Dobrý den, vezměme to postupně. V případě OSP se nelze na testy naučit, jako je tomu možné u předmětových testů (ZSV, matematika atp.). Nicméně je možné buď rozvíjet samotné studijní předpoklady (četbou náročnějších textů a jejich analýzou, řešením problémových situací, procvičováním jednoduchých matematických úkonů). Vedle toho doporučujeme tzv. zácvik s testem, tedy seznámení se s ním a s úlohami, které obsahuje. Takový zácvik většinou pomůže k tomu, že řešení testu je snadnější a že řešitel ušetří více času, stihne více úloh a tím pádem dosahuje lepšího skóre. Přehled přípravných služeb a materiálů najdete zde:  http://scio.cz/in/2vs/nsz/materialy/info.asp.

V případě ZSV vychází test z gymnaziálního učiva předmětu na českých školách. Vím od slovenských učitelů, že v určitých ohledech se může obsah lišit od toho, co je běžné vyučovat na Slovensku. Je také nutné počítat s tím, že rámcový vzdělávací program ZSV je široký a že školy jej nenaplňují celý. Na test ZSV se nejlépe připravíte, když se budete zajímat o vědní disciplíny, které test obsahuje. Vzhledem k tomu, že jejich spektrum je skutečně široké, dá se leccos dohnat buď doporučenou literaturou ( http://scio.cz/in/2vs/nsz/testy/zsv.asp), prezenčními či internetovými kurzy či přímo nácvikem testů ( http://scio.cz/in/2vs/nsz/materialy/info.asp). Osobně se domnívám, že hodně by mohl pomoci dobrý středoškolský učitel ZSV (není jich mnoho: ) a četba typově podobných textů, s jakými se můžete setkat v testu ZSV NSZ.

Dobrý den, zajímavá otázka. Že by otázky nikdo neviděl, to samozřejmě není z logiky věci možné. Někdo je musí vymyslet, někdo je musí oponovat, pretestovat, někdo musí test dotáhnout do finální verze. Z celé řady lidí, kteří se na tom podílejí, však pouze nezbytné minimum má přístup k testu v jeho finální verzi. Tento přístup je navíc zatížen vysokou osobní odpovědností a řadou technických opatření, o kterých se zde nemohu detailně zmiňovat: ) Pokud se před tím někdo setkal s některými otázkami v testu, nemůže vědět, kde a kdy budou otázky použity. V připravovaném kvantu (ročně jde o tisíce úloh) a v promyšleném způsobu distribuce a "maskování" úloh při práci s nimi je to téměř nulová pravděpodobnost.

V minulém i v tomto století je jistě možné leccos, nicméně budu stručný - za těch 13 let od prvních NSZ se ani jednou nestalo, že by někdo bezpečnostní ochranu prolomil. Jednou došlo k tomu, že se několik úloh - technickou chybou - dostalo jak do přípravných materiálů, tak do ostrých testů. I na takové situace však existuje scénář krizového řešení. Lze detailně ukázat, zda řešení úloh probíhalo významně jinak než u těch ostatních a v takovém případě je možné je z testu vyjmout. 

Dobrý den, zkoušku máte možnost skládat vícekrát, stejně jako OSP. Seznam termínů najdete zde: http://scio.cz/in/2vs/nsz/terminy-11-12.asp.

Důležité je vědět, zda daný termín uznává fakulta, na kterou se hlásíte. To si ověříte na informačních stránce vaší fakulty: http://scio.cz/in/2vs/nsz/fakulty/info.asp.

Dobrý den, asi Vás nepotěším, pro poskytování sociální slevy (v případě slovenských uchazečů) je potřeba doložit "nárok na dávky v hmotnej núdzi v súlade so zákonom č. 599/2003 Z.z. o pomoci v hmotnej núdzi".

Pro další případné řešení této věci prosím kontaktujte kolegyni Janu Riedelovou na jriedelova@scio.cz. 

Dobrý den, varianty se liší pouze obsahem doplňkových služeb, každá obsahuje rovnocennou zkoušku platnou pro jakoukoliv fakultu, která danou zkoušku vyžaduje. Jinými slovy, můžete využít jakoukoliv z variant, záleží pouze na tom, zda Vás zaujaly doplňkové služby, nebo zda se bez nich obejdete. Popis všech variant najdete zde:  http://scio.cz/in/2vs/nsz/sestavy.asp. 

V případe FSS MU předává výsledky fakultě přímo společnost Scio. Tuto informaci je možné získat na informačních stránkách fakult: http://scio.cz/in/2vs/nsz/fakulty/info.asp.

Pokud byste chtěla dodatečně objednat certifikát, je to možné, a to prostřednictvím Vašeho osobního profilu na www.scio.cz. Je to spojeno s poplatkem 120 Kč.

Dobrý den, v případě FSS MU předává výsledky fakultě přímo společnost Scio, certifikát tedy není třeba.

Informace o o tom, v jaké formě fakulta dostává výsledky, je uvedena u každé fakulty na její informační stránce: http://scio.cz/in/2vs/nsz/fakulty/info.asp.

Dobrý den, možnost storna je specifikována v podmínkách účasti u NSZ:  http://scio.cz/in/2vs/nsz/podminky.asp#10. Nicméně obraťte se prosím na naše zákaznické centrum, v takovýchto (odůvodněných) případech vychází společnost Scio samozřejmě vstříc. Kontakt: scio@scio.cz, 234 705 555.

Dobrý den, analytický oddíl je postaven  - v zásadě na dvou typech úloh: první (tzv. zebry) je zaměřen na schopnost posoudit určité dané podmínky, pochopit vztahy mezi nimi a vyvodit z nich závěry. Úlohy simulují běžnou situaci, kdy je člověk postaven před nějaký složitější problém, který je tvořen určitými souvislostmi, o nichž existují pouze omezené informace. K vyřešení takového problému je třeba tyto souvislosti správně posoudit a rozlišit, co z nich vyplývá a co nich naopak nevyplývá.

Druhým typem úloh jsou úlohy založené na analýze textu. V těchto úlohách jde o to text správně pochopit z hlediska jeho významu a posoudit, zda předložené závěry sjou pravdivé či nejsou pravdivé. Tato schopnost je klíčová pro jakékoliv studium (poznání obecně) - text je primární forma předávání a sdílení informací nejen ve studiu, ale i v běžném životě. Správné pochopení psaného textu umožňuje omezovat interpretační chyby, ale třeba také odhalovat možné logické přehmaty či manipulace.

Co se týká výběru studia, pokud se nemůžete rozhodnout, a máte na to kapacitu, zkuste obojí, uvidíte, co vás bude bavit. Právě to je totiž to první a nejvýznamnější kritérium, podle kterého by se člověk měl řídit:)

Pro tento obor je požadována zkouška Německý jazyk (NSZ). Více: http://scio.cz/in/2vs/nsz/fakulty/fakulta.asp?FID=245. Obecně - informace o podmínkách přijímacího řízení najdete vždy u dané fakulty na stránce: http://scio.cz/in/2vs/nsz/fakulty/info.asp. Stojí za to projít si je a zjistit, zda i další fakulty s NSZ nenabízejí zajímavé studijní obory. Často lze využít výsledek jedné zkoušky (nejčastěji Obecné studijní předpoklady) na vícero fakultách.

Dobrý den, částečně se testy shodují, ale v mnohém se odlišují: ) Společnými znaky jsou zaměření na logické myšlení, porozumění významu slov a slovních spojení, porozumění kvantitativním hodnotám a operacím. Rozdílné jsou v tom, že test OSP se soustředí na menší okruh kognitivních  kvalit, zato se je snaží dobře prokázat - proto je v testu OSP méně oddílů (v základní verzi tři, v rozšířené pět) a oddíly jsou, oproti TSP, delší (mají více otázek). U TSP je zaměření širší (navíc je tu např. prostorová orientace, poněkud nesouvisející znalostní oddíl apod.), má tedy více oddílů (7 po 10 otázkách). Z těchto důvodů je důležité připravovat se na oba testy zvlášť a nespoléhat na to, že když se připravíte na TSP, bude připraven i na OSP (a naopak). Zajímavé nicméně je, že podle statistických porovnání souvisí úspěšnost v OSP velmi úzce s úspěšností v TSP. Je tam skutečně silná korelace.

K TSP více: http://www.muni.cz/tsp

K OSP více: http://scio.cz/in/2vs/nsz/osp/test-osp.asp

Dobrý den. Debata o poměru lidí s vysokoškolským vzděláním v populaci je v současnosti jedním z klíčových témat vzdělávání obecně. Snaha navrátit stav do doby, kdy na vysoké školy odcházelo 10 - 15 % lidí je utopická - změnila se povaha vzdělávání (přibylo nutnosti obecného vzdělání na úkor specializovaného, specializace se  odsouvají do pozdějšího věku), požadavky na sociální integraci i požadavky pracovního trhu korespondují s tím, že je třeba více lidí, kteří jsou schopni se během života přizpůsobovat změnám, což předpokládá, že budou mít víde obecných znalostí, schopností a dovedností (jazyky, informační gramotnost apod.) a ty specializované se budou schopni rychle naučit (vzdělávání jako celoživotní proces). Představa, že tomu může být jinak, je asi stejně reálná, jako chtít se vrátit do doby, kdy se místo auty jezdilo na koňském povozu... Na druhou stranu, požadavek formálního vzdělání (diplomu) je stále platný, což způsobuje takové problémy, jako třeba v současném Španělsku: tisíce absolventů VŠ nemohou najít práci, je tam velký přetlak. Z toho vyplývá, že je nutné:

A) Přehodnotit obsah a povahu vzdělání a vzdělávání

B) Přehodnotit systém postavený na formálních certifikátech

Vaše snaha pokračovat ve vzdělávání je úctyhodná. Více než ten titul Vám určitě dá to, co se naučíte, co si osvojíte a co ze studia získáte (nejlépe pocit, že není možné to v určitém věku zabalit a říct si "stačilo":)

Dobrý den, zajímavý dotaz. Nelze dost dobře porovnávat výstupy assessment centra s výsledky testu OSP, obojí je přeci jen zaměřeno na dost rozdílné kvality a vlastnosti. Předpokládám, že záběr AC byl přeci jen větší než jen na kognitivní schopnosti a dovednosti sledované testem OSP. Na druhou stranu, obdoba testu OSP se používá i v oblasti presonalistiky (www.personline.cz) a výsledky - právě v oblasti analytických pozic - velmi dobře korelovaly s tím, jak se vybraní rpacovníci osvědčili v praxi (zkušenost ČSOB). Vaši zkušenost nelze příliš zobecňovat, vzorek uchazečů nebyl reprezentativní a pravděpodobně jste vážně dobrý a uspěl byste i v testu OSP: )

Pro účely výběru uchazečů ke studiu na VŠ se OSP osvědčil nejen v ČR. Podobné testy se mnohem déle využívají v zahraničí (v USA jsou to SAT Reasoning test a GRE) a trend je se k nim přiklánět (posledním takovým počinem ja cambridgský Thinking Skills Assessment, http://www.admissionstests.cambridgeassessment.org.uk/adt/tsacambridge, který využívají prestižní britské univerzity, protože britská státní maturita - A-level - jim není schopna o uchazečích říct to podstatné). Prediktivní validita testů (jak testy dokáží předpovídat studijní úspěšnost) je ale otázkou mnoha debat a ukazuje se, že na studijním úspěchu se podílí řada dalších faktorů, které nelze předem zjistit. Jinými slovy, s OSP je to jako s demokracií: je to ten nejlepší způsob výběru uchazečů, přičemž všechny jsou špatné: ) Jak už jsem psal v jiné odpovědi, ideální by bylo prokázat studijní kvality až při studiu samotném, ale z kapacitních důvodů to mnohde není možné...

A co se týká důrazu na to, kterou školu kdo vystudoval: tomu myslím pomalu zvoní hrana. S tím, že 70 % lidí bude mít VŠ vzdělání, se budou muset zákonitě kvality prokazovat jinak než diplomem. It's going to be soon..: )

Dobrý den, jak už jsem odpovídal v této diskusi na obdobný dotaz, skládat NSZ v zahraničí možné není. Případů, jako je ten Váš, je skutečně relativně velmi málo a jsou roztroušené po světě. 

Dobrý den, zajímavá otázka. Vztahuje se vlastně k problematice kritérií přijímacího řízení na VŠ obecně. Test OSP samozřejmě není jediným možným či jediným vhodným kritériem výběru uchazečů. Nicméně zaměřuje se na takové kvality, které se studiem na VŠ úzce souvisejí: analýza textu, orientace v souvislostech, schopnost logicky vyvozovat závěry,  dovednost získávání informací z různých forem vyjádření (text, grafy, tabulky, čísla), kritické posouzení apod. To všechno je do značné míry univerzálně obsaženo v jakémkoliv vysokoškolském studiu a proto také řada vysokých škol toto kritérium považuje za vhodné. Vypovídací schopnost testu OSP o těchto kvalitách je vysoká, což se dá prokázat zejména tím, že výsledky vysoce korelují s jinými podobnými kritérii (v ČR např TSP na Masarykově univerzitě).  Inspiraci pro to lze hledat v USA nebo Velké Británii, kde jsou podobné testy (SAT, GRE, TSA) velmi rozšířené, a  to dlouhodobě.

test OSP je jistě možné doplňovat o další kritéria (předmětové testy, talentové zkoušky, ústní pohovory, výstupy předchozího vzdělávání, ať už formálního nebo neformálního), záleží pouze na vysoké škole, zda tak učiní. Obecně platí, že více kritérií zpřesní výběr, na druhou stranu je zde ale riziko, že způsob ověřování poskytne zavádějící výsledky (např. neprofesionálně vedený ústní pohovor nebo špatně sestavený test mohou být velmi diskriminující).

Pokud bychom měli najít nějaký ideál, pak by přijímací zkoušky existovat neměly a studijní způsobilost by uchazeč prokázal až během studia. Vzhledem k omezeným kapacitním možnostem vysokých škol, o které mají uchazeči eminentní zájem, to však prakticky není možné.