Sami si stanovit, jak a kdy chcete pracovat, přestože na vizitce nemáte napsáno šéf? Vítejte v agilních metodách řízení. V zahraničí osvědčený koncept, v Česku zatím horká novinka. Seznámí vás s ní redaktorka Jana Benešovská.
Šéf nekontroluje, jestli pracujete
Představte si, že si sami rozhodnete, že během následujících dvou týdnů uděláte takovou a takovou práci. Šéf nebude kontrolovat, jestli chodíte ráno včas ani co přesně během dne děláte, ale bude vám ze všech sil pomáhat, abyste cíle dosáhli. Že to zní jako sci-fi? Pak vězte, že je to realita nazvaná agilní metody řízení.
V hlavní roli tým
Spíše než o styl řízení se jedná o součást firemní kultury. To první a nejdůležitější, o co tady kráčí, není šéf, ale vy a váš tým. „Na rozdíl od klasického řízení lidských zdrojů, které většinou funguje na základě dlouhodobých pracovních plánů, klade agilní řízení důraz na pravidelné konzultace s jednotlivými členy týmu. Ti si sami stanoví, kolik práce jsou v určitém období schopni odvést,“ vysvětluje Eduard Kunce, zakladatel Agilní asociace a viceprezident pro vývoj softwaru ve společnosti CA Technologies, kde agilní metody úspěšně převádí do praxe.

Nikoliv šéf, ale odstraňovač překážek
Ve svém týmu Eduard Kunce působí jako manažer. Neznamená to však, že by zaměstnance kontroloval nebo jim rozděloval úkoly. Jeho hlavní náplní je odstraňovat překážky, na které tým v průběhu práce narazí. „Často se stane, že tým potřebuje nějaké materiály, přístupy, vybavení. Manažer je tam od toho, aby tyto věci zařídil a tým se mohl posunout dál,“ objasňuje Kunce.
Agilní metody sázejí na to, že když si lidé sami rozhodnou, že to a ono udělají, zvládnou ve výsledku udělat mnohem více, než když jsou řízeni direktivně.
Kde se agilní řízení používá
Agilní metody řízení používají zejména společnosti, které ze své podstaty nedokáží přesně naplánovat pracovní výkon a tudíž vytvořit spolehlivý plán. Jsou to různé softwarové a IT firmy, ale také start-upy, které se většinou snaží získat takzvaně minimální produkt – takový, který ještě nemusí být stoprocentní, ale pro zákazníka je přijatelný. Díky častým konzultacím v týmu je pak firma schopná na základě požadavků klientů produkt „doladit“ podle jejich potřeb.
Firmy na agilních metodách oceňují hlavně větší předvídatelnost. „V minulosti, kdy se projekty plánovaly například na rok dopředu, jsme zjistili třeba až na konci procesu, že něco není v pořádku. Zatímco nyní už po měsíci nebo dvou víme, že se věci neubírají správným směrem a můžeme je korigovat,“ říká Eduard Kunce.
Výhody pro zaměstance
Agilní metody nabízejí zajímavé možnosti i pro zaměstnance. Tou největší je asi svoboda, kdy máte možnost rozhodnout si, jak a kolik práce zvládnete za jakou dobu. Na druhou stranu, nesete se za výsledek větší odpovědnost, neboť nemůžete případný neúspěch svalovat na někoho, kdo rozhodl za vás.
Hranice mezi šéfem a zaměstnancem
Agilní řízení přispívá podle Eduarda Kunceho i k příjemnější atmosféře na pracovišti. Dochází totiž ke smazávání rozdílů mezi vedoucím pracovníkem a podřízeným. V každém týmu sice funguje jakýsi manažer, ten je ale spíš koučem, konfrontuje jeho členy s nesplněnými cíli a snaží se je ‚nakopnout‘, pokud postrádají motivaci. „V agilním týmu jde každý za hranici své role, pokud to tým potřebuje. Konkrétně, pokud jsem vývojář a mám splněné všechny úkoly, klidně se ze mne stane tester a pomáhám týmů být úspěšný. Úspěch jednotlivce totiž v tomto kontextu moc neznamená,“ říká Eduard Kunce.
» Podívejte se na nabídky práce
Jana Benešovská