Příběh Broni: Z továrny na ponožky učitelem angličtiny

Jste ten typ, co si do CV píše „pokročilá znalost angličtiny“ a modlí se, aby to hlavně nikdo nezjišťoval? Broňa Sobotka, tenhle zvláštní lektor angličtiny z Brna, vás englishfobie zbaví. „Jako dyslektik a dysgrafik jsem v dětství poslouchal, že jazyky a studium nejsou pro mě,“ říká Broňa. Jenže on to nevzdal, angličtinu zvládl a dnes ji učí třeba v Oxfordu. „Je to moje práce snů, dělal bych ji i zadarmo.“ Na portále Seduo.cz si teď můžete zdarma pustit Broňův nový kurz angličtiny plný triků pro ty, kdo chtějí s angličtinou konečně hnout.

Brona-and-his-teaching-manifesto-photoshoped

↑ Broňa Sobotka, nadšený lektor angličtiny z Brna.

Jobs.cz: Na začátku kurzu vyprávíte svůj osobní příběh, kdy vás lidé coby dyslektika, dysgrafika a dysortografika od studia jazyků spíš odrazovali. Jak se stalo, že jste si angličtinu nakonec tak oblíbil?

Na základní škole jsem studoval němčinu, která mi vůbec nešla a učitelé říkali, že mi nejde kvůli tomu, že jsem vlastně trouba. A že budu šťastnější, pokud si tu školní docházku obecně nebudu moc prodlužovat, střední nebo vysokou školou.

Jobs.cz: Kdy jste se začal učit anglicky?

Po maturitě na technické průmyslovce jsem měl zaměstnání, kde jsem měl pracovat normálně osm hodin, ale skutečná práce trvala pět hodin. Takže jsem měl denně tři hodiny času a říkal si, že bych se mohl něco naučit. Napadla mě angličtina a úplně jsem se do ní zamiloval. Hrozně důležité bylo, že mi angličtinu žádný učitel nezkazil. Nikdo mi neříkal, že mi to nejde, bylo to jen já a angličtina. Němčinu ale bohužel stále nemám rád.

Jobs.cz: Jak dlouho vám trvalo, než jste se anglicky domluvil?

Abych se domluvil v základních situacích, mi trvalo dva až tři roky. Na to, abych měl pocit, že se domluvím ve většině situací, mi to trvalo asi pět let. Je to ale individuální, já jsem spíše pomalý student a někomu to jde i rychleji.

» Naučte se konečně opravdu anglicky: videokurz Broni zdarma

Jobs.cz: Odjel jste i někam do ciziny?

Asi po dvou letech učení jsem vyrazil na rok do Irska. Bylo to těžké, protože ze začátku jsem lidem vůbec nerozuměl. Jen jsem kýval hlavou a modlil se, ať se nezeptají na něco, na co se nedá říct „ano – ne“. Byl jsem tam trochu za pitomce, ale postupně se to zlepšovalo.

Jobs.cz: V Irsku jste studoval, nebo pracoval?

Pracoval a angličtinu jsem se učil ve volném čase. Na to, abych si zaplatil roční studium, jsem totiž fakt neměl. V Irsku jsem pracoval jako dělník na lince, která vyráběla glukometry. Přijel glukometr, nahrál jsem mu software, případně mi to napsalo číslo chyby, nalepil jsem štítek s chybou a linka jela dál. Pracoval jsem tři nebo čtyři dny v týdnu dvanáct hodin a zbytek jsem měl volno, na učení nebo cestování.

Hello! Já jsem Broňa

» Spustit kurz

Jobs.cz: A po roce jste se vrátil a napadlo vás, že se budete živit jako učitel angličtiny?

Vůbec ne! Angličtinu jsem pořád bral jen jako koníček. Jako si holky kupují třeba kabelky, tak já jsem měl angličtinu. Po návratu z Irska jsem nastoupil zpátky do podniku na výrobu ponožek, kde jsem pracoval už před odjezdem. Takže se vlastně nic nezměnilo, jen jsem uměl líp anglicky. Později jsem se ale seznámil se svou budoucí ženou a zamiloval se. Ona je ze strašně vzdělané rodiny, tatínek je profesor, a mně přišlo podvědomě trochu blbé, aby chodila s nějakým dělníkem z Třebíče. Říkal jsem si, že by to chtělo taky něco vystudovat. Tak jsem se přihlásil na pedagogickou fakultu do Brna, abych se mohl stát učitelem angličtiny.

Jobs.cz: Kde a koho teď učíte?

Učím jednak na gymnáziu, což je nějakých 22 hodin týdně. A mám úžasné studenty. Pak učím šest hodin týdně v různých firmách, tři hodiny týdně v různých kurzech a k tomu mám asi pět individuálních studentů. Každou hodinu si užívám, protože se potkávám se zajímavými lidmi a je to pro mě inspirativní. Tohle je moje práce snů, dělal bych ji, i kdybych byl milionář a nemusel pracovat.

brona_talk

↑ Broňa učí na gymnáziu, ve firmách i na letních kurzech v Oxfordu.

Jobs.cz: V létě učíte i na kurzech v Oxfordu. Bylo těžké se tam dostat?

To byl také můj sen, učit v Oxfordu. Rozdělil jsem si to do malých krůčků. Prvně jsem napsal životopis, pak si udělal profil na LinkedIn a natočil na Youtube video, kde vysvětluju, proč by mě měli zaměstnat. Pak jsem oslovil jazykové školy v Oxfordu a měl jsem štěstí, dvě nebo tři se ozvaly, že by mě braly. V létě jedu do Oxfordu znovu a těším se, je to skvělý zážitek mít ve třídě lidi z celého světa.

Jobs.cz: Lidé mají z angličtiny často strach, bojí se udělat i drobnou chybu. Jak s takovými žáky pracujete?

To, co říkáte, vidím hodně třeba u svých studentů na gymnáziu. Přijdou ze základky a myslí si, že to hlavní je neudělat chybu. A tak se strašně kontrolují. Na začátku se tedy hodně soustředíme hlavně na to, aby se jim v hlavě přepnulo, že angličtina je zábava a to hlavní je domluvit se. Snažím se, aby se dostali do stavu flow, kdy si přestanou uvědomovat, že se vlastně učí. Mají třeba co nejrychleji něco vyluštit nebo něco vysvětlit, aby vyhráli soutěž. Pak říkají: Hej, hodinu jsem teď mluvil anglicky a ani se u toho nestihl stresovat.

Jobs.cz: Poslední otázka, je něco, co byste chtěl na své angličtině ještě zlepšit?

Spoustu věcí! Myslím, že je to naprosto nekonečná řada. Zlepšit bych se chtěl hlavně ve výslovnosti. Myslím si ale, že skoro každý má prostor se pořád zlepšovat.

» Naučte se konečně opravdu anglicky: videokurz Broni zdarma

Jana Kutarňová, Jobs.cz

 

Další články k tématu

Někdy jsem prudič, říká grafik, který přešel do neziskovky

Jako člověk zvenčí vidím spoustu věcí jinak. Například si myslím, že není nutné být neustále seriózní, říká grafik používající umělecké jméno Kakalik, který celý letošní rok pracuje v občanském sdružení Portus. Stal se totiž jedním z grantistů projektu Rok jinak, který pořádá Nadace Vodafone. Co je Rok jinak? Vybraní odborníci z firem odcházejí na rok pracovat … číst více

Český fotograf F1: Mít svůj styl je víc než peníze

Pilota ve formuli 1 Česko sice nemá, zato ve vysoce konkurenčním prostředí pracují hned dva fotografové. Jedním z nich je Vladimír Rys. Jak se daří člověku na volné noze v branži, do níž se denně tlačí desítky nových talentovaných lidí? A je to vůbec talent, na čem záleží, abyste uspěli? » 4 minuty čtení « ↑ Fotograf … číst více

Reportáž: IT firma, kde mají hodně netradiční benefity

Míjíme o stěnu zaparkované koloběžky, obří akvárium i dětský koutek s houpacím koníkem. Také sleeping boxy, kde si zaměstnanci mohou přes den trochu odpočinout. V jednom ze dvou fotbálkových boxů zrovna hraje čtveřice kolegů. „Na Jobs.cz nás budete fotit? Ale jo, proč ne,“ smějí se, zatímco na ně míří objektiv. ↑ Zbyšek Němec, šéf vývoje v Kentico Software: … číst více

Do 30 chci něco jiného, řekla si Veronika a změnila práci

Veronika Dubská začínala v coworkingovém centru Impact Hub Praha na juniorské pozici. Postupně přešla do role komunitní managerky, pečovala o freelancery a firmy kolem Hubu. Koncept inspirativního pracovního prostoru se jí podařilo přenést do Ostravy, kde spolu se svými kolegy otevřela novou pobočku. Přes všechny úspěchy se Veronika rozhodla změnit práci. Jak sama říká, bylo to … číst více