Všichni to známe. Když vidíme šéfa, jak dělá chybu nebo něco, co nás hrozně štve, běží nám hlavou: „Tohle bych na jeho místě nikdy neudělal!“ A co se stane, když nás povýší na šéfa? Jasně – děláme to taky. Následujících pět příběhů vám nejspíš bude povědomých. Neopakujte chyby svých šéfů a neštvěte lidi tím, co dříve vadilo vám. A co když pod takovým manažerem zrovna pracujete? Zkuste mu náš článek „nenápadně“ podstrčit.
» 2 minuty čtení «
První příběh: Tým nemá informace
Všichni v kanceláři si o něčem povídají, ale vy nic nevíte. Koukáte jako blázen, protože se vás to týká, ale nikdo – váš nadřízený – vás o tom neinformoval.
Jako šéf máte zodpovědnost za to, že všichni vědí to, co vědět mají a co vědět potřebují. A také, že se to dozví včas a vhodným způsobem. Ano, máte toho hodně. Informací, které projdou vašima rukama, je nepoměrně více než jako řadovému zaměstnanci. Ale proto jste přece šéf! Je to jedna z vašich důležitých rolí – jste takový komunikační manažer.

↑ „Sakra, zase jsem zapomněla půlce lidí říct, co mají dělat.“
Druhý příběh: Manažer kontroluje, ověřuje, dusí
Pracujete jako blázen. Děláte všechno přesně tak, jak se očekává, máte dobré výsledky. Nadřízený vás ale stále kontroluje, ověřuje každý váš krok, zjišťuje každý detail.
Šéf by měl svým podřízeným dát dostatek důvěry. Tu si samozřejmě každý musí nejprve získat, ale k tomu rozhodně není třeba být několik let mikromanažerem a hlídat každou drobnost. Zajímat by vás měl výsledek a to, zda zaměstnanec ví, jak se k němu dostat. Ostatní nechte na něm.
» Co platí na šéfa, který řeší každý detail
Třetí příběh: Když řešíte problém, šéf nepomůže
Máte na starost velmi náročný projekt. Jste za něj rádi, protože je to výzva a možnost naučit se něco nového. Vrhnete se do něj s chutí, ale narazíte na něco, s čím si nevíte rady. Logicky tedy poprosíte šéfa o radu či pomoc. Jenže ten vás odbude s tím, že se tím nechce zabývat, protože je to váš problém.
Zadáním úkolu práce šéfa nekončí. Zůstává mu hlavní část odpovědnosti za to, že lidé práci odvedou dobře. A pokud si s něčím neví rady, je to právě on, kdo by je měl navést ke správnému řešení. Ať už radou, vyslechnutím či nasměrováním k jinému spolupracovníkovi s většími zkušenostmi.
Čtvrtý příběh: Pomluvy, intriky a neférová komunikace
Kolegyně u kafe líčí, jak na minulé schůzce, kde jste nebyli přítomni, šéf kritizoval vaši práci. Několikrát zopakoval, že jste udělali něco špatně, že je něco vaše vina a není spokojen. Vy na ni jen překvapeně koukáte, protože šéf vám do očí nikdy neřekl jedinou výtku.
Každý šéf má nějakou představu, jak by jeho lidé měli pracovat. Ta se může, nebo nemusí shodovat s představou, jakou mají podřízení. Pokud je nezbytné, aby zaměstnanec pracoval přesně dle představ šéfa (což ve většině případů není), pak ho musíte přesvědčit. Otevřeně s ním diskutujte o tom, jak pracuje, co vám vadí a nevyhovuje. Výtky řešte jen mezi čtyřma očima a vyslechněte i názor podřízeného. Co když má pravdu on a vy se mýlíte?
Nikdy, ale opravdu nikdy byste jako šéf neměli obviňovat z chyb své podřízené nebo je pomlouvat. Váš tým je vaše zodpovědnost. Pokud někdo ve vašem týmu pracuje špatně, je to vaše vina. Vyřešte to. I pokud by to znamenalo se s dotyčným rozloučit.
Pátý příběh: Nerespektování osobního času
Je pátek odpoledne a vy máte domluvenou rodinnou oslavu. Pracovní doba se blíží ke konci, a tak se snažíte rychle dodělat to nezbytné, abyste mohli včas odejít. V tu chvíli dorazí šéf se zadáním úkolu, který rozhodně nezabere jen pár minut (spíš pár hodin) a trvá na tom, že ho musíte vypracovat ihned. Snažíte se mu vysvětlit situaci, jeho to ovšem nezajímá. Místo pochopení pohrozí vyhazovem, pokud úkol nesplníte.
Všichni jsme jen lidé a post manažera z nikoho nedělá nadčlověka. Šéfové by měli mít pochopení pro to, že se život jejich zaměstnanců neskládá pouze z práce. Pokud nastane výjimečná situace a je potřeba pracovat přesčas nebo vyřešit urgentní věc, jako šéf byste měli o pomoc požádat. Bude-li to možné, spokojený zaměstnanec rád vyhoví. Pokud to možné nebude, respektujte to.
A omluvu typu, že to přišlo z vyšších míst (i když je to pravda) vůbec nevyslovujte. Od toho jste šéf, abyste těm nahoře vysvětlili, že mají zadávat reálné termíny, a svých lidí se zastali. Navíc pokud se podobná situace opakuje příliš často, může jít o bossing.
Lucie Klabanová
Manažerka a autorka projektu make-it-easy.cz, který pomáhá manažerům zjednodušit způsob organizace práce a řízení lidí.