Petra Jankovská a Pavel Pšenička žijí a pracují ve Velké Británii již třetím rokem. Petra sem přijela studovat na univerzitu v Cranfieldu. Pavel, který v Česku vystudoval environmentální inženýrství, se na ostrovní stát vydal zlepšit si angličtinu, nabrat zkušenosti a získat vyšší plat. „Důležité je se nepodceňovat. Člověk se pořád bojí, že na nějakou pozici nemá kvůli jazykové bariéře, ale Britové jsou velice tolerantní,“ říká pro Jobs.cz Petra.
» 4 minuty čtení «
Pavel: Vystudoval jsem environmentální inženýrství se zaměřením na odpadové hospodářství a bioplyn na České zemědělské univerzitě (ČZU) v Praze. Pak jsem odešel do Británie a přiznávám, že v tu správnou dobu – probíhal tam boom obnovitelné energie. Teď pracuji jako Process Design Engineer ve firmě zabývající se návrhem a stavbou bioplynových stanic.
Petra: Do Británie jsem odešla ještě jako studentka. Jelikož je v Česku dnes téměř každý druhý vysokoškolák, je potřeba dokázat se odlišit. Tím spíš, když studujete ekonomický obor jako já. To byl hlavní důvod, proč jsem se rozhodla studovat double degree v Cranfieldu, což mi umožnila ČZU, kde jsem studovala magisterský program. Chtěla jsem se specializovat, zkusit jiný život, nabrat zkušenosti a samozřejmě zlepšit jazyk. Vybrala jsem si obor Environmental Management for Business a v současné době pracuji jako Environmental Project Officer.
Prvním důležitým krokem je mít v Británii bydliště a umět to prokázat například smlouvou o podnájmu nebo účtem za energie. Pak teprve můžete získat bankovní účet a také National Insurance Number, což je ekvivalent českého rodného čísla. Britové ho získávají automaticky v 16 letech, ale cizinci si o něj musejí žádat. Číslo je nezbytné pro zaměstnavatele, který na jeho základě vypočítává odvody. Na jeho přidělení se čeká asi 3 týdny po úvodním interview na pracovním úřadě. Do té doby je možné pracovat na provizorní číslo s vyšší 30procentní daní. Standardní daň je v UK 20 procent a při překročení asi 40.000 liber za rok 40 procent.
↑ Petra Jankovská a Pavel Pšenička: krátce po škole odjeli pracovat do Británie.
Interview se na pracovním úřadě musí domluvit telefonicky a potvrzené je zvacím dopisem. Není nijak náročné. Ptají se na základní otázky a ověří si doklady totožnosti. Ti, kteří nemají dobrou znalost angličtiny, mohou mít s sebou další osobu, která bude pomáhat s překladem.
Pavel: Já jsem začal hledat práci spíše pasivně. Vyvěsil jsem životopis na pár databází a nechal si ze portálů jako Jobs.cz posílat pracovní nabídky, které mě zajímaly a byly z mého oboru. Když se mi opravdu líbily, odpověděl jsem na ně a někdy mě pozvali na interview. První pohovor byl asi po měsíci a druhý asi po pěti, ale to už bylo úspěšné. Může se zdát, že je to dlouhá doba, ale to je tím, že jsem celkem vybíravý. Když bych se spokojil s jakoukoli prací, věřím, že bych našel práci mnohem dříve.
Petra: Já jsem si hledala práci už při studiu v Cranfieldu. Jelikož jsem nevěděla, co přesně bych chtěla dělat, rozhodla jsem se vyhledavat Graduate Schemes. Jedná se o program, ve kterém firmy nabízí absolventům během dvou let možnost vystřídat zhruba čtyři různé pozice. Firmy si absolventy vyhledávají s velkým předstihem. Hned v listopadu jsem si tedy podala přihlášku na zhruba pět programů. Jeden vyšel a v lednu jsem měla telefonické interview. Po té následoval osobní pohovor a v červnu Assessment centrum. Všechno klaplo a já jsem mohla hned po ukončení studia v září nastoupit na svou první pozici. Bohužel po roce firma zavřela jednu ze svých poboček a já musela odejit. Svou další práci jsem našla zhruba po měsíci a půl.
↑ V Británii vás nenutí pracovat dvanáct hodin denně a tvářit se, že je to normální, shodují se Petra a Pavel.
Petra: CV by mělo být celkem podrobné a každá pracovní zkušenost by měla být řádně popsaná, tedy jaké byly hlavní úkoly dané pozice. Určitě je také dobré zminit všechny možné úspěchy, certifikáty a vyznamenání. Pokud je to k pracovní pozici relevantní, je dobré také zmínit diplomovou práci nebo další projekty z univerzity. Samozřejmostí je přiložení motivačního dopisu. Britové chtějí vidět, že jste pro danou pozici opravdu zapálení a máte předpoklady, abyste v ní byly úspěšní. Důležité je odlišit motivační dopis od CV. Spousta lidí v podstatě shrne své CV do motivačního dopisu, ale to je špatně. Motivační dopis je rozšířením životopisu.
Pavel: V mém případě hodnotili pracovní i studijní zkušenosti rovnocenně. Nakonec si je stejně ještě ověřují a posílají dopisy dvěma až třem osobám ze seznamu referencí. Diplom jsem zatím pokaždé ukazoval a vždy mu přikládali stejnou váhu jako anglickému.
Petra: Řekla bych, že v mém případě celkem ignorovali diplom z Česka a určitě pro ně měl vysokou váhu diplom z anglické univerzity. Zkušenosti berou rovnocenně. Jak říkal Pavel, pokud jste schopni doložit, že jste danou pozici vykonávali, nezáleží, v jakém státě jste pracovali.
Pavel: V mém oboru vidím relativně hodně pracovních příležitostí. Velkou šanci s dobrým ohodnocením mají chemicti či strojní inženýři. Často také narážím na nabídky z oblasti těžby ropy a plynu, větrné a jaderné energie nebo farmacie.
Petra: Co se týče ekonomického oboru, určitě jsou možnosti ve velkých městech jako Londýn, Manchester nebo Birmingham. S více možnostmi se ovšem zvyšuje i konkurence. Důležité je se nepodceňovat. Člověk se pořád bojí, že na nějakou pozici nemá kvůli jazykové bariéře, ale Britové jsou velice tolerantní. Pro ně mluvite dobře a jsou ochotni akceptovat nižší úroveň, pokud jste schopni to vykompenzovat pracovními zkušenostmi nebo vzděláním.
Petra: Přijde mi, že si tu člověka víc váží a umí ocenit jeho hodnoty. Bakalář je pro ně vysokoškolsky vzdělaný člověk. Zatímco v Česku pořád zaměstnavatelé nerozlišují mezi člověkem s bakalářským titulem nebo s maturitou. Když jsem musela odejít z první práce, dali mi odstupné a dokonce zaplatili náklady na stěhování, přestože na odstupné máte ze zákona nárok až po dvou letech. Taky vás tu nikdo nenutí pracovat dvanáct hodin denně a tvářit se, že je to normální. Cení si, když pracujete přesčas. Navic, pokud jste šikovní, můžete se celkem rychle posouvat na vyšší pozice. Zaměstnavatelé vás podporují v dalším vzdělávání a školení.
Pavel: Překvapilo mě, co všechno si zaměstnanci mohou dovolit a jakou sílu mají odbory. Naprostou samozřejmostí je placení přesčasů, což v Česku téměř neexistuje. Další rozdíl je podle mě stejná šance uchazečů o práci při pohovoru. V Česku často musíte znát správné lidi.
Julie Daňková
V Anglii vařil pro fotbalisty Manchesteru United a zároveň tam dokončil prestižní uměleckou školu. Dnes pořádá v Praze promítání největšího světového pop-up festivalu krátkých filmů Future Shorts a vaří v jedné z nejlépe hodnocených bio restaurací. Když posloucháte Jaromíra Štěrbu (37), získáte pocit, že to, co děláte, vás musí bavit. A že v životě je důležitá i náhoda. ↑ …
Pavel Čejka je muž několika úspěšných kariér. Ve 24 letech odjel studovat na Tchaj-wan, kde dokončil MBA program. Dnes působí ve firmě 3M, kde se už po třech letech stal vedoucím obchodní skupiny. Nyní si dělá souběžně dva doktoráty: jeden na VŠE v Praze a za druhým létá do Londýna na 16. nejlepší světovou univerzitu, King’s …
Lucie Šebánková navštívila Asii poprvé na vysoké škole. Tehdy ji učarovala a nyní pracuje jako průvodkyně českých turistů po jihovýchodní Asii v cestovní kanceláři, která se specializuje na exotické destinace. Za sebou má osm zájezdů a polovině února vyráží na další. » 3 minuty čtení « Jobs.cz: Co tě překvapilo během posledního zájezdu? Asi mě …
Jan Řežáb, zakladatel a majitel mezinárodně úspěšné společnosti Social Bakers, nemá ani maturitu. Forbes jej přitom zařadil do celosvětového žebříčku nadějných talentů, co ještě nepřekročili třicítku. Má pak vůbec cenu věnovat mladá léta studiu na vysoké škole? Má! Svět vám bude ležet u nohou, i když během několika let strávíte pár bezesných nocí šprtáním na …
