Nejlepší obranou je uvědomělá společnost, shodují se právničky, které v dalším dílu Jobs-castu radí, jak se bránit šikaně v práci.

Už na základní škole se stávalo, že parta dětí, co se znala z basketu, osočovala a napadala skupinku, která po vyučování hrála dračí doupě. Anebo klidně naopak. Už tehdy to bylo těm, kteří čelili útokům, třeba jen slovním, hodně nepříjemné. A co teprve, když je někdo vystaven agresi v práci, na které je existenčně závislý? Jak se bránit šikaně a nejrůznějšímu napadání, radí v dalším dílu našeho Jobs-castu advokátky Petra Sochorová a Lucie Hrdá.  

Právničky Petra Sochorová (vlevo) a Lucie Hrdá s moderátorem pořadu Tomášem Pavlíčkem.

Být terčem jakéhokoliv napadání nebo nátlaku je stav vyloženě nežádoucí. Jenže co když řeči o tom, že pracovník, který nepřivede pět nových zákazníků, dostane padáka, jdou někomu jedním uchem tam a druhým uchem ven, ale jiný je cítí jako vyhrožování?

„Běžně se v praxi používají termíny, jako je bossing, staffing nebo mobbing, nicméně co se týká pracovního práva a pracovně-právních předpisů, jejich definici v nich nenajdeme. Pocházejí z angloamerických zemí a mají svůj původ v psychologii či zoologii,“ vysvětluje na úvod Petra Sochorová, specialistka na pracovní právo.

Dodává, že za šikanu se považuje jednání, jehož záměrem je zastrašit, ponížit, nebo se jakýmkoliv negativním způsobem zaměřit na jiného člověka. Přitom velmi záleží na tom, jak takové chování vnímá ten, kdo je jeho terčem.

Co je co: Bossing je negativní jednání šéfa směřující vůči podřízenému či podřízeným, které se může projevovat přílišným kontrolováním, zesměšňováním a shazováním nebo vyhrožováním (například vyhazovem), ale i sexuálním obtěžováním. Mobbing je šikana většinou celé skupinky namířené proti kolegovi či skupině kolegů a staffing je obtěžující chování uplatňované podřízenými vůči nadřízené/mu.

Nenechat si to líbit

„Ve své praxi se nejčastěji setkávám s bossingem, výjimečněji s mobbingem,“ zamýšlí se Petra Sochorová. Její kolegyně Lucie Hrdá, která je odbornicí na trestní a rodinné právo a také sexualizované násilí, si nicméně ze své praxe vybavuje i případ staffingu v ozbrojených složkách, kdy byla napadána svými podřízenými, což byli muži, žena v roli vedoucí.

A co dělat v případě, že se člověk stane obětí šikany či obtěžování? „Určitě je na místě hned při prvních náznacích jednat a probrat to s agresorem, pokud na to má dotyčný sílu. Pokud ne, doporučuji obrátit se na někoho, ke komu má člověk důvěru,“ doplňuje Petra Sochorová s tím, že oním důvěrníkem může být šéf nebo někdo z osobního oddělení.

V závažnějších případech se lze obrátit na odborovou organizaci, a mimo firmu, pokud se od ní člověk nedočká řešení situace, na inspektorát práce nebo na ombudsmana. „Nicméně to považuji za krajní možnost, u níž hrozí, že stejně dospěje k odchodu zaměstnance, jenž šikanu či obtěžování nahlásil,“ upozorňuje advokátka Sochorová.

Sbírka důkazů

Prokázat, že se někdo obtěžujícího chování na pracovišti dopouštěl ale nemusí být snadné. Advokátka Sochorová proto doporučuje sbírat důkazy, ať už jsou to emaily, zprávy z chatů, negativní hodnocení vybočující ze standardů, nebo i svědectví, která například potvrdí, že u oběti bossingu byly jako u jediné z podřízených kontrolovány včasné příchody, ačkoliv na nich firma plošně nebazíruje.

Lucie Hrdá, jejíž zkušenosti pocházejí ze závažnějších, trestních kauz, doporučuje archivovat si fotky modřin nebo si pořizovat nahrávky dokazující vyhrožování.

Na čí straně je právo

Obě advokátky se shodují, že obtěžování či šikaně by se měl zaměstnanec postavit. Jestliže na jeho stížnosti nikdo v zaměstnání nereaguje, může se také poradit s advokátem, odborníkem na trestní právo. „To už dnes zná pojmy, jako je sexuální nátlak, vyhrožování, vydírání, stalking a s jejich pomocí nás může před takovými činy chránit,“ dodává Lucie Hrdá. Zároveň varuje před postojem, kdy oběť šikany a obtěžování celou věc neřeší a riskuje zhoršování situace a následná posttraumata.

TIP: Na kultuře firmy záleží. Hledáte-li pracovní kolektiv, kde se budete cítit jako ryba ve vodě, podívejte se na Atmoskop. Jednotlivé firmy tam hodnotí stávající i bývalí zaměstnanci.

Pustit se do boje ale bývá pro spoustu lidí velmi obtížné. A to nejen v soudní síni, ale třeba i v počáteční fázi, kdy mohou být jejich stížnosti na kolegy či nadřízené bagatelizovány a přehlíženy. Nejlepší obranou je totiž podle obou odbornic celospolečenské povědomí o tom, že obtěžující jednání je nepřípustné a musí se proti němu zakročit. Že to není norma, kterou přece snášely generace před námi, tak my musíme také.

Co je podle Petry Sochorové problémem české legislativy a pracovně-právních předpisů? V čem může být riziková rodinná firma? Poslechněte si nový díl našeho Jobscastu. Zveme tam hosty, kteří mohou i díky vlastním příběhům a zkušenostem poradit s různými tématy z pracovního života.

Nejste v zaměstnání spokojení? Je tu Jobs.cz, kde najdete i v létě nabídky nejrůznějších pozic.