Zahrajte nám ždímající pračku- i takový pokyn můžete dostat u přijímacích zkoušek na vysokou školu, konkrétně na herectví. O umělecké školy je velký zájem, ale uspěje jen hrstka uchazečů. S přihláškou neotálejte, na umělecké obory je obvykle nutné přihlásit se do konce listopadu. Vybrali jsme 3 atraktivní studia: herecví, scénáristiku a architekturu, které vám představíme. K tomu jako bonus dva rozhovory: se studentem FAMU a s módní návrhářkou, absolventkou Technické univerzity v Liberci.
↑ Přihlášky do konce listopadu. Přijímačky na umělecké obory jsou nejen velmi přísné, ale také probíhají podstatně dříve než u ostatních oborů.
Herectví
- Přihlášku na pražskou DAMU je nutné poslat do 15. listopadu. Talentové zkoušky jsou tříkolové a zahrnují pohybovou zkoušku, znalostní test, přednes připravených monologů a básní. Loni se ke studiu činohry na DAMU přihlásilo 344 lidí, uspělo jich jen 13.
- Na brněnské JAMU lze studovat činoherní i muzikálové herectví. Přihlášky škola přijímá do 30. listopadu. Přijímačky jsou dvoukolové (přednes zadaného monologu či dialogu, schopnost improvizace, pohybové nadání, hlasové předpoklady, všebecný kulturní přehled).
Scénáristika, tvůrčí psaní
- Přihlášku ke studiu scénáristiky na pražskou FAMU pošlete nejpozději do 30. listopadu. Přijímací řízení je dvoukolové. První kolo: uchazeč zašle námět pro hraný film nebo televizní inscenaci, tři krátké povídky a rozbor dvou celovečerních filmů. Ke druhému kolu zkoušky porota pozve jen ty s nejlepšími pracemi.
- Na JAMU v Brně nabízejí obor Rozhlasová a televizní režie a scénáristika. Přihlášku je nutné poslat do 30. listopadu. Přijímací zkoušky jsou dvoukolové, zahrnují ukázky vlastní tvorby, analýzu uměleckých děl, ověření kulturního a společenského přehledu.
Architektura
- Na Fakultu architektury ČVUT v Praze přihlášku pošlete do 30. listopadu. Zkoušky jsou dvoukolové, zahrnují výtvarnou zkoušku a test z matematiky, přírodních věd a geometrie a všeobecného přehledu.
- Studium architektury nabízí také brněnské VUT. I sem je nutné přihlášku podat do 30. listopadu. Poté vás čeká talentová zkouška (kresba, prostorové zobrazování) a test z matematiky a kultury, umění a architektury.
- Fakulta architektury a umění na Technické univerzitě v Liberci přijímá přihlášky do 30. listopadu. Uchazeči poté musí během ledna 2014 dodat své osobní práce. Na základě nich porota vybere kandidáty, kteří postoupí do dalšího kola.
- Architekturu je možné studovat také na pražské AVU, kde přihlášky akceptují do 30. listopadu.
Rozhodnutí komise neberte jako Boží soud, radí student FAMU
Ondřej Hudeček studuje kameru na pražské FAMU. „Práce, které jsem předložil, byly víceméně hloupé a kýčovité, ale později jsem pochopil, že právě to pravděpodobně zafungovalo,” vzpomíná na přijímací zkoušky.
Jobs.cz: Jaký obor na FAMU studujete a proč jste si jej vybral?
Studuji na Katedře kamery, kam jsem si podal přihlášku po neúspěšném pokusu dostat se na Katedru režie, přestože jsem nikdy nechtěl být kameramanem.
Jobs.cz: Co vám na přijímačkách dalo nejvíce „zabrat”? Případně co vás nejvíce překvapilo?
Při přijímacím řízení na Katedru režie jsem nevěděl, o čem mluvím, a bylo to poznat. Při přijímacím řízení na Katedru kamery jsem v technickém testu získal 4 body z 30 a při pohovoru se zdálo být problémem to, že se hlásím na Katedru kamery a nechci být kameramanem. Práce, které jsem předložil, byly víceméně hloupé a kýčovité, ale později jsem pochopil, že právě to pravděpodobně zafungovalo.
Jobs.cz: Co byste doporučil lidem, kteří se hlásí na uměleckou školu? A co když u zkoušek neuspějí – mají to zkusit příští rok, nebo se raději pokusit uspět i bez školy?
Na to pochopitelně neexistuje jednoznačná odpověď. Myslím, že je potřeba nebrat rozhodnutí komise jako Boží soud, a to nejen v případě, že vás od přijímaček vyhodí, ale také, když vás přijmou. Nedostat se na FAMU je přibližně stejně velká tragédie, jako se tam dostat.
Moje příprava na talentovky? Pět hodin denně jsem kreslila, říká módní návrhářka
Jana Morávková Minaříková v roce 2009 dokončila studium módního návrhářství na Technické univerzitě v Liberci. „Nejvíc zabrat mi dalo, když mě posadili před průmyslový šicí stroj a dali mi hodinu a půl na ušití tašky s kapsou,” vzpomíná na přijímačky.
Jobs.cz: Pomohla vám škola lépe najít svůj styl, ujasnit si, jakou módu vlastně chcete dělat?
Hlavní motivací pro studium oděvního návrhářství pro mne byla potřeba práce s materiálem. Materiál je pro mne klíčový, od něj se odvíjí mé vnímání oděvu. Jako střední školu jsem studovala osmileté gymnázium, takže na vysokou jsem šla jen s mlhavou představou toho, co oděvní návrhářství obnáší. Na škole jsem se tak učila úplné základy – jak funguje střih, jak funguje oděv. Hodně energie se tam věnovalo tvůrčí práci, kreativitě i tomu, jak vlastně látky vznikají. To všechno bylo užitečné, ale o spoustě věcí, které s návrhem oděvů souvisejí, se ve škole nemluvilo.
Jobs.cz: Návrhářství jste studovala i v Istanbulu. Vidíte rozdíl ve studiu tohoto oboru v Česku a v zahraničí?
V Turecku nás učili lidé, kteří se aktivně pohybovali v módním průmyslu. Jedna z našich profesorek měla vlastní butiky v Istanbulu, Paříži a New Yorku – a byla k nám hodně otevřená, neviděla v nás možnou konkurenci. V Česku byla výuka spíš teoretičtější. Největší školou pro mne ale byl roční pobyt v Belgii, kde jsem jen za stravu dělala střihačku v jedné místní dílně. Právě v Belgii jsem se naučila obrovské množství věcí o tom, jak vést značku, jak vlastně celý módní byznys funguje. O tom jsem se ve škole nedozvěděla vůbec nic. Tím ale nechci říci, že by mi škola nic nedala. Naopak – bez toho, abych jí absolvovala, bych tyto další příležitosti nedokázala využít. Nedokázala bych si dát do souvislostí věci, které jsem viděla a slyšela.
Jobs.cz: Vzpomenete si, co bylo součástí přijímacích zkoušek a co vám osobně dalo nejvíce „zabrat”?
Na přijímačky jsem se připravovala téměř dva roky. Během nich jsem každý den po běžné výuce ve škole chodila na kurzy – jednak na kurz kresby na ZUŠ Olešská v Praze 10, posléze i na figurální kresbu na VŠUP. Poslední půlrok jsem kreslila přibližně čtyři, pět hodin denně, o víkendech jsem kreslila v podstatě neustále. Nejvíc zabrat mi ale dalo, když mě posadili před průmyslový šicí stroj a dali mi hodinu a půl na ušití tašky s kapsou. Já byla zvyklá akorát na domácí stroje, které oproti průmyslovým šijí tak poloviční rychlostí.
Jobs.cz: Na umělecké školy se mnoho lidí nedostane napoprvé. Co když mě ale nevezmou ani na potřetí, na počtvrté? Mám to vzdát?
Když se nedostanete na vysněnou školu na první pokus, nic se neděje – příští rok se můžete připravit ještě lépe. Můžete také zkusit jinou školu. Když se ale nedaří delší dobu, stojí za to se zamyslet, jestli je taková škola to, co opravdu chcete nebo potřebujete. Můžete sama začít podnikat, třeba i bez „oficiálního” vzdělání. Absolvování vysoké školy přece není cíl samo o sobě, je to jen prostředek k tomu, co chcete dělat ve svém životě.
Jobs.cz: Co byste doporučila lidem hlásícím se na uměleckou školu?
Určitě je důležité domluvit si před samotnými přijímačkami osobní konzultaci s vedoucím ateliéru, do kterého se hlásíte. Jen přímým kontaktem zjistíte, jestli vám ten člověk sedí, koneckonců budete s ním trávit příštích několik let. Navíc pedagogové jsou většinou schopni poradit, jak se k přijímačkám připravit, kde jsou vaše slabiny. Ti, se kterými jsem mluvila, byli v zásadě velice vstřícní a já jim byla vděčná za každou užitečnou informaci.
Jobs.cz
