Diskriminace v práci: Jak ji poznat a jak se bránit

Neuzavřel s ní dohodu o zvyšování kvalifikace a sdělil jí, že pokud chce studovat, tak jedině ve svém volném čase. V obdobné situaci se ocitli další dva kolegové paní I., se kterými však zaměstnavatel kvalifikační dohodu bez problémů sepsal. Paní I. se právem cítí obětí diskriminace. Jak se může bránit?

K diskriminaci na pracovišti dochází, když s vámi zaměstnavatel jedná hůře než s vašimi kolegy na srovnatelné pozici. Zejména se jedná o:

• pracovní podmínky (např. kolega má k dispozici služební telefon, vy ne),
• odměňování za práci (např. žena dostává menší mzdu než muž),
• odbornou přípravu (např. na kolega jezdí na odborná školení, vy nikdy),
• příležitost dosáhnout postupu v zaměstnání (např. povýšení).

Nejčastěji k diskriminaci dochází kvůli rase, etnickému původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientaci, věku, zdravotnímu postižení, náboženském vyznání, víře a světovému názoru.

Nejdříve nadřízený, až poté soud

Pan O. své o 21 let mladší kolegyni A. opakovaně dával do její pracovní poštovní přihrádky obrázky erotického charakteru, na které rukou dopisoval různé vzkazy. Paní A. se jednání kolegy vůbec nelíbilo a sdělila mu, že považuje jeho chování za nevhodné a z její strany i nevítané. I přesto však pan O. v dané činnosti i nadále pokračoval. Paní A. se stala obětí sexuálního obtěžování. Komu si má stěžovat?

Pokud dojde k porušení práv a povinností vyplývající z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, máte hned několik možností. Doporučený postup je následující:

• Nadřízený: Obraťte se na svého nadřízeného, případně odborovou organizaci. Můžete tak žádat, aby došlo k ukončení diskriminačního jednání.

• Mimosoudní řešení: Ve smírném řešení formou mediace jde o mimosoudní řešení konfliktní situace pomocí nezávislého prostředníka (např. advokáta). S mediací musí obě strany souhlasit. Lze ji kdykoliv ukončit a věc řešit jinými dostupnými formami.

• Inspekce práce: Jde o kontrolní orgán, který vám pomůže citlivou situaci řešit.

• Soud: Žalobu k soudu podávejte až v okamžiku, kdy předchozí doporučení selžou. Před zahájením řízení zkonzultujte celou záležitost s advokátem, který detailně nastíní pozitiva i rizika této možnosti obrany. Negativy jsou především zvýšené náklady (soudní poplatek, náklady na právní zastoupení, náhrada nákladů řízení v případě neúspěchu), délka soudního řízení a možné zhoršení situace na pracovišti (např. snaha zaměstnavatele ukončit váš pracovní poměr). Touto cestou se lze domáhat jak upuštění od diskriminace, tak i odstranění jejích následků a zadostiučinění (případně i finanční nebo omluva).

Spor o rozdíl v platu mezi mužem a ženou

Paní S. nastoupila v roce 2005 na místo revizorky u přepravní společnosti. V pracovní smlouvě měla stanovenou hrubou měsíční mzdu ve výši 20.000,- Kč. V roce 2006 nastoupil na téže místo v téže firmě pan K., jehož hrubá měsíční mzda činila dle pracovní smlouvy 22.000,- Kč. Spor dospěl až k soudu. Kdo bude co dokazovat?

Důkazy musí podat žalovaný i žalobce

Ve sporech o diskriminaci podávají důkazy obě strany. Žalobce (tj. oběť diskriminace) musí prokázat, že k diskriminaci došlo a na žalovaném (tj. zaměstnavateli) pak je, aby tato tvrzení vyvrátil a prokázal, že k diskriminaci nedošlo. Například žalobkyně musí prokázat, pomocí výplatních listin a výpovědí svědků či jiným způsobem, že za stejnou práci dostávala menší mzdu než její kolega z důvodu, že je žena. V praxi tedy bude dokazovat, že neměla menší mzdu z důvodu nižší kvalifikace, nekvalitně odváděné práce apod. Žalovaný, tedy zaměstnavatel, pak musí prokázat, že měl k uvedenému jednání tzv. rozumný důvod. Pokud se mu to podaří, musí ještě prokázat, že rozdíl mezi mzdou žalobkyně a jejího mužského kolegy byl přiměřený a nezbytný.

K Ústavnímu soudu až úplně nakonec

V případě, že jste vyčerpali všechny možné opravné prostředky (odvolání, dovolání), můžete do 60 dnů od doručení posledního rozhodnutí podat stížnost k Ústavnímu soudu. V řízení před Ústavním soudem je ze zákona povinné zastoupení advokátem. V případě shledání porušení základního práva či svobody Ústavní soud napadané rozhodnutí zruší a přikáže věc k novému projednání.

Nejvyšší instance: Evropský soud pro lidská práva

Stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva můžete bezplatně podat až po vyčerpání všech vnitrostátních prostředků ochrany, včetně ústavní stížnosti. Lhůta pro podání stížnosti činí 6 měsíců od doručení rozhodnutí poslední instance – Ústavního soudu. Sepsání stížnosti je vhodné svěřit advokátovi, není to však podmínkou.

Článek vypracovala advokátní kancelář Jasanská & Co.