„Tvůrčí školy člověka naučí si své dílo obhájit“

Mladý režisér a fotograf Jan Svatoš si za své filmy vysloužil už řadu ocenění. Umělecké tendence rozvíjel hned na třech různých vysokých školách – absolvoval Žurnalistiku na FSV UK, Fotografii na FAMU a Dokumentární tvorbu na FAMO. Zajímalo nás proto, co mu tyto školy pro současnou profesi přinesly.

» 4 minuty čtení «

Jan Svatos foto Romi Strakova

↑ Fotograf a režisér Jan Svatoš: „Jít občas proti proudu je zdánlivě nepohodlné, ale později velmi přínosné.”  Foto: Romi Straková

Jobs.cz: Máš za sebou dva bakalářské obory – Fotografii na FAMU a Žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Zvládl jsi je studovat zároveň?

Souběžně jsem studoval pouze třeťák na Žurnalistice zároveň s prvákem na FAMU. Největší ironií bylo, když jsem měl státnice na Žurnalistice a zároveň první klauzury na FAMU ve stejný den. Protože na FAMU je jiný dress code – nemůžeš tam přijít v saku –, tak jsem se vždycky musel rychle převléknout, běžel jsem si poslechnout vyhlášení otázek, a pak zase zpátky. Takhle jsem to absolvoval dvakrát. Naštěstí jsou obě fakulty hned vedle sebe (smích).

Jobs.cz: Na FAMU není zrovna lehké se dostat. Je běžné, že pak studenti své studium přeci jen nedokončí?

Někteří byli vyhozeni nebo odešli i sami, protože na ně bylo studium hodně náročné, což tedy určitě je. Jiní si ho různě protahují a odkládají, což je mimochodem jeden z těch trendů na vysokých školách, který já nemám moc rád. Své školy jsem vystudoval v řádném termínu.

Jobs.cz: Studoval jsi také Žurnalistiku na UK, specializace Tisk a fotografie. Byla průprava v rámci této specializace podle tebe dostatečná?

To bych popravdě nechtěl moc rozebírat (smích). Obecně se mi zdá, že vysoké školy u nás žijí v jakési bublině. Třeba když srovnám školství v Kanadě, kde mám kamarády, a když pak slyším jejich zkušenosti, tak je vidět, že to funguje úplně obráceně. U nás se studenti, troufám si říct, půl roku „flákají“ a pak se nabiflují na nějaké testy, udělají zkoušku a dál se nic neděje. Tam je to opačně – půl roku makají, a když je zkouškové období, dostanou sice veškeré otázky, ale nejsou to otázky typu „V jakém roce se odehrálo to a to…“  Ty otázky jsou spíš na uvažování. Studenti musejí prokázat, že na přednáškách a seminářích pochopili všechny informace, a kromě toho chodí na různé konference, kde diskutují na různá témata a ta se pak učí dávat do souvislostí. To je to, co u nás postrádám. A navíc mi vadí, že u nás se stírá rozdíl mezi tím, kdo skutečně maká, a tím, kdo jen proplouvá… Myslím si, že by školy měly kvalifikovat lidi, kteří jsou nadprůměrní, protože dnes mít titul už je prakticky věc, která je čistě „trendy“.

Jobs.cz: Na magisterské studium jsi ale po Žurnalistice a Fotografii šel na Dokumentární tvorbu na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku… Proč?

FAMO mě zaujala díky tomu, že už jsem tam znal nějaké lidi a že jsem měl za sebou tři roky na FAMU, které mi daly hodně zkušeností. Zároveň mě lákala představa vyzkoušet si různé úhly pohledu.

Jobs.cz: Ale jak se stalo, že jsi z fotografie přešel k filmové dokumentární tvorbě?

Už na FAMU jsem chodil na katedru dokumentární tvorby na přednášky profesora Adlera a na některé předměty kamery k profesoru Myslíkovi, takže se dá říct, že od třetího ročníku jsem více inklinoval filmu. A fotografie mne v jistém ohledu zklamala…

Jobs.cz: V čem?

Dnes má katedra už zcela jiné vedení a situace se tam výrazně zlepšila. Tehdy mi ale třeba vadilo, že naši profesoři neměli přehled, kdo se z jejich absolventů skutečně ve světě prosadil. Katedra přijímá pět šest lidí, o to více jsem očekával zpětnou vazbu. Moje vidění tehdy hodně ovlivnil profesor Bohumír Prokůpek, kvůli kterému jsem na FAMU vlastně vůbec přišel. Vedl ateliér krajinářské fotografie a mně dodnes v uších zní jeho varovná slova, že FAMU má tendenci produkovat „prefabrikované“ studenty s podobným profilem. Hodně jsme si rozuměli v názorech na fotku, krajinu i studium, bohužel ale za rok zemřel… Právě jemu jsem také věnoval svůj film divoČINY.

Jan Svatos foto Mirek Kutal (1)

↑ Jan Svatoš natočil třeba dokument Nikdo se neptal o poválečném odsunu sudetských Němců. Foto: Mirek Kutal

Jobs.cz: Takže asi nemá smysl se ptát, jestli se cítíš být víc režisér, nebo fotograf…

Spíše režisér, i když i platí, že film je 25 fotografií za vteřinu.

Jobs.cz: Mluvil jsi o jisté podobnosti studentů a absolventů FAMU. Mohl jsi alespoň během studia na FAMO uplatnit své vlastní přístupy, měl jsi tam volnost?

Určitě. Například můj studentský film – Nikdo se neptal, který hodně netradičním způsobem zpracovává téma poválečného odsunu Němců – se dostal na festival v Jihlavě a také do konečného výběru na Finále Plzeň. Později jsem ve spolupráci s Českou televizí natočil dokument Afropolis, který bořil některé stereotypy o afrických přistěhovalcích žijících v Praze. V každém dokumentárním filmu se snažím objevovat netypické úhly pohledu a bojovat proti předsudkům. Myslím si, že to je přesně to, co by měl ten film lidem přinášet.

Jobs.cz: Když zavzpomínáš na všechna svá vysokoškolská studia: rozhodl by ses dneska jinak?

Já tyhle otázky nemám rád, čas nejde vrátit. Ale asi ne, nelituji svých rozhodnutí. Možná je to tím mým přístupem, že se ve všem vždycky snažím najít to dobré, takže i u všech těch škol bylo pro mě něco důležitého.

Jobs.cz: Který z těch tří oborů, které jsi vystudoval, ti tedy nakonec pro budoucnost dal nejvíc?

Žurnalistika mi dala důležitý novinářský pohled, Fotografie na FAMU mě obohatila z hlediska vizuální kultury, na FAMO jsem potkal lidi, se kterými dodnes spolupracuju. Určitě bylo zajímavé si projít oběma filmovými školami a vidět ty rozdíly. V každé umělecké škole je ale riziko, že na každé funguje určitý soubor kantorů, kteří spolu nějak fungují a komunikují v zažitých kolejích, a prakticky jsou dvě možnosti – pokusit se jim strefit do vkusu, nebo si zvolit vlastní originální cestu i za cenu, že ne všichni tvoji práci akceptují. Obě školy určitě člověka naučí, že si svoje dílo musíš obhájit.

Jobs.cz: Je něco, co tě překvapilo oproti tvým očekáváním, který jsi před nástupem ke studiu jednotlivých oborů měl?

Co mě určitě zklamalo na všech těch školách, byla výuka cizích jazyků a styl, jakým se to lidé učí. To je ale myslím celorepublikový problém, a přitom je to věc, kterou bych považoval za zcela automatickou. Já jsem na štěstí mezi střední a vysokou studoval v Irsku a chodil na jazykovou školu.

Jobs.cz: Co musíš dnes dělat pro to, aby ses udržel v povědomí lidí a hlavně aby ses uživil? Nepředpokládám, že když získáš za své filmy nějaká ocenění, jde pak všechno samo…

Jako nezávislý umělec své filmy rozděluji do dvou skupin – na ty, které mi vydělávají peníze, a na ty, které mají vyšší umělecké poslání a které často finančně dotuji. Na některých projektech spolupracuji s Českou televizí a organizuji filmařské a fotografické workshopy. Ty ceny, které jsi zmínila, mi ale samozřejmě také hodně pomáhají, protože je rozdíl je mít a nemít.

Jobs.cz:  Co bys poradil těm, kdo se chtějí hlásit na některou z „tvůrčích“ škol? Přeci jen je studium na nich docela náročné, což někdy platí právě i o budoucím uplatnění…

Důležité je zachovat si hned zpočátku to nejdůležitější – a to je váš názor. Jsme na umělecké škole, kde se nehodnotí příklady s jasně definovaným závěrem. Celé studium by měl být dialog. Úskalí vidím v tom, že někteří profesoři se až příliš snaží formovat žáky ku obrazu svému. Jít občas proti proudu je zdánlivě nepohodlné, ale později velmi přínosné.

Lucie Černá

Další články k tématu

5x video: Co o sobě natočily české školy?

Mnich, který odchází na Západ, protože tam mají rovnice výsledek. Barokní univerzitní město očima studentského bažanta i mazáka. Pět fakultních postaviček, které vám položí záludnou otázku: už víš, kam půjdeš na vejšku? Podívejte se na videa českých vysokých škol. 1. Univerzita Hradec Králové: Už víš, kam půjdeš na vejšku? 2. VUT Brno: VUT FU – … číst více

Ještě je čas. Fakulty, které berou i v dubnu

Zaspali jste, když se v únoru podávaly přihlášky na vysoké školy? Ještě není úplně pozdě. Tyto fakulty veřejných škol o vaši přihlášku stojí i v dubnu! » 2 minuty čtení « ↑ Ještě stíháte. Na některé fakulty se dá přihlásit ještě do konce dubna. Vysoká škola ekonomická v Praze Podnikohospodářská fakulta: do 30. dubna 2015 … číst více

Boj o vysokou školu začíná: jak se dostat na prestižní obory?

Stát se lékařem, právníkem nebo architektem touží každoročně tisíce středoškoláků. Zájem mnohonásobně převyšuje kapacitu. Štěstí přeje připraveným.  Co můžete udělat proto, abyste zvýšili své šance na přijetí? Medicína Na medicínu se dostanou pouze ti nejlepší. Jestli chcete vylepšit svou pozici, přihlaste se do přípravného kurzu, které lékařské fakulty každoročně pořádají. Nejedná se o levnou záležitost, … číst více

Práva, IT, grafika, medicína: kolik si vyděláte po škole?

„To tě přece neuživí,” zrazují vás možná rodiče od podání přihlášky na nějaký méně lukrativní obor. Je to sice otrava, ale možná mají pravdu. Zvážit, jaké vás za pár let čekají výdělky, k výběru vysoké školy prostě patří. Trochu jsme vám to usnadnili a podívali se na nástupní platy v těchto 6 atraktivních oborech: IT, … číst více