Lidé dnes chtějí úzce zaměřené kurzy

Co vás před dvaceti lety vedlo k tomu, že budete podnikat na trhu vzdělávání?

Dříve jsem měla účetní firmu a sama jsem musela chodit na školení. Jednou jsem si stěžovala kamarádovi, že jsem zase jen vyhodila peníze, protože na školení přišel blbec z ministerstva, který nám předčítal ze zákona – prostě ztráta času. A kamarád na to: když jsi tak chytrá a pořád si stěžuješ, tak to začni dělat sama.

Kolik kurzů a z jakých oblastí dnes nabízíte?

Otevřených kurzů nabízíme kolem tisícovky ročně. U firemních kurzů uskutečňujeme kolem padesáti až šedesáti výukových dnů měsíčně.

Podle čeho vybíráte lektory?

Jednak sbíráme hodnotící dotazníky od klientů a také neustále chodím na hospitace do hodin. Když zvažujeme, zda přijmout nového lektora, máme dvě cesty. U lektorů zaměřených na školení hard skills lektor buď přijde ukázat, jak učí nebo se zeptám, pro koho učil a zavolám tam. U lektorů zaměřených na školení soft skills se dá kvalita měřit těžko. Vůbec nefunguje množství titulů a zda někdo vydal deset knížek nebo žádnou. Musím si lektora pozvat a nechat ho udělat ukázkovou hodinu a poté se zeptat všech lidí, jak se jim lektor líbil a jaký v nich zanechal dojem.

Kdo u vás dnes učí? Z jakých prostředí a oborů se lektoři rekrutují?

Ze všech možných branží. U školení na hard skills jsou to většinou lidé, kteří mají své stálé zaměstnání, například soudci, daňoví poradci nebo advokáti. U školení na soft skills jsou to většinou lidé, kteří jsou na volné noze a živí se přednášením. Říkají si koučové, trenéři, školitelé. Pak je otázka, jakou mají praxi a jak na sobě pracují. Znám hodně lidí, o které je zájem a do konce roku nemají volné termíny. Když takový lektor otevře diář a vidím, že tam má pomalováno dvacet dní v měsíci, řeknu si, že tady není něco v pořádku. Takový člověk totiž nemá čas na sobě pracovat. Přestává publikovat, studovat zahraniční literaturu. Aby byl trenér soft skills kvalitní, musí učit maximálně deset dní v měsíci.

Pozorujete za těch dvacet let změnu zájmu o určité kurzy nebo je to pořád stejné?

Co se týká hard skills, roste zájem o úzce zaměřená, specializovaná témata. Dřív se dobře prodávaly kurzy, kterým říkám „pro navlékačky korálků“ – pro širokou odbornou veřejnost. Teď bych řekla, že lidi na standardní kurzy moc nechodí. Maximálně se přijdou dvakrát třikrát do roka seznámit s novelou nějakého zákona. Vyhledávají ale úzce zaměřené věci. Dřív třeba na standardní semináře k zákoníku práce chodilo běžně sto lidí. Teď lidé mají zájem pouze o seminář, kde se probírají soudní judikáty.

Zdá se, že dnes už téměř neexistuje kurz, ze kterého si účastník neodnese certifikát. Jak se na jejich udělování díváte vy?

U vybraných kurzů, což jsou kurzy soft skills a kurzy akreditované ministerstvem vnitra, vydáváme osvědčení o absolvování. To znamená, že zkontrolujeme, zda se člověk kurzu zúčastnil. Ale jestli ho prospal nebo byl místo půlhodinové pauzy na oběd pryč dvě hodiny, těžko uhlídáme.

Nabízíte i kurzy s mezinárodní certifikací?

Máme kurzy certifikované u International Education Society, což je londýnská společnost, která má v Česku pobočku. Akreditují kurz, musíme dokládat celý program, časové dotace, lektory a jejich CV, publikační činnost a další údaje o profesní způsobilosti. Na konci takového kurzu je závěrečná kvalifikační zkouška. Zpětnou vazbou od personalistů víme, že závěrečné zkoušky u těchto programů jsou velmi náročné a úspěšní absolventi významným způsobem zvyšují svoji pozici na trhu práce.

Co byste poradila zaměstnanci, který potřebuje nebo chce jít na školení, nadřízený ho tam ale sám od sebe neposílá? S jakým argumenty za ním zajít?

Školení na soft skills mají lidé zpravidla za odměnu, protože se jim něco povedlo. Lidé mi říkají, že když jim šéf nabídne v rámci benefitů permanentku do fitka nebo kurz, vyberou si kurz. Zpravidla si pak vybírají takový, který jim pomůže v sebepoznání – aby lépe poznali své silné stránky a mohli na nich pracovat. Pokud někdo potřebuje zlepšit například obchodní dovednosti, je otázka, co přesně potřebuje zlepšit. Jestli je to account management, emoční inteligence, lepší strukturování fází obchodního rozhovoru a podobně. Lidé ale už sami vědí, v čem potřebují posílit.

Lenka Kováříková