Základní pracovní doba činí 40 hodin týdně. Nad to může zaměstnanec vykonávat ještě přesčasy – podle zákoníku práce až 150 hodin ročně. Pokud se však pracovník s firmou dohodne, lze tento limit překročit.
Přesčasem se rozumí práce, která je vykonávaná nad stanovenou pracovní dobu, tedy nad 40 hodin týdně. Podle zákoníku práce může zaměstnavatel přesčasy nařídit jen výjimečně, a to z vážných provozních důvodů. Za práci přesčas se nepovažuje ta, za kterou pracovník dostal náhradní volno.
Podle zákona nesmí práce přesčas v jednom týdnu překročit 8 hodin. Za celý rok může zaměstnanec odpracovat nejvýše 150 přesčasových hodin.
Na základě dohody se zaměstnavatelem však lze vykonávat práci přesčas i nad rozsah 8 hodin týdně, respektive nad 150 hodin ročně. Pokud pracujete ve zdravotnictví, mohou se s vámi po vyčerpání základního limitu přesčasů dohodnout na možnosti další práce přesčas. V průměru by se mělo jednat nejvýše o 8 hodin týdně, u zaměstnanců záchranné služby až 12 hodin týdně.
Tato dohoda musí být uzavřena písemně a nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech od uzavření pracovního poměru. Nesmí být také sjednána na dobu delší než jeden rok. Dohoda se vypovídá písemně s dvouměsíční výpovědní dobou nebo je okamžitě zrušena (písemně) v období 12 týdnů od jejího sjednání. Za práci přesčas náleží zaměstnanci příplatek ve výši 25 procent průměrného výdělku.
Zaměstnanci mají nárok na dny pracovního klidu – nejčastěji jde o víkendy a také o různé svátky. Může jít ale i o jiné dny, které jsou vyhrazeny pro odpočinek mezi směnami. Pracovníci mají nárok na alespoň 35 hodin nepřetržitého odpočinku týdně, mladiství zaměstnanci 48 hodin.
Práci v tyto dny může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně. Jedná se především o nutné práce, které nemohou být provedeny v běžných pracovních dnech, tedy například inventury, práce v dopravě a podobně. Pokud pracujete ve svátek, náleží vám za to náhradní volno i mzda. Pokud pracujete v sobotu a v neděli, přísluší vám příplatek ve výši 10 procent průměrného výdělku.
V některých zaměstnáních po vás mohou vyžadovat, abyste byli k dispozici i po odpracování pracovní doby, o víkendech a svátcích. Pracovní pohotovost je doba, kdy nepracujete, ale jste mimo pracoviště připraveni k výkonu práce podle své pracovní smlouvy. Pracovní pohotovost po vás lze požadovat pouze v případě, že jste se tak se zaměstnavatelem dohodli.
Za dobu pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci odměna ve výši 10 procent průměrného výdělku. Pokud vás však zaměstnavatel povolá do práce a vy budete pracovat, náleží vám za odpracovanou dobu mzda (plat). Pokud nebudete povoláni, doba pracovní pohotovosti se do pracovní doby nezapočítá.
Článek vypracovala advokátní kancelář Jasanská & Co.
Každá pracovní smlouva musí obsahovat tři podstatné náležitosti: vymezení druhu práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Výši mzdy není třeba ve smlouvě uvádět. Pokud částku nenajdete přímo ve smlouvě, pravděpodobně budete podepisovat ještě mzdový výměr. Mzdu může upravovat také kolektivní smlouva. Jaký je mezi nejčastějšími způsoby rozdíl? Mzdový výměr podepište nejpozději první …
Pokud vám onemocní dítě mladší 10 let nebo jiný blízký člen rodiny, máte nárok s ním zůstat doma a čerpat tzv. ošetřovné. Výše ošetřovného se uplatňuje tiskopisem, který vydá a potvrdí příslušný ošetřující lékař. Dávka se vypočítá stejným způsobem jako nemocenská. ↑ Zůstat doma máte nárok i v případě, kdy například škola nařídí karanténu a dítě musí …
Dovolená bezesporu patří mezi nejoblíbenější zaměstnanecké výhody. Následující článek vás seznámí s pravidly jejího vzniku, čerpání a souvisejících otázek. Právo na dovolenou vám vzniká, pokud vykonáváte práci v pracovním poměru, tj. na základě pracovní smlouvy. Dovolená vám náleží, ať pracujete na plný, nebo částečný pracovní úvazek. Pokud se zaměstnavatelem spolupracujete na základě DPP a DPČ, nemáte ze …
Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou a vzniká dnem, který byl ve smlouvě sjednán jako den nástupu do práce. Samotnému sjednání pracovního poměru zaměstnavatele s určitým zaměstnancem však většinou předchází výběrové řízení. Celý proces začíná obvykle tím, že zaměstnavatel zveřejní nabídku práce. A již zde může dojít k diskriminaci. Z výzkumu ombudsmana vyplývá, že diskriminujících …
