Ajťáci v dějinách 5

Nultá léta

Předposlední díl našeho seriálu o historii IT se odehrává na počátku nového milénia. Generace sci-fi autorů předpovídaly, že v této době bude lidstvo vzhlížet ke hvězdám, cestovat časem a auta budou létat. Nikdo z nich nepředpokládal, že toto magické období našich dějin prosedíme u kompu a budeme stahovat mp3ky.

Vzestupy a pády

Nultá léta dala světu počítačů mnohé – a mnohé v této dekádě také kleslo ke dnu. Hned na začátku jsme odvrátili konec světa známý pod zkratkou Y2K, získali jsme přenosné flash disky, Windows XP a MacOX, BluRay disky, PS2, Xbox a Nintendo Wii, World of Warcraft, Web2.0, samořídící automobily a IT Crowd. Začali jsme googlovat, youtubovat, streamovat, chodit na sociální sítě, zkoumat umělou inteligenci, číst knížky na Kindlech a surfovat na smartphonech. Kromě programátorů a síťařů vznikla speciální sorta ajťáků – vývojáři appek.

Zlom milénia ale také znamenal vystřízlivění z dot.com horečky druhé půlky devadesátých let. Během pár měsíců ztratily akcie internetových startupů až 60 % hodnoty a cokoliv spojeného s internetem bylo v očích investorů dlouho tabu. Obrat přinesly dvě firmy. První byl Google, který prodejem předních pozic ve vyhledávání vyřešil problém, jak vydělávat na internetu peníze. Druhou slepicí snášející zlatá vejce (respektive jablka) se stal Apple. Skomírající firma otevřela hned na začátku dekády první Apple Store, spustila MacOX, představila PowerMac G5 (považovaný za první skutečně 64bitový počítač) Macbook, iPod a v roce 2007 pak změnili svět v dobrém i špatném smyslu s iPhonem. Největší krok proti panujícím trendům udělal Steve Jobs s iTunes. V době, kdy byla hudba všude a zadarmo, spustil službu, kde se za stahování platilo. Rychle se ukázalo, že opět předběhl dobu. Na první milion stažených skladeb stačil pouhý týden.

 

Ulož a sdílej

Začátek milénia byla doba, kdy se zavádění rychlého internetu střetlo s érou nekontrolovaného pirátství. Symbolem let, kdy bylo možné sosnout cokoliv, byl Napster. Prográmek, který fungoval sice jen dva roky, ale za tu dobu si jeho prostřednictvím stáhly miliony uživatelů desítky milionů skladeb. Po sérii žalob chtěl Napster koupit německý mediální gigant Bertelsmann a přestavět ho na distribuční nástroj, ale americké úřady prodej zablokovaly a poslaly Napster do bankrotu. Na jeho místě už ale běželi nástupci – Soulseek, Gnutella, FastTrack, LimeWire, Kazaa a další a další. Kromě toho spustil Bram Cohen už v roce 2001 systém BitTorrent a pár let jsme si taky frčeli v dnes skoro zapomenuté sdílecí komunitní síti DC++. Možnost pokecat na chatu s lidmi z celého světa, zatímco jim ze sdílené složky taháte hudbu a filmy, byla naprosto unikátní. Stejně jako první zkušenosti s pojmy jako admin, timeout nebo banán.

Jak DCčko, tak torrenty se dostaly na druhou kolej s nástupem sdílecích serverů jako RapidShare a Megaupload, které se objevily hned vzápětí. Namísto souborů se sdílejí jen linky na specializovaných fórech, jejichž členové dostávají za posty odměny a hodnosti (kdo se také díky Warforu dozvěděl, co to znamená Chief Petty Officer?). Ochránci autorských práv sice měli problémy dokázat, že sdílení linků je pirátství, ale jejich útoky nezůstaly bez výsledků. Majitel Megauploadu Kim Dotcom byl zatčen v roce 2012 a servery zabaveny. RapidShare skončil raději dobrovolně. Smazány byly i databáze trackerů na Pirate Bay a bohužel i na uzavřeném a pečlivě moderovaném OiNKu, kde podle odborníků vznikla jedna z nejkompletnějších hudebních databází v historii lidstva.

Ukládání a sdílení dat jede ve velkém i na oficiální scéně. V roce 2006 spustil první cloudovou službu Elastic Cloud 2 Amazon. Vrátil se tak vlastně do počítačového pravěku, kdy majitelé sálových počítačů pronajímali vzdáleným uživatelům jejich výpočetní kapacitu a úložiště. O rok později spouští své služby Dropbox a rychle následují další. Opravdový konec stahování ale nastává až v okamžiku, kdy se díky streamovacím službám nevyplatí cokoliv skladovat. První kámen položily firmy Disney, ABC, Fox a NBC Universal v roce 2007, když společně spustily streamovací službu Hulu. Vzápětí se do streamovací služby překlopil bývalý distributor VHSek Netflix. Konzervativní uživatelé si ale muziku v mp3 a filmy v DivXu pálí v Neru na placky a zakládají do obřích šanonů. Sbírky hudby a filmů se pojily s nekonečnými debatami. Například jestli je mp3 lepší než OGG Vorbis. Jestli na film stačí 700 MB, nebo jestli má být ripnutý na dvou CD, nebo rovnou na DVD. Pokud ano, tak jestli je lepší DVD+R, nebo DVD-R? A zasekává se DVD-RW, protože je to šunt, anebo stačí vyčistit čočku laseru uchošťourem namočeným v lihu? A už někdo rozsoudil spor, jestli jsou všechny kodeky v K-Lite Packu potřeba, nebo jestli zanáší počítač zbytečným balastem!?

 

Socsítě

Sociální sítě nás sice naplno zasáhly až v druhé dekádě, ale dařilo se jim už na začátku milénia. Myspace a jeho usměvavý maskot a majitel Tom Anderson se objevili v roce 2003, o dva roky později měla sociální protosíť přes 100 milionů uživatelů a zažila první virální kampaň filmu Záhada Blair Witch. Jeho slávu ale ukončil přehlednější a uživatelsky příjemnější Facebook. Ten se po dvou letech univerzitního režimu otevřel veřejnosti v roce 2006 – zároveň s Twitterem. Od roku 2008 se na sítě začali houfně stěhovat Češi a samotné základy naší společnosti se začaly pomalu, ale jistě hroutit.

 

Kontrakultura

Původně striktně akademické prostředí internetu se rychle stávalo územím nikoho, kde vládli pouze adminové, nebo rovnou anarchie. V roce 2002 obnovila parta programátorů myšlenku anonymizačního Onion Routingu a spustili jeho open source verzi TOR. Ta se stala primárním nástrojem pro přístup na Dark Web. Co se tam děje, většina internetových uživatelů neví a spokojí se s děním v nadzemních patrech sítě. I tam se ale dějí věci. V roce 2004 se na 4Chanu objevili Anonymous, o dva roky později nastartoval Julian Assange WikiLeaks a za další dva roky záhadný Satoši Nakamoto vytěžil první bitcoin.

 

Kam jsme se chodili hnusit?

Česká počítačová scéna dohnala svět a víceméně kopírovala mezinárodní trendy. V roce 2008 začali Češi hromadně chodit na Facebook a YouTube začal mluvit česky. Na konci dekády překročil podíl domácností napojených na vysokorychlostní internet 50 % a počet unikátních uživatelů sedm milionů. To ale neznamená, že by česká scéna neměla své fenomény. Vezměte si například fenomén tehdejšího internetu, takzvané „shock sites“ (specializované stránky s nechutným obsahem, kam jsme se chodili hnusit a šokovat předtím, než vypukly diskuze na Facebooku). V mezinárodním měřítku byl legendární Stile Project, Something Awful, Ogrish, Rotten a Goatse s proslulým Hello.jpg na titulce. Komu to bylo málo, chodil rovnou na 4Chan anebo přeposílal známým na firemní emaily roztomilé videjko 2 Girls 1 Cup. V tuzemském internetu ale měly tyto nadnárodní hnusárny silnou konkurenci v podobě výtvoru pánů Fuky, Baldýnského a Vychopeně jménem Kompost.cz (Kde to hnije, tam je kompost). Tematicky navazoval Kompost na konferenci HNUS.42 probíhající na prehistorickém FidoNetu a v dobách největší slávy z hnijícího podhoubí rašily unikátní projekty jako Den94ek, Projekt GAI nebo populární Vesjolyje Kartinki. Zajímavé komunity vznikaly také na diskusních fórech Hofyland, Lopuch a Okoun. Lepší lidi chodili samozřejmě na Nyx, a kdo se tam nedostal nebo dostal banána, šel si stěžovat na Mageo.

 

Povinná výbava počítače na začátku 21. století:

Thunderbird
FileZilla
PuTTY
WinRAR
Audacity
EAC + LAME
K-Lite Codec Pack
Nero Burning ROM
ICQ (popř. Miranda)
VirtualDub
DivX Player
Alcohol 120%
Subtitle Workshop
DC++
BitTorrent
Soulseek
Winamp
IrfanView (popř. ACDsee)
ZoneAlarm
Norton AV
Ad-Aware

 

Na co jsme koukali?

Nekompromisní průnik počítačů do každodenního života udělal z dříve posmívaných ajťáků a jiných nerdů hrdiny popkultury. V kultovním Black Books z roku 2000 se ještě krčili v zastrčeném antikvariátu, o šest let později už ale celý svět díky IT Crowd věděl, že většinu počítačových problémů vyřeší formulka „try to turn it off and on again“. Big Bang Theory pak už otevřeně říkala, že „smart is the new sexy“. Televizní seriály vůbec vkročily na přelomu tisíciletí do svého zlatého věku. Každý týden se probíraly nové teorie, co že se to sakra vlastně děje v Lost, hádali se, jestli je The Office lepší v anglickém originálu, nebo v americké předělávce a jestli je napínavější The Wire, Sopranos nebo Breaking Bad. V historiích vyhledávačů se začaly houfně objevovat řetězce jako S01E08. V naší televizi toho moc ke koukání nevznikalo, ale zato jsme si chodili na Kavčí hory zastávkovat, a před Vánoci roku 2000 se ČT během televizní krize kolem jmenování ředitele Hodače na čas vypnula úplně.

Hegemonii tradičních kanálů začali narušovat diverzanti na nových platformách a televizní a filmoví plánovači si začali klást nepříjemné otázky. Například kdo to je youtuber? Co to je Mosh, What The Buck!?, CollegeHumor? Proč má trotl s pisklavým hlasem jménem Fred Figglehorn milion odběratelů? Proč se místo na jejich výtvory lidé koukají na LOLcats? Máme nechat Britney Alone? Aby toho nebylo dost, diváci začali odcházet i na něco, čemu se začalo říkat podcast. V roce 2004 vymyslel tento termín novinář Ben Hammersley v článku pro Guardian, v roce 2006 Steve Jobs předvedl při jednom ze svých keynote projevů, jak vytvořit podcast v applovském Garage Bandu, a o rok později už si pořady jako The BackStage Pass, Daily Source Code nebo Ricky Gervais Show pouštěly do uší statisíce uživatelů.

 

Co jsme vyhledávali?

Stále populárnější vyhledávač Google začal v roce 2001 vydávat pravidelné ročenky nejvyhledávanějších výrazů, které o lecčems vypovídají. V roce 2001 byly nejgooglovanější výrazy:
Nostradamus, CNN, World Trade Center, Harry Potter a Anthrax. Na konci dekády pak Chatroulette, iPad, Justin Bieber, Nicki Minaj a Friv.

 

Co jsme jedli

V Česku proběhla gastronomická revoluce a z šéfkuchařů se během desetiletí staly celebrity. Jídlo se změnilo ve statusovou záležitost a konverzační téma. Herecké celebrity vystřídali v televizních pořadech o vaření Kluci v akci a Ano, šéfe! Lidé v IT i jinde se rozdělili na dvě nesmiřitelné skupiny: Babicovce a Pohlreichovce. Těch druhých začalo být tolik, že uživili food festivaly a drahé podniky s degustačním menu. Renesanci zažila česká kuchyně s knedlíky a kachnou, ovšem na úplně nové úrovni. A krom toho jsme dlabali italské těstoviny al dente a sem tam nějakou exotiku. Doba bun bo nam bo teprve přicházela.

 

Citát na závěr

„Pokud má uživatel na výběr mezi internetovou bezpečností a tančícími prasaty, vždy si vybere tančící prasata.“

Edward Felten, profesor informatiky na Princetonu

Další články k tématu

Programátorské CV: pište o projektech, technologiích i o tom, co vás láká do budoucna

O programátory je na trhu pořád obrovský zájem. Až by se mohlo zdát, že CV je v jejich případě jen zbytečný cár papíru. Lidé z praxe to ale vidí úplně jinak! Vyzpovídali jsme 8 IT manažerů a 5 personalistů, kteří nabírají programátory. Shodli se, že jim často chodí příliš stručné, univerzální a snadno zaměnitelné životopisy, … číst více

Diverzita ve firmách obohacuje hlavně většinu. Stačí na ni koukat jinak

„Ukážu to ještě vedle v kanclu, třeba do toho vnesou jinej pohled,” bývá často konečným řešením, když se v týmu něco zasekne. Někdy pro diverzitu stačí zajít do jiné kanceláře a jindy na druhý konec světa.  Myslet tzv. „out of the box” je vždy klíčem k úspěchu, ale tím „boxem” nemusí nutně být geografické území. … číst více

Ajťáci v dějinách 1

50. a 60. léta: Špatně placené matematičky a páni s kostěnými obroučkami Náš seriál o IT generacích začínáme v prehistorické době děrných štítků a prvních elektronických počítačů. Výpočetní operace se tehdy prováděly na papíře, potom se mechanicky programovaly přepojováním spojů nebo vkládaly děrnými kartami.    Kdo to tehdy dělal? Vzhledem k mechanické povaze práce s … číst více

Ajťáci v dějinách 2

70. léta Druhý díl našeho seriálu o IT generacích se odehrává v době exploze elektroniky, kterou zažehla druhá polovina 60 let. Počítače už nebyly výsadou několika exponovaných odvětví. Začaly se objevovat úplně všude a s jejich počtem narůstal i počet lidí, kteří se o komplikované mašiny starali.      Na čem se makalo? Oproti svým mnohatunovým … číst více