Když člověk nastoupí do nové práce, prvních pár dnů a týdnů se hlavně seznamuje. S kolegy, šéfem, systémy a procesy. Také nasává atmosféru a rozhoduje se, zda mu dává smysl pracovat právě tady. A teď si představte, že tohle všechno poběží jen online. Celá firma je totiž kvůli koronaviru na home office. Přečtěte si, jak to zvládli ti, kteří to před pár týdny zažili a své kolegy zatím znají jen z videohovorů. Zeptali jsme se také firem, jak nástupy nových kolegů v době koronaviru řeší a co „online nováčkům“ doporučují.
Vítejte u nás – vlastně na home office
Na konci ledna si marketingová specialistka Jana Vacková plácla v nové práci. Dala výpověď na předchozím působišti a těšila se, že od dubna začíná nová profesní etapa. Během dvouměsíční výpovědní doby se ale změnil doslova celý svět. „Kolem 15. března začalo šílenství a všichni se zavírali doma na home office. Bylo to pro mě stresující období, protože jsem nevěděla, zda vůbec nastoupím. Pracovat na dálku už takový stres není, na to jsem byla zvyklá už dřív,“ popisuje Jana.
Prvního dubna šla Jana do jinak prázdné firmy podepsat smlouvu. „To bylo divný, protože přes roušky nebylo vidět, zda se lidi smějou, nešlo přečíst z obličeje jejich pocity. Oni taky nevěděli, jestli se směju. Byla jsem tam asi třicet minut, podepsala smlouvu, vyzvedla si počítač a šla na home office.“ V kancelářích se Jana s novými kolegy osobně sejde nejspíš až v červnu.
↑ Seznámení přes videocall. Třeba takhle dnes vypadá první den v nové práci.
Místo kafe v kuchyňce Slack
Se šéfkou i kolegy Jana komunikuje hlavně přes Slack a MS Teams. Na dálku proběhla adaptace i zaškolení do interních systémů. Své nápady a otázky Jana neřeší s kolegy u kafe v kuchyňce, ale přes sdílení obrazovky.
Největší podporou je pro ni nová šéfka, na kterou se může kdykoliv obrátit. Celkově je to však dost zvláštní situace. „Nejsou společné obědy, nejsou small talky u kafe. Vlastně o nikom z týmu skoro nic nevím. Za normálních okolností bychom se už skamarádili a věděli o sobě i osobní věci. Takže o tohle jsem trochu ochuzená,“ shrnuje Jana.
Nejlepší recept? Vzít situaci tak, jak je
Podobnou zkušenost má i Dana Fajmonová, nová HR ředitelka Raiffeisenbank, která do této funkce nastoupila v dubnu. Tedy za situace, kdy 85 % centrály pracovalo z domova a nikdo nevěděl, jak se opatření budou vyvíjet dál. „Musím říct, že jsem ráda, že jsem to zvládla a mám první pořádný kus cesty za sebou,“ usmívá se Dana, když se ohlíží za prvním měsícem v nové práci.
„Velkou výzvou bylo vědomě překonat lítost a někdy i hněv, že věci nejsou v normálu, kdy by bylo vše jednodušší. Těsně před nástupem jsem měla obavy, protože jsem věděla, že budu mít omezené pole působnosti z hlediska kontaktu, navazování vztahů a získávání informací. V seniorní roli si potřebujete nejdříve prozkoumat terén, poznat lidi a teprve pak dělat rozhodnutí,“ popisuje Dana.
Co jí nejvíce pomohlo touto náročnou situací projít? „Prostě bylo potřeba vzít to tak, jak to je a jít dál. Kromě technických možností potkávat se s kolegy i obrazem a týmově mi pomohly věci, které nikdy nezklamou – humor, nadhled a velkorysá podpora týmu,“ říká Dana.
Možnost poznat kolegy trochu jinak
Svět není černobílý, a tak krize nebo náročné situace neznamenají jen negativní důsledky. Dokážou přinést i řadu pozitivních změn a odkrýt příležitosti, které jsme si předtím neuvědomovali. Třeba v Raiffeisenbank se lidé během nejhoršího náporu situace kolem koronaviru hodně semkli.
„Vlastně to hodnotíme pozitivně v tom smyslu, že mnoho manažerů bylo překvapeno, jak se zaměstnanci zmobilizovali. Byli strašně moc aktivní, podporující a pomáhající. Krize v nich silně podpořila toto chování a vnímají to i nováčci. Na začátku jsme si nebyli jisti, jaký bude mít plošný home office dopad na výkonnost firmy, ale naše obavy se nepotvrdily. Dělali jsme průzkum a z něj vyšlo, že většina zaměstnanců je spokojená, že měli možnost pracovat z domova a že vnímají, že jsou produktivnější. I proto nyní promýšlíme, jak práci z domova více využívat i v budoucnu.“
↑ Možná se to nezdá, ale tato slečna zrovna něco řeší s pěti dalšími kolegy.
Podpora šéfa je v této situaci klíčová
Když nastupujete do nové práce, vždy je zásadní to, jak vám v prvních dnech a týdnech pomůže šéf. V době, kdy kvůli koronaviru vše běží online, to platí dvojnásob. „Nováček zná na začátku jen svého manažera. Není možné ho nechat přirozeně onboardovat a nasávat informace od kolegů v kanceláři. Role manažera je tedy klíčová. Měl by mu pomoct nejen v zaškolení, ale také ho podpořit lidsky, třeba mu pomoci překonat pocity osamocení,“ říká Dana Fajmonová z Raiffeisenbank.
S tím souhlasí i Zuzana Krajča, HR Partner v Sodexo Benefity: „V této situaci hodně záleží na manažerovi, jak nováčka zapojí. Měl by s ním být častěji v kontaktu a neřešit jen formální věci, ale přidat do toho co nejvíce lidskosti. O něco jednodušší je to na specializovaných pozicích na centrále, kde je práce sama o sobě více uzpůsobená tomu dělat ji vzdáleně. Probíhá spousta online setkání a nový kolega se do toho postupně dostává. I když je jasné, že osobně by to bylo po všech stránkách jednodušší.“
Pomocná ruka podaná přes Teamsy
To, že jí v prvním měsíci po nástupu nejvíce pomohla hlavně nová šéfka, potvrzuje i markeťačka Jana Vacková. Často si spolu volají přes Slack a neřeší jen pracovní věci. „Se šéfkou spolu mluvíme docela často. Když potřebuju něco vysvětlit, napíšu jí, pak dáme videocall a nasdílí mi plochu. Když mám z něčeho špatný pocit, tak mě uklidní, dává mi zpětnou vazbu. Díky ní se mi to zvládá líp.“
V Sodexo se pak i v současné situaci velmi osvědčil systém buddyho – tedy zkušenějšího kolegy, který nováčka neformálně zapojuje. Typicky s ním jde na oběd, představí ho kolegům, ukáže mu, kde co je a jak firma funguje. „Buddy je takový neformální kontakt, na který se nový člověk může obrátit. Držíme to i teď, byť to kafe si spolu dávají přes MS Teams,“ usmívá se Zuzana Krajča.
Když máte obavy, klidně přiznejte barvu
Nástup do nové práce vždycky provází nervozita. Ale když víte, že podstatnou část zkušebky strávíte na home office a nové kolegy budete poznávat jen v jejich 2D podobě přes monitor, je to těžko představitelná situace. Dá se na to vůbec nějak připravit?
Podle Zuzany Krajča ze Sodexo je dobré své obavy ostatním kolegům klidně přiznat. „Pokud manažer nevyvinul tu iniciativu sám, tak nový člověk může během videohovoru říct: Já jsem tu nový, nic o vás nevím, pojďme si o sobě něco říct. Prostě být aktivní a snažit se do hovorů vnést i lidskou stránku. Nebát se mluvit o tom, že je to pro něj nová situace, nikdy ji nezažil a rád by se s kolegy seznámil.“ Taková otevřenost nejspíš vzbudí nejen sympatie, ale také představivost ostatních kolegů. Začnou uvažovat o tom, jak by takovou netradiční situaci zvládli oni a co by jim pomohlo.
A pak je tu podle Zuzany Krajča ještě ta formální a praktická stránka věci. Při konferenčních hovorech si zapínejte kameru, ať je kontakt co nejvíce osobní. Tu mějte správně nastavenou, ať z vás není vidět třeba jen polovina hlavy. A i když se možná zdá, že jste doma, ve skutečnosti jste v práci – myslete na to při výběru oblečení, zvlášť pokud jdete „na kameru“.
» I nástup do prázdné firmy se dá zvládnout. Podívejte se na aktuální nabídky
Jana Machálková
