Paní I. nastoupila do zaměstnání na městském úřadě. Po několika letech došlo ke změně právních předpisů, na jejímž základě bylo na danou pozici vyžadováno vyšší vzdělání. Zaměstnavatel jí odmítl umožnit další studium, které by jí zajistilo požadované znalosti.
Diskriminace na pracovišti
Neuzavřel s ní dohodu o zvyšování kvalifikace a sdělil jí, že pokud chce studovat, tak jedině ve svém volném čase. V obdobné situaci se ocitli další dva kolegové paní I., se kterými však zaměstnavatel kvalifikační dohodu bez problémů sepsal. Paní I. se právem cítí obětí diskriminace. Jak se může bránit?
K diskriminaci na pracovišti dochází, když s vámi zaměstnavatel jedná hůře než s vašimi kolegy na srovnatelné pozici. Zejména se jedná o:
- pracovní podmínky (např. kolega má k dispozici služební telefon, vy ne),
- odměňování za práci (např. žena dostává menší mzdu než muž),
- odbornou přípravu (např. na kolega jezdí na odborná školení, vy nikdy),
- příležitost dosáhnout postupu v zaměstnání (např. povýšení).
Nejčastěji k diskriminaci dochází kvůli rase, etnickému původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientaci, věku, zdravotnímu postižení, náboženském vyznání, víře a světovému názoru.
Nejdříve nadřízený, až poté soud
Pan O. své o 21 let mladší kolegyni A. opakovaně dával do její pracovní poštovní přihrádky obrázky erotického charakteru, na které rukou dopisoval různé vzkazy. Paní A. se jednání kolegy vůbec nelíbilo a sdělila mu, že považuje jeho chování za nevhodné a z její strany i nevítané. I přesto však pan O. v dané činnosti i nadále pokračoval. Paní A. se stala obětí sexuálního obtěžování. Komu si má stěžovat?
Pokud dojde k porušení práv a povinností vyplývající z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, máte hned několik možností. Doporučený postup je následující:
- Nadřízený: Obraťte se na svého nadřízeného, případně odborovou organizaci. Můžete tak žádat, aby došlo k ukončení diskriminačního jednání.
- Mimosoudní řešení: Ve smírném řešení formou mediace jde o mimosoudní řešení konfliktní situace pomocí nezávislého prostředníka (např. advokáta). S mediací musí obě strany souhlasit. Lze ji kdykoliv ukončit a věc řešit jinými dostupnými formami.
- Inspekce práce: Jde o kontrolní orgán, který vám pomůže citlivou situaci řešit.
- Soud: Žalobu k soudu podávejte až v okamžiku, kdy předchozí doporučení selžou. Před zahájením řízení zkonzultujte celou záležitost s advokátem, který detailně nastíní pozitiva i rizika této možnosti obrany. Negativy jsou především zvýšené náklady (soudní poplatek, náklady na právní zastoupení, náhrada nákladů řízení v případě neúspěchu), délka soudního řízení a možné zhoršení situace na pracovišti (např. snaha zaměstnavatele ukončit váš pracovní poměr). Touto cestou se lze domáhat jak upuštění od diskriminace, tak i odstranění jejích následků a zadostiučinění (případně i finanční nebo omluva).
Spor o rozdíl v platu mezi mužem a ženou
Paní S. nastoupila v roce 2005 na místo revizorky u přepravní společnosti. V pracovní smlouvě měla stanovenou hrubou měsíční mzdu ve výši 20.000,- Kč. V roce 2006 nastoupil na téže místo v téže firmě pan K., jehož hrubá měsíční mzda činila dle pracovní smlouvy 22.000,- Kč. Spor dospěl až k soudu. Kdo bude co dokazovat?
Důkazy musí podat žalovaný i žalobce
Ve sporech o diskriminaci podávají důkazy obě strany. Žalobce (tj. oběť diskriminace) musí prokázat, že k diskriminaci došlo a na žalovaném (tj. zaměstnavateli) pak je, aby tato tvrzení vyvrátil a prokázal, že k diskriminaci nedošlo. Například žalobkyně musí prokázat, pomocí výplatních listin a výpovědí svědků či jiným způsobem, že za stejnou práci dostávala menší mzdu než její kolega z důvodu, že je žena. V praxi tedy bude dokazovat, že neměla menší mzdu z důvodu nižší kvalifikace, nekvalitně odváděné práce apod. Žalovaný, tedy zaměstnavatel, pak musí prokázat, že měl k uvedenému jednání tzv. rozumný důvod. Pokud se mu to podaří, musí ještě prokázat, že rozdíl mezi mzdou žalobkyně a jejího mužského kolegy byl přiměřený a nezbytný.
K Ústavnímu soudu až úplně nakonec
V případě, že jste vyčerpali všechny možné opravné prostředky (odvolání, dovolání), můžete do 60 dnů od doručení posledního rozhodnutí podat stížnost k Ústavnímu soudu. V řízení před Ústavním soudem je ze zákona povinné zastoupení advokátem. V případě shledání porušení základního práva či svobody Ústavní soud napadané rozhodnutí zruší a přikáže věc k novému projednání.
Nejvyšší instance: Evropský soud pro lidská práva
Stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva můžete bezplatně podat až po vyčerpání všech vnitrostátních prostředků ochrany, včetně ústavní stížnosti. Lhůta pro podání stížnosti činí 6 měsíců od doručení rozhodnutí poslední instance – Ústavního soudu. Sepsání stížnosti je vhodné svěřit advokátovi, není to však podmínkou.
Článek vypracovala advokátní kancelář Jasanská & Co.
