Když jste tady na Jobs.cz, asi tak trochu hledáte práci. Možná… Asi jo, ale… Třeba tancujete myší kolem „Odeslat životopis“, ale pořád váháte. Chcete pomoct? Najezte se. To rozhodování vám hned půjde líp, to je vědecky dokázané a Nobelovkou posvěcené. Jinak můžete dopadnout jak Napoleon u Waterloo.
Možná jste tu historku slyšeli. Napoleon prohrál bitvu u Waterloo proto, že trpěl žaludečními vředy, nemohl dobře jíst, a dělal proto špatná rozhodnutí. Možná to tak bylo, možná ne. Že stav žaludku ovlivňuje naše rozhodování, je ale spolehlivě prokázaný fakt. Takže jestli se nemůžete rozhoupat k tomu, abyste odpověděli na pracovní inzerát, dejte si čokoládu a hurá do toho.
Po obědě to jde líp
Jedním z prvních, kdo na souvislost sytosti a racionálního rozhodování upozornil, byl psycholog Daniel Kahneman. Ve své slavné knize Myšlení, rychlé a pomalé (Thinking, Fast and Slow) ji demonstruje na několika příkladech, z nichž nejznámější je studie rozhodování soudců.
Kahneman porovnával počet schválených žádostí o propuštění na kauci během pracovního dne a zjistil, že nejvíce jich soudci odklepnou poté, co se vrátí příjemně nasycení z oběda. Před polednem a později odpoledne měli hladoví soudci naopak tendence opomíjet drobné polehčující okolnosti, hrát na jistotu a žádost o propuštění raději zamítnout. První poznatek o rozhodování tedy je: po jídle jsme velkorysejší, otevřenější a míň se všeho bojíme. Třeba právě odeslání životopisu.
↑ Po jídle jsme podle vědců velkorysejší, otevřenější a míň se všeho bojíme.
Hlad po riziku
Kahneman získal v roce 2002 za svá studia rozhodovacích procesů Nobelovu cenu za ekonomii a jeho závěry navíc takřka vzápětí potvrdily výsledky studií založených na tvrdě vědeckých laboratorních testech. Mkael Symmonds z katedry klinické neurologie Oxfordské univerzity například pomocí přísně kontrolovaných diet vytvářel u testovaných skupin dobrovolníků různé úrovně metabolických hormonů a sledoval, jak ovlivňují ochotu riskovat.
Zjistil, že hladoví lidé mají tendenci bez velkého rozmýšlení vstupovat do rizikových situací, zatímco sytý organismus podporuje obezřetnou opatrnost. Jeho závěry pak potvrdily a dále upřesňovaly další a další studie, které postupně rozpracovaly celý složitý systém vztahů lidského rozhodování a stavu našeho žaludku. V zásadě se ale dá z mnohastránkových odborných prací vyvodit jedno obecné pravidlo: Než uděláte nějaké zásadní rozhodnutí, například odklepnutí tlačítka „Zaslat životopis“, raději si předtím něco zakousněte
» Podívejte se, jaké pozice teď firmy nabízejí
Jobs.cz
