se poohlížíte po nové práci. Stejně jako nedávno programátorům, tak také vám poradíme, jak napsat skvělé CV. Opíráme se o názory lidí z praxe. Vyzpovídali jsme personalisty, produkťáky a IT manažery. Prozradili nám, co rádi vidí v dobrých životopisech a co … číst více

Diverzita ve firmách obohacuje hlavně většinu. Stačí na ni koukat jinak

„Ukážu to ještě vedle v kanclu, třeba do toho vnesou jinej pohled,” bývá často konečným řešením, když se v týmu něco zasekne. Někdy pro diverzitu stačí zajít do jiné kanceláře a jindy na druhý konec světa.  Myslet tzv. „out of the box” je vždy klíčem k úspěchu, ale tím „boxem” nemusí nutně být geografické území. … číst více

Ajťáci v dějinách 2

70. léta Druhý díl našeho seriálu o IT generacích se odehrává v době exploze elektroniky, kterou zažehla druhá polovina 60 let. Počítače už nebyly výsadou několika exponovaných odvětví. Začaly se objevovat úplně všude a s jejich počtem narůstal i počet lidí, kteří se o komplikované mašiny starali.      Na čem se makalo? Oproti svým mnohatunovým … číst více