Když vás práce DOCELA baví
Děláte práci, která vás DOCELA baví. Mohlo by to být mnohem horší. A taky lepší. Jste šťastný člověk, protože děláte, co vám jde a baví vás? Nebo se jen utěšujete a nemáte tušení, v čem jste opravdu dobří a co byste chtěli dělat? Chodíte do práce, nebo vykonáváte povolání?
Kariéra versus povolání
Většina lidí hledá práci. Nezáleží, jestli se „poohlížejí po něčem novém“, nebo nesou nálepku „nezaměstnaný“, které se chtějí rychle zbavit. Proč raději nehledáme povolání? Činnost, účel, ke kterému jsme na tento svět povoláni? Činnost, která nás k sobě volá, láká a přitahuje? Něco, v čem vynikáme, jinak bychom necítili při dané činnosti uspokojení a nezáleželo by nám na ní. Jsme obklíčeni slovy jako práce, kariéra, zaměstnání. Povolání se z našich slovníků vytrácí.
Splyňte s tím, co děláte
Se slovem povolání se často pojí slovo vášeň. Na různých blozích či v chytrých knížkách často narazíte na otázku: Co je vaše vášeň? Následovanou: Při jaké činnosti přestáváte mít pojem o čase? Někteří se ještě zmiňují o tzv. flow (které všichni kdoví proč používají v původním anglickém znění, místo aby použili trefné české s/plynutí). Přitom slovu vášeň, často jen přeloženému z anglického passion, by snad v daném kontextu mnohem lépe slušel výraz nadšení.
Je to jako se zamilovaností
Paralelou k tomuto přístupu je setrvání v dlouhodobém spokojeném vztahu. Na začátku jste neskutečně zamilovaní, nevidíte, neslyšíte, nejraději byste byli se svým protějškem pořád. Po čase se plamen zklidní. Občas vás to ve vztahu možná nebaví, nejraději byste si dali pauzu, přitom toho druhého pořád milujete. Jen jinak.
Podobné je to s tím, co děláte. Zastavte se a zjistěte, co vás baví a jde vám. Možná to nebudete muset zjišťovat, prostě si na to jen vzpomenete. A pak si odpovězte na otázku, zda tuto činnost momentálně děláte. A pokud ne, chcete takový stav změnit?
Zakažte si říkat: Ano, ale…
Možná se vám v hlavě vyrojí spousta otázek a překážek. Například, že byste museli studovat něco úplně jiného, než jsem studovali. Že by za vás někdo musel platit nájem/hypotéku/školu dětem – doplňte si své vlastní “ale”.
Pak už se dostáváme k překonávání strachu, tvoření překážek, které ve skutečnosti neexistují, ne/smíření se se současným stavem apod. A co tak jednou na všechna svá “ale” zapomenout a připomenout si co vás baví? Je přece dobré vědět, v čem jste dobří a co vám jde, nebo ne?
Jobs.cz