Odvětví ICT předčilo v úrovni odměňování finanční segment – průměrné mzdy ajťáků jsou asi o 10 % vyšší. Jenže je jich málo. Podle údajů Jobs.cz se na jedno místo programátora nebo IT analytika hlásí jen okolo šesti kandidátů. Firmy proto náborový proces co nejvíc zkracují, aby jim šikovní uchazeči během složitého výběrka neutekli.
Stojí za tím nedostatek lidí v IT, který prohloubila nutnost rychlé digitalizace během covidu. Mzdy IT odborníků proto rostly v posledních letech meziročně trvalým tempem na úrovni 5 až 9 %, jak ukazují data Českého statistického úřadu. Výsledkem je průměrná odměna, která na konci loňského roku dosáhla úrovně 74 053 korun měsíčně, zatímco lidé pracující v peněžnictví a pojišťovnictví si průměrně za měsíc přijdou na 66 400 korun.
Zvýšená poptávka po specialistech v IT navíc žene firmy k urychlování a zjednodušování přijímacích procesů, protože během příliš složitého a zdlouhavého výběrka hrozí, že by jim kandidáti upláchli k jinému zaměstnavateli.
Ze stejného důvodu se také firmy čím dál tím méně uchylují k zadávání úkolů, jako je napsání kódu v programovacím jazyce, což lze navíc zvládnout s pomocí umělé inteligence. Místo toho podrobují kandidáty technickému pohovoru, při němž uchazeči řeší konkrétní technický problém, a to ve spolupráci s potenciálními kolegy.
Podle údajů Jobs.cz se na jedno místo programátora nebo IT analytika hlásí pouze kolem šesti uchazečů. Otevře-li se však pozice také juniorům, odpoví na ní průměrně o dva kandidáty více. Junioři přitom nemusejí být zdaleka jen lidé po škole, ale i uchazeči ve středním nebo vyšším středním věku, kteří si rozšířili kvalifikaci nebo se úplně rekvalifikovali.
Nejedna v Česku působící firma volí právě tuto možnost, protože nabírání zkušených odborníků je extrémně obtížné, a to i ze zemí, jako je Indie nebo Filipíny. Čelí totiž konkurenci firem z ostatních, nejen evropských zemí.
Nedostatek odborníků na trhu nahrává proto i nováčkům v oboru, které jsou firmy ochotné si doškolovat a zhruba během roku z nich vychovat zkušenější zaměstnance schopné pracovat samostatně.
Největší poptávka je po programátorech v jazyku Java a specialisty na práci s daty a tvorbu algoritmů na principu strojového učení. Vyšší nároky mají zaměstnavatelé na seniorní pracovníky, kteří kromě technických znalostí musejí prokázat také manažerské schopnosti.
Jednání o tom, kolik budeme vydělávat, může být leckomu nepříjemné. Jedna věc je ale jasná: kolik peněz si při nástupu vyjednám, tolik pak budu mít. Pravdou totiž je, že zatímco ve stávající práci dosáhneme meziročního zvýšení mzdy maximálně v jednotkách procent, při změně zaměstnání to může být i několikrát více. Jak na to, abyste si opravdu …
Zdravím, Danieli. Líbí se mi heslo vaší firmy. Představuji si, že na této pozici dostanu 52 tisíc. Co je na těchto větách zvláštního? Celkem nic. Až na to, že když je správně použijete, můžete přeskočit své konkurenty u výběrového řízení. Hynku! Viléme! Jarmilo! „Pojďte dál, Martino,“ zve personalistka do zasedačky uchazečku, která se podivně zatváří. …
Provozní manažer si vydělá v průměru 47 406 korun, provozní manažerka jen 32 766 korun. Zjistil to nový průzkum portálu Platy.cz. Rozdíl v průměrných výdělcích mužů a žen letos činí 29 procent – ve prospěch silnějšího pohlaví. To je jeden z nejhorších výsledků v EU. Propast se snižuje I v Česku se ale propast mezi výdělky mužů a žen začíná postupně zacelovat. …
Štěstí přeje připraveným – hlavně u pohovoru. Velká část uchazečů však přípravu podcení. Nezjistí si, s kým se scházejí, čím přesně se firma zabývá, jaké má tento byznys výhody a úskalí. Nepřemýšlí o pozici, na kterou se hlásí. Pokud tedy chcete uspět v lovu na tu nejlepší práci, držte se následujících tipů. Sepsala je personalistka Tereza Valášková. …
