Minule jsme vám představili 7 tipů, jak odcházet brzy z kanceláře. Dnes je čas na druhou várku. Tak co, ještě pořád za sebou chcete vláčet nekonečné: nestíhááááám?
» 2 minuty čtení «
↑ Co vidíte, když se ohlédnete za svým dnem?
1. Opusťte kancelář. Aspoň jednou denně
Míchat práci a osobní život je podle psycholožky Zdeňky Židkové nejhorší výdobytek moderní doby. Poměry v Googlu a dalších moderních IT firmách, kde si můžete tu a tam poležet na gauči nebo zahrát pinec jsou sice obdivuhodné, ale pocitu, že tento prostor je vyhrazen práci, se lidský mozek bohužel nezbaví. Když se v deset večer ohlédnete za uplynulým dnem, budete mít pocit, že jste ho „zase strávili v práci.“ Zkuste z takového prostředí aspoň na chvíli vypadnout, i kdyby to mělo být jen přes ulici pro sendvič.
2. Choďte do práce pracovat
Malý test: kam obvykle jdete, když potřebujete udělat nějaký opravdu důležitý úkol? Američan Jason Fried se zeptal desítek lidí a zjistil strašlivou věc – skoro nikdo nechodí do kanceláře. A pokud ano, pak v šest ráno nebo v deset večer, kdy tam nikdo jiný není a nikdo tudíž neruší. A kdo jsou ti největší rušitelé, kvůli kterým zůstáváte v práci přesčas? Fried je nazývá MnM’s – manažeři a meetingy. Stejně jako existuje „casual Friday“, navrhuje zavést třeba „no talk Thursday“ (čtvrtek, kdy se nebude mluvit). Začít se dá ale i méně ambiciózně. Zkuste v práci navrhnout hodinu týdně, kdy nikdo nesmí nikoho rušit. Uděláte o dost víc práce a ještě ten den půjdete dřív domů.
3. Omezte meetingy
Než někomu kývnete na setkání, položte si otázku: je opravdu nutné vidět se osobně, nebo se to dá vyřešit jinak? Jak u porad a schůzek nastavujete pevný začátek, stejně tak nastavte i pevný konec. Zabráníte tomu, že se meeting zvrhne v povídání nad kávou, volně se přelije do oběda a skončí o tři hodiny později, než jste předpokládali.
4. Neobviňujte technologie
E-mail, Facebook ani Instagram vás nebudou rušit, jestliže sami nebudete chtít. Svět se přece nezboří, když nebudete hned reagovat na každý e-mail. Pokud schránku nutně nepotřebujete k řešení pracovního úkolu, zavřete ji a otevírejte třikrát denně: ráno, v poledne a před koncem pracovní doby. Vypněte všechny notifikace na mobilním telefonu a jiných přístrojích a začněte si e-maily vybírat manuálně.
5. Nezůstávejte kvůli šéfovi
„Když jsem pracovala v mezinárodní firmě, všichni jsme makali třináct hodin denně. Přitom práce, co měla být hotová, byla ve skutečnosti udělaná za pět. Myslím, že existuje obrovský tlak na lidi, aby předstírali, že pracují. Jak můžete odejít v pět, když váš šéf je tam do desíti?“ četla jsem nedávno na sociálních sítích. Co s tím? Vezměte to takhle: když neodejdete, nic se nezmění a vy budete čím dál naštvanější, přestože práce vás třeba baví. Zatímco když se zvednete a ideálně budete mít k sobě ještě jednoho, kdo se zvedne s vámi – tahle vznikají revoluce!
Inspirovat se můžete tady:
6. Pro šéfy: chtějte úplný výsledek
Kolikrát za den vám přistane na stole úkol se slovy, že je to „skoro hotové, jenom tam prosím tě doplň…“ Když delegujete úkoly na deset dalších lidí a každý vám je odevzdá hotové jen napůl, nemůžete se divit, že jste v práci do noci. A budete tam čím dál déle, dokud se nenaučíte úkoly: a) jednoznačně zadávat, b) požadovat je stoprocentně splněné. Šéf kontroluje. Nedodělává.
7. Braňte se posluhování
Kolik úkolů je tak důležitých, aby jejich splnění nepočkalo do rána? Zdeňka Židková doporučuje asertivně reagovat nejen na nadřízeného, který potřebuje „něco závažného“ dvakrát do týdne pět minut před vaším odchodem, ale i na kolegy, jež se pravidelně „zasekávají“ a potřebují pomoc. Pomoct můžete. Nemusíte.
8. Nevyřizujte si v práci osobní věci
Objednat se k doktorovi, odpovědět kamarádce na e-mail, koupit na večer lístky do kina. „Lidé mají pocit, kolik času ušetří, když si v práci vyřídí osobní věci. Opak je většinou pravdou. Nic není zadarmo a pracovní čas nabude na hodinách – ošidíme se o volný čas a ještě si můžeme znepřátelit šéfa,“ uzavírá Zdeňka Židková.
Jana LeBlanc
