Pozvali mě do assessment centra. Mám se bát?

První pozvánka do assessment centra vzbuzuje v lidech smíšené pocity. Nevědí, co je čeká a čemu přesně budou vystaveni. Nemohou se proto cíleně na nic připravovat, což jim bere pocit jisté půdy pod nohama. Bojí se, že se mezi ostatními uchazeči o práci ztrapní nebo o sobě nevědomky prozradí něco negativního.

shutterstock_47693182

S assessment centrem je to přitom jako s túrou na neznámou horu. Když hodiny stoupáte a netušíte, jak moc je ještě cíl vzdálen, připadá vám cesta náročná. Jakmile však shlížíte z vrcholu na krajinu, napadne vás, že to zase nic tak hrozného nebylo, a že si napřesrok výšlap zopakujete.

Co je assessment centre?

Assessment centrum je skupinová metoda výběru, kterou si oblíbila řada firem. Na základě životopisů a motivačních dopisů vytřídí nejzajímavější kandidáty a pošle jim pozvánku na půldenní nebo celodenní akci. Takto sezvaní uchazeči o práci (obvykle 5 až 10 osob) pak společně i samostatně řeší různé úkoly. Během toho je pozoruje personalista a také další zástupci firmy, nejčastěji vedoucí týmu, který zrovna hledá nové kolegy. Pozorovatelé si dělají poznámky, kladou uchazečům doplňující dotazy a snaží se zjistit, kteří by se jim do týmu hodili nejlépe.

Praktické úkoly

Jak vypadají „assessmentové“ úkoly? Záleží vždy na pozici, kvůli které se výběr pořádá. Pro nějakou práci je důležité vybrat uchazeče s citem pro pečlivost, v jiné profesi je zase potřeba rozhodného nebo průrazného člověka. Úkoly jsou často zaměřeny jako modelové situace z praxe – zájemci o práci na přepážce v bance tak například přehrávají, jak by vyřešili problém s nepříjemným klientem nebo načrtávají, jak by nabídli výhodnou půjčku. Jiné úkoly mají odhalit, jestli uchazeč umí pracovat i týmově a zda si dokáže v „tlupě“ cizích lidí vydobýt své místo. Skupina v assessment centru tak dostane nějaké společné modelové zadání a musí se dohodnout na nejlepším postupu.

Průraznost ano, ale ne za každou cenu

Právě tady dělají někteří uchazeči v assessment centru chybu. Mají pocit, že čím budou průraznější, tím lépe pro jejich image u budoucího zaměstnavatele. Berou si proto za každou cenu slovo jako první, skáčou ostatním ve skupině do řeči, shazují jejich nápady, zkrátka snaží se vyniknout za každou cenu. Personalisté však až na výjimky tento přístup neocení. Firmy mají zájem o lidi, kteří se dokáží prosadit, ale ne na úkor ostatních. A uchazeč, který ostatní shazuje už v assessment centru, kdy v podstatě o nic nejde, o sobě nevysílá dobrý signál, že je týmový hráč. Vhodný není pochopitelně ani druhý extrém, kdy člověk všem ustupuje a drží se zpátky.

Starší generace mívá k assessment centru výhrady. Ušklíbají se a polohlasně pronášejí cosi o pionýrském táboře. Pokud se jakýkoliv uchazeč tváří na skupinovém výběru otráveně nebo dává najevo, že taková „šaškárna“ je pod jeho úroveň, snižuje tím šance na zisk nové práce na minimum.

Nadhled je výhoda

Starší lidé, na trhu práce často znevýhodnění, naopak mohou mít v assessment centru výhodu. Na rozdíl od mladších kandidátů mají životní zkušenosti a nadhled, při řešení skupinových úkolů tak mohou mít mnohem lepší nápady a prokázat praktické myšlení. Zrovna tak u samostatných úkolů – tam, kde mladší kandidát hledá řešení, pomocí kterého hlavně předvede ostatním svou kreativitu, hledá starší člověk řešení, které bude prospěšné celé firmě.

Snažit se něco v assessment centru předstírat nemá smysl. Podle personalistů se jednak nikdo nedokáže přetvařovat déle než třeba dvě hodiny a jednak jsou úkoly záměrně postaveny tak, aby se na ně nedalo dopředu připravit.

Zpětná vazba na to, jaký jsem

Assessment centrum vám může dát i dobrou zpětnou vazbu na to, jací jste – necítili jste se v modelové roli vyjednavače dobře, ačkoliv jste si vždycky mysleli, že to s lidmi umíte? Pak je možná vaše profesní budoucnost jinde, než jste dosud zamýšleli. Překvapilo vás, jak snadno jste podlehli skupinovému tlaku a nechali si vnutit řešení, se kterým nesouhlasíte? Možná je na čase navštívit kurz asertivity.

Pokud v assessment centru neuspějete, nepropadněte mylnému pocitu, že za nic nestojíte. Firma zřejmě na danou pozici jen hledala někoho s trochu jiným profilem. Vaše schopnosti a osobnost potřebují zase jinde.

Jana Machálková

Další články k tématu

Video: Co si personalistky myslí o klišé v CV?

„Požadujeme: flexibilitu, ochotu učit se novým věcem, kreativitu, odolnost vůči stresu.“  Kdo by neznal podobné obraty z pracovních inzerátů? A myslíte si, že právě to chtějí personalisté číst v životopisech a motivačních dopisech? Právě, že nikoliv. Chce to vlastní invenci Firmy očekávají, že si vymyslíte odpovědi vlastní. Nápaditější, konkrétní a hlavně takové, které vás skutečně vystihnou. Pokud … číst více

5 nej kariérních článků, které stojí za přečtení

Jaké kariérní tipy má cenu číst? Inspirujte se tím, co čtou ostatní. Vybrali jsme pro vás články, které vás na Jobs.cz nedávno výrazně zaujaly. Nahlédněte do kanceláří předních českých technologických firem a hned potom zjistěte, čím odsuzujete své CV k vyhození do koše. Když vám firma po měsíci odpoví, nezabijte své šance už první větou, … číst více

Nejhezčí kanceláře mají Google, IN-SPIRO a Air Bank

Které firmy nabízejí nejhezčí pracovní prostředí? Porota soutěže CBRE Zasedačka roku vybrala Google, IN-SPIRO a Air Bank. Posuďte sami, jestli to porotci trefili. O vítězství ve třech kategoriích (Zasedačka roku, Inovativní kancelářský koncept, Nejatraktivnější pracovní prostředí) se ucházelo 72 firem. » 2 minuty čtení « Zasedačka roku: Google Co řekli porotci: „Společnost Google patří obzvláště mezi … číst více

Když chtěl uchazeč ohromit, ale personalistu spíš vyděsil

Snažit se ze sebe vydat maximum a ukázat se v tom nejlepším světle – to je při hledání práce správná taktika. Na pohovoru totiž více než jinde platí, že pokud se nepochválíme sami, nikdo jiný to za nás neudělá. Jenže někdy to může působit jako tlačení na pilu. Nebo další historka z cyklu „Baron Prášil … číst více