Táta mě nutí na školu, kam nechci. Co s tím?

Táta byl doktor. A chce, ať jeho syn pokračuje v rodinné tradici. Jenže toho víc baví jazyky a společenské vědy. Co s tím? Hlavní je otevřená komunikace.

» 3 minuty čtení «

Jste dospělí

Zatímco dříve jste rodiče museli ve všem poslouchat, teď už jste dospělí. Se všemi právy, ale také se zodpovědností za svá rozhodnutí. Ukažte, že jste se nerozhodli jen od boku a že jste nad volbou školy přemýšleli. Že vás postoj rodičů zajímá a berete ho vážně, i když s ním nemusíte souhlasit. Pokud chcete, ať jste pochopeni, vysvětlujte. A pokud chcete chápat, ptejte se.

↑ „Na tu medicínu půjdeš, synáčku, to ti povídám!”

A až se doma bude schylovat k nebezpečným rozhovorům, myslete na 3 důležité věci:

1. Nejdřív poslouchejte, potom mluvte

Nejděte hned do opozice. Ukažte zájem o to, co si rodiče myslí. A ptejte se jich. Sami je požádejte, ať vám vysvětlí, proč by vás nejraději viděli právě na této škole a na žádné jiné. Co se jim na daném oboru líbí a proč si myslí, že je to škola právě pro vás.

Snažte se na jejich argumenty nereagovat hned a skutečně je nechat říct své. Buďte pozorní a doptávejte se na všechno, co vás zaujme. Ne proto, ať se rodiče – jak se říká – „vykecají“. Pokud budete doopravdy poslouchat, možná se vám podaří je pochopit. Možná zjistíte, že farmacie, kterou maminka prosazuje, je jejím dávným neuskutečněným snem. Nebo že se táta prostě hrozně těšil, až si bude moct se synem povídat o novinkách ve svém oboru a že budou mít společný zájem. Třeba chtěl předat do dobrých rukou firmu, kterou celý život budoval. Možná uvidíte skutečnou starost o vás. Obavu, že s vaším vybraným oborem nenajdete dobré zaměstnání a budete nešťastní.

Většina rodičů skutečně chce pro své děti to nejlepší a svá doporučení myslí dobře. Vyslechnout je bude chtít trochu pevných nervů, ať zůstanete co nejvíce v klidu a nezačnete se hádat. Ale věřte, že se to vyplatí. Najednou budete vědět, na co vlastně máte reagovat.

2. Dejte najevo, že rodičům rozumíte

Klidně přeformulujte, co vám řekli a zeptejte se, jestli to chápete dobře. A pokuste se reagovat na jejich obavy. Stejně jako každý člověk mají rodiče své strachy, nejistoty a neuskutečněná přání. Debata o tom, že by s vámi chtěli mít bližší vztah třeba právě prostřednictvím společného oboru, nebo o tom, že sami chtěli v životě dělat něco jiného, může znamenat pohyb po tenkém ledě. Většinou není potřeba se na něj vrhat. Ale když budete rodičům rozumět, budete se na ně taky méně zlobit. Vysvětlete jim, jaké jsou vaše plány a jak máte vše rozmyšleno. Řekněte, že chápete jejich postoj. Na jejich místě byste ostatně možná chtěli totéž. Třeba dojdete k důležitým věcem. Mluvte o tom, co je důležité pro vás. Co chcete a co potřebujete. Proč je pro vás lákavý obor, který jste si vybrali.

3. Ukažte, že jste se rozhodli zodpovědně

Jste dospělí. Vy to víte, ale rodičům se to možná ještě přijímá těžko. Rozhodně jim ale pomůže, když uvidí, že jste nad svým rozhodnutím přemýšleli. Že jste si vědomi pro i proti vaší volby. Mějte připravené argumenty. Vymyslete si záložní plány – co budete dělat, když se na školu nedostanete a co když se vám nebude dařit. A také jak budete zvyšovat své šance najít si dobrou práci.

Rodiče si někdy neumí představit, jaké místo můžete s vaším vybraným oborem dělat a zda takové pozice jsou či nejsou dobře dostupné a placené. Řekněte jim, jaké školy jste zvažovali a nad čím jste při tom přemýšleli. A proč jste se nakonec rozhodli právě takto. Pokud plánujete školu dělat jen ze svého zájmu a věříte, že se uplatníte jinde, bude vysvětlování o trochu těžší. Ale i tehdy pomůže ukázat, že si za svou volbou stojíte a že je promyšlená. Nakolik to jen půjde, zkuste nebýt ani tvrdí a agresivní, ani omluvní a nejistí. Chce to hlavně klid. Nezapomeňte: Rodiče jsou taky jenom lidi.

Nela Wurmová