Možná jste to už zažili – pocit, že se ve své kariéře neustále vracíte tam, kde už jste byli. Třeba zůstáváte v práci, která vás nenaplňuje. Nebo se marně snažíte najít nové místo, případně střídáte zaměstnání, ale žádné není to pravé. Existuje několik typických kariérních kruhů, do kterých se lidé nevědomky dostávají. Možná se poznáte v některém z nich.

Kruh stagnace
První je kruh stagnace. Zůstáváte v práci, která vás nebaví, frustruje, nenaplňuje, ale neodcházíte. Racionalizujete si to: „Aspoň mám stabilitu“, „Jinde to nebude lepší“, „Už jsem tu tak dlouho, že změna nemá smysl“. Uvnitř cítíte nespokojenost, ale přesvědčujete se, že neudělat změnu je vlastně správné.
Tento kruh je nebezpečný, protože si zvykáte na nespokojenost jako na standard. Čím déle v něm jste, tím těžší je vůbec uvěřit, že jinou práci je možné získat. Často se v tomto kruhu lidé probudí až ve chvíli, kdy je něco přinutí změnit situaci (např. vyčerpání, propouštění, zdravotní potíže spojené se stresem). Ale nebylo by lepší vzít změnu do vlastních rukou dříve?
Příběh z praxe: Pavla po škole nastoupila na pozici administrátorky HR ve sdíleném centru služeb, protože uměla anglicky a španělsky. Má na starosti zpracování požadavků z více zemí. Požadavky jsou stále stejné, Pavla nikam neroste. Ráda by se posunula do skutečné personalistiky, třeba na pozici HR specialistky, na které by byla zodpovědná za různé procesy. Ale bojí se, že neuspěje. Že nemá krom jazyků co nabídnout. V práci má navíc skvělý kolektiv. A tak se utěšuje, že je jí přece dobře tam, kde je, a že do tří let stejně chce jít na mateřskou. Tak teď změna nedává smysl….
Řešení: Prvním krokem ven z tohoto kruhu je přestat si říkat, že změna není možná. Vyplatí se udělat si čas na zamyšlení nad tím, co byste chtěli jiného – a nemusí to nutně znamenat hned podat výpověď. Můžete se rozhlédnout po možnostech, mluvit s lidmi, kteří změnu udělali, a zjistit, co by pro vás mohlo být reálné a zajímavé. Klíčem je začít aktivně hledat příležitosti, než abyste čekali, že se něco změní samo. Druhá část řešení je posílení vlastního sebevědomí. Jak? Tím, že pojmenujete své silné stránky a naučíte se je dobře prodat, třeba i v jiném oboru.
Spirála neúspěchu
Tento problém by se mohl jmenovat „Chci odejít, ale nedaří se mi to“. Snažíte se najít novou práci, možná jste dokonce dali výpověď. Posíláte CV na různé pozice, ale buď vás zamítají, nebo se vůbec neozvou. Posíláte CV i na juniornější pozice, než kde už jste působili, ale stále nic. Po každém odmítnutí přichází zklamání, klesá vám sebevědomí a obavy sílí. Každý další pokus je těžší. Není to jen kruh, je to spirála směrem dolů.
Čím déle v tomto cyklu setrváváte, tím více si začnete říkat: „Nejsem dost dobrý/á. Očividně o mě nikdo nestojí.“ Pravda ale často bývá jinde – možná nemáte správně napsaný životopis, nehledáte ve správných firmách nebo neumíte dostatečně prezentovat své silné stránky. Místo neustálého pokusu a neúspěchu je potřeba strategicky změnit přístup k hledání práce.
Příběh z praxe: Josef pracoval 15 let jako projektant. Práce už ho ale nenaplňovala a nadchla ho analýza dat. Absolvoval tříměsíční kurz a začal hledat práci, rozeslal spousty životopisů a nic. Dostal málo odpovědí a na jediném pohovoru, na kterém byl, dali přednost mladému absolventovi. Josef už začínal propadat skepsi, investoval další peníze a čas do dalšího kurzu. Když ani to nezvýšilo jeho úspěšnost, zaměřil se už ve značně špatné náladě na svůj životopis a svoji prezentaci – a tam byl také zakopaný pes.
Řešení: V tomto případě je efektivní zaměřit se na kvalitu, nikoliv na kvantitu. Místo hromadného posílání životopisů se soustřeďte na to, co skutečně chcete dělat, jak chcete využít své dosavadní zkušenosti a kompetence a jak své know-how lépe prezentovat. Dobrým krokem může být budování kontaktů a oslovování lidí, kteří pracují v oboru, kam chcete směřovat. Často jsou právě doporučení a networking efektivnější než tradiční odpovědi na inzeráty. Nestačí jen vyšperkované CV. Životopis musí i vyprávět váš příběh. Personalisté si říkají: „Proč změna oboru? A jak poznáme, že právě vy jste vhodný kandidát?“ Proto je potřeba objasnit jim důvod změny v profesním směřování a dobře odprezentovat dosavadní zkušenosti.
Kruh opakovaných změn
V tomto případě práci měníte, ale spokojenost nepřichází. Vždy po roce či dvou zjistíte, že ani tahle práce není ta pravá, tak jdete dál. Vaše CV se plní krátkodobými zkušenostmi, ale pocit naplnění chybí. Možná doufáte, že příště to už bude ono. Jenže ono to stále nepřichází.
Pokud v tomto kruhu setrváváte delší dobu, může se stát, že budete vypadat jako někdo, kdo „skáče z práce do práce“ a personalisté vás začnou považovat za nespolehlivého kandidáta. Zároveň, pokud se v každé práci opakují podobné problémy, možná nehledáte správně. Nejde totiž jen o změnu zaměstnavatele, chce to změnit celý přístup ke kariéře.
Příběh z praxe: Petra měla za sebou jednu dlouhodobou pracovní zkušenost jako fakturantka, kde byla šest let. Pak se ale rozhodla pro změnu a od té doby vyzkoušela několik různých prací: specialistku logistiky, asistentku marketingu, koordinátorku vzdělávání – všude byla rok a něco a odcházela. Práci se rychle naučila ale vždy tam bylo něco, co jí vadilo. Kolektiv, jednotvárnost práce, šéf, náročnost práce, pocit že nezvládá… Stále hledá práci, ve které by opravdu využila své silné stránky a která by jí sedla.
Řešení: V tomto případě nestačí hledat „cokoliv lepšího“. Potřebujete hlubší analýzu svých silných stránek a toho, co vám v předchozích zaměstnáních chybělo. Potřebujete najít činnosti a aktivity, které děláte nejraději a pak hledat práci, kde jich bude v popisu práce aspoň 70%. Zároveň je ale třeba všímat si i prostředí a kultury firmy, která vám třeba nevyhovovala, abyste byli schopni včas rozpoznat varovné znaky. Možná je také čas podívat se na alternativní kariérní cesty, jako je rekvalifikace nebo podnikání. Změna by neměla být jen o dalším pracovním místě. Měla by být o hledání práce, která opravdu dává smysl.
Tereza Valnohová
Autorka je kariérová poradkyně, zakladatelka projektu www.pruvodcekarierou.cz.