Proč někdo ve svém úsilí vytrvá a jiný selže? Nejspíš je za tím silná vůle, říkáte si. Taky motivace bude hrát roli. I když tyto faktory nelze pominout, klíč k úspěchu může ležet docela jinde – v systému a prostředí, které nás povedou k dobrým návykům a nebudou nás podporovat v těch špatných. Jak si takový systém nastavit?

Na tuto otázku odpovídá vyčerpávajícím způsobem kniha Atomové návyky amerického autora Jamese Cleara. V ní se zamýšlí nad tím, proč většina lidí v plnění svých cílů selhává, a to se pak stává východiskem k hledání cest, jak uspět.
Clear přišel s několika klíčovými poznatky. Třeba že své návyky nezměníme velkým předsevzetím, ale pomocí drobných, vytrvalých krůčků. Nebo že nemá příliš smysl spoléhat se na motivaci, protože ta se snadno „vybije“.
Identita místo cílů
Clear tvrdí, že nejefektivnější způsob, jak změnit dlouhodobě své chování, není zaměřit se na to, čeho chceme dosáhnout, ale na to, kým chceme být. Každou akcí, kterou pak uděláme, stvrzujeme naši identitu, pro kterou jsme se rozhodli.
Příklad změny založené na identitě:
Místo: „Chci, aby mě povýšili“ si člověk řekne: „Chci být tím, na koho je v práci spoleh.“
Pak nezačne jen nahodile víc pracovat, ale postupně mění své chování: chodí připravený na porady, zapisuje si úkoly, dodržuje termíny a komunikuje včas. Nejde jen o jednorázový výkon kvůli odměně, ale o budování nové profesní identity.
Neuvíznout ve smyčce
K vytvoření návyku vede podle Cleara čtyřkrokový proces, neboli smyčka návyku:
- Popud
- Touha
- Reakce
- Odměna
Proč si špatný návyk tak rádi fixujeme? Kvůli této smyčce. Když vidíme na stole vedle počítače telefon, napadne nás, že bychom mohli napsat kamarádovi. To je popud. Vznikne touha po pocitu, který zažíváme, když přes telefon nezávazně konverzujeme. Vezmeme ho do ruky (reakce) a začneme psát. Kamarád za chvíli odpoví nějakým vtipem, který nás pobaví, což je odměna.
Pro odstranění špatných návyků a budování dobrých je potřeba chytře využít tuto smyčku. Takže pokud má někdo problémy s neustálým smskováním, neměl by mít mobil po ruce a měl by mít ztišené notifikace. Díky těmto opatřením se sníží riziko, že se smyčka rozjede nežádoucím směrem.
Může k tomu pomoci také zpochybnění odměny: vypisování, které je ve skutečnosti prokrastinací, můžeme dát sami v sobě nálepku něčeho, co je trapné a pubertální.
Cesta k lepšímu já
Pokud je mým cílem vybudovat si dobrý návyk, můžu využít smyčku návyku i pozitivně. V první řadě tak, že přizpůsobím své okolní prostředí návykům, které si chci osvojit. Pokud chci být „člověkem, který se zdokonaluje v angličtině“, můžu se třeba obklopit anglickými popiskami předmětů kolem sebe.
Dobrým trikem také je navázat nový zvyk na ten, který už mám. Třeba si dám ke kávovému stolku, kam si chodím obvykle číst, knihu v angličtině. A přečtu si vždy jednu stránku, za což se odměním prémiovou kávou. Můžu také sledovat oblíbený seriál v angličtině nebo chodit pravidelně na oběd s kolegou, který hovoří anglicky, a to do restaurací, kde mají moje oblíbená jídla.
Důležité je, abyste si udělali žádoucí chování snadné a atraktivní, zatímco nežádoucí si znesnadnili a učinili si ho odrazujícím.
Co ještě pomáhá při budování trvalých návyků
- „Zatomizování“ návyku: Nejtěžší je začít. Proto si návyk zmenšete na nejmenší možný krok. Místo „přečtu si knihu v angličtině“ si dejte za úkol přečíst každý den jednu stránku.
- Cíl nesmí být ani moc lehký, ani moc těžký. V prvním případě hrozí nuda, ve druhém roste riziko selhání. Cíl je samozřejmě možné v čase měnit a přizpůsobovat.
- Nikdy nevynechávejte dvakrát za sebou. Dneska jste si jednu stránku v angličtině nepřečetli? Dobře, ale zítra už nevynechejte. Jinak hrozí, že se vám návyk rozpadne.
- Vytrvejte, i když zatím nevidíte výsledky. Ty se dostaví, ale až po nějaké době. Neustálá revize toho, kam už jste se posunuli, může být hlavně ze začátku zdrojem frustrace a demotivovat vás.
V práci stagnujete a nově nabyté znalosti nemáte kde uplatnit? Na Jobs.cz nabízí místa spousta firem, které učenlivé zaměstnance dokážou ocenit.