Víte, co je pružná pracovní doba nebo stlačený pracovní týden? A jaký je rozdíl mezi dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce?
PRACOVNÍ SMLOUVY A DOHODY
1. Pracovní smlouva na dobu určitou a neurčitou
V každé pracovní smlouvě musí být uvedeny 3 základní náležitosti:
- druh práce
- místo výkonu práce
- den nástupu do zaměstnání.
Jinak je neplatná. Výši výdělku je možné sjednat buď přímo ve smlouvě a nebo zvlášť ve mzdovém výměru.
Pracovní smlouvu na dobu určitou je možné uzavřít nejdéle na 3 roky. Zaměstnavatel ji poté může maximálně dvakrát prodloužit. Na dobu určitou tedy můžete být u jedné firmy zaměstnáni nejdéle 9 let (bude se jednat o 3 x 3 roky).
Pracovní smlouva na dobu neurčitou je pro uchazeče nejvýhodnější. Standardně se v ní sjednává dvouměsíční výpovědní lhůta, kterou může případně využít jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. V pracovních smlouvách na dobu určitou i neurčitou se obvykle sjednává i délka dovolené nebo zkušební doba.
2. Dohoda o provedení práce (DPP)
- Rozsah práce nesmí překročit 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele.
- Pokud měsíční odměna nepřesáhne 10.000 Kč měsíčně, zaměstnanec z výdělku odvádí pouze daň, ale zdravotní a sociální pojištění se mu nestrhává. Kdo pracuje na DPP, nemá obvykle nárok na dovolenou.
3. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
- Sjednaný rozsah práce nesmí překročit 20 hodin týdně, což odpovídá polovičnímu úvazku.
- Zdravotní a sociální pojištění se platí už při výdělku nad 2.500 Kč měsíčně.
» Právní rádce: Co raději připsat do pracovní smlouvy
DRUHY PRACOVNÍCH ÚVAZKŮ
1. Poloviční úvazek
- Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodnou na kratší pracovní době s tím, že mzda bude vzhledem k tomuto rozvržení nižší.
- O kratší pracovní dobu žádají nejčastěji lidé pečující o malé dítě, těhotné zaměstnankyně nebo ti, kteří se starají o nemocného blízkého. Pokud tomu nebrání vážné provozní důvody, je zaměstnavatel povinen takové žádosti vyhovět.
- Zaměstnanec pracuje například 4 hodiny denně 5 dní v týdnu. Pracovní podmínky jsou stejné, jako u plného úvazku: zaměstnanec má nárok na poměrnou část dovolené a firemních benefitů, v případě pracovní neschopnosti se na něj vztahují podobná pravidla jako na ostatní zaměstnance.
2. Pružná pracovní doba
- Zaměstnanec si sám určuje začátek a konec pracovní doby podle časových úseků, které určí zaměstnavatel.
- Příklad: Firma stanoví, že zaměstnanci mají být na pracovišti každý den od 10 do 15 hodin. Odkud a jak si odpracují zbytek, je na nich.
- Pružnou pracovní dobu lze použít u částečných i plných pracovních úvazků.
3. Sdílené pracovní místo
- Dva či více zaměstnanců sdílejí jedno pracovní místo.
- Příklad: Firma hledá recepční. Najme dva zaměstnance na poloviční úvazek, kteří se poté na místě střídají například po dvou dnech práce.
- Záleží na dohodě, kolik hodin který zaměstnanec odpracuje.
4. Práce z domova (homeoffice)
- Zákoník práce umožňuje vykonávat práci mimo prostory zaměstnavatele, tedy například z domova.
- Záleží na dohodě, jestli zaměstnanec bude pracovat z domova všechny pracovní dny v měsíci nebo jen některé. Vždy to vychází z konkrétní povahy práce.
- Při práci z domova musí zaměstnanec dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jako by byl normálně na pracovišti.
- Práce z domova umožňuje například lidem s dětmi lépe skloubit rodinu a kariéru. Zaměstnavatelé zase šetří náklady, například za energie.
5. Konto pracovní doby
- Zaměstnanec nepracuje klasicky od pondělí do pátku. Jeho obvyklými pracovními dny jsou pondělí až neděle s tím, že jeho nepřetržitý odpočinek v týdnu (víkend) může připadnout na jiné dny, než je sobota a neděle.
- Zaměstnanec pracuje podle harmonogramu směn, který zaměstnavatel vypracuje na celé vyrovnávací období (maximálně na 52 týdnů). S harmonogramem musí být zaměstnanci seznámeni nejdéle dva týdny před jeho začátkem.
- Jak to funguje v praxi? Zaměstnanec pracuje jeden týden méně a druhý více (tzv. krátký a dlouhý týden). Konto pracovní doby se využívá například v restauracích, obchodech, kadeřnictvích apod.
6. Stlačený pracovní týden
- Na základě dohody může být pětidenní pracovní týden „stlačen“ do 4 dnů. Zaměstnanec tedy od pondělí do čtvrtka odpracuje 10 hodin a v pátek má volno.
