Nikdy není nic ztraceno, ani v testu obecných studijních předpokladů ne. Honza Strnad je jedním z desetitisíců účastníků národních srovnávacích zkoušek (NSZ), kterým šlo o přijetí na vysokou školu. Je ukázkovým příkladem toho, jak je možné dostat se z beznaděje po prvním – nepříliš úspěšném – termínu NSZ až k pomyslnému vítězství v podobě kladného rozhodnutí o přijetí ke studiu na vybranou fakultu. Největší zásluhu na tom měl on sám, ale byl zde ještě jeden důležitý element.
Loni jsi maturoval, hlásil ses na VŠ a čekaly tě NSZ. Kolikrát jsi je absolvoval a jak jednotlivé pokusy dopadly?
Testy z obecných studijních předpokladů jsem absolvoval čtyři krát s percentily 85, 92, 95, 93. Základy společenských věd jsem prošel tři krát s percentily 92, 94, 99.
Mezi prvním a dalšími pokusy je evidentní zlepšení, to přišlo samo od sebe?
U testů obecných studijních předpokladů mi zejména pomohl prezenční kurz, který loni poprvé připravilo Scio, takže na druhý termín jsem šel již mnohem klidnější a připravenější.
Prezenční kurz říkáš? Já v diskusi na webu četl, že to moc nefunguje.
Také jsem si to myslel. Zejména jsem si říkal, že obecné studijní předpoklady jsou spíše IQ testy, takže se to prostě nedá naučit. Napadlo mě ale, že každý typ příkladu je vymýšlen s nějakým účelem a když člověk přijde na tento účel, stane se z něj úspěšnější řešitel. Proto jsem se rozhodl zjistit jak na jednotlivé úlohy nahlíží přímo tvůrci testů.
V čem nastal největší posun? V čem ti prezenční kurz nejvíc pomohl?
Na kurzu jsem si u každé části zažil jednotlivé typy příkladů a postupy jejich řešení a divil jsem se, když jsem naostro narazil na příklady opravdu podobné. Naučil jsem se také lépe rozvrhnout si při testu čas, zjistil jsem, které příklady dělat první a na které si naopak vyhradit čas až na konci a získal jsem také lepší pocit, že pro ty přijímačky něco dělám.
A teď to hlavní: dostal ses na školu?
Ano, nakonec jsem si vybral Právnickou fakultu UK.
Díky, ať se ti studium daří.
» Zkuste si Scio testy nanečisto
Zdroj: Bohumil Kartous, Scio
Zahrajte nám ždímající pračku- i takový pokyn můžete dostat u přijímacích zkoušek na vysokou školu, konkrétně na herectví. O umělecké školy je velký zájem, ale uspěje jen hrstka uchazečů. S přihláškou neotálejte, na umělecké obory je obvykle nutné přihlásit se do konce listopadu. Vybrali jsme 3 atraktivní studia: herecví, scénáristiku a architekturu, které vám představíme. K tomu jako bonus …
Pošilháváte po diplomu z prestižní zahraniční univerzity? V jeho dosažení vás mohou finančně podpořit programy a granty Evropské unie, stipendia jednotlivých univerzit nebo nadace. Přinášíme tipy, které české nadace vám pomohou s placením nákladů na studium a nač se připravit při podávání přihlášky. ↑ Jak na Harvard nebo Oxford? Studium v zahraničí je velmi drahá záležitost. Požádejte …
Přehled otevřených dveří na jednotlivých fakultách vysokých škol. Většina škol je pořádá v lednu a únoru, některé ale své brány otevírají už na podzim. Pokud jste dny otevřených dveří na “své” fakultě zmeškali, zajděte se 28. a 29. ledna podívat do Prahy na veletrh pomaturitního studia Gaudeamus. Vaše vysněné fakulty tam určitě budou a navíc …
Management sportu, ortoptika, sociologie či podnikání v nábytkářství. Uvažujete-li o studiu vysoké školy, podívejte se, jestli vás nezaujme některý z těchto nově otevíraných oborů. Pozor, ve většině případů musíte přihlášku odeslat do konce února. Ortoptika: léčba šilhání u dětí Láká vás kariéra ve zdravotnictví, ale na studium medicíny si netroufáte? Zkuste ortoptiku, nový bakalářský obor, který se …
