Dobrý den,

u nás se na něj vůbec nehledí, důležité je pouze maturitu mít. Přijímací zkoušky spočívají v testu obecných studijních předpokladů společnosti SCIO. Tímto testem nám dokážete, že na to máte, vaše historické známky nás trápit nebudou.

Dobrý den,

ptáte-li se na bakalářské studium, pak je pro nás jediným kritériem test obecných studijních předpokladů společnosti SCIO.

Ptáte-li se na navazující magisterské studium, pak musíte absolvovat test zaměřený na ekonomickou gramotnost a přehled. Otázky jsou tvořeny z velké části obecnou ekonomií na bakalářské úrovni (vzor otázek), ale zahrnují i základní přehled o dalších ekonomických aspektech (zejména o hospodářské politice, hospodářských dějinách či veřejné správě).

Ptáte-li se na doktorské studium, pak musíte dodat esej o svojí představě disertační práce a pak absolvovat anglický vedenou odbornou rozpravu o zvoleném oboru a svém vědeckém zaměření.

Dobrý den,

pouze dobrovolně. My vycházíme z toho, že vám máme dát především odborné znalosti, a proto si jazyky budete studovat v rámci volitelných předmětů. 

Nicméně znalost cizích jazyků (přinejmenším angličtiny) budeme vyžadovat, a to tím, že některé odborné předměty budete muset absolvovat v angličtině (případně jiném světovém jazyce).

Dobrý den,

jsou v zásadě jen tři oblasti, kde navazujeme na to, co byste si již měli přinést ze střední školy:

1) Matematika - v prvním semestru absolvují všichni kurs matematiky, který jisté znalosti předpokládá. Pokud chcete vědět, co se v něm bude probírat, abyste si odvodil, co máte znát předtím, podívejte se prosím na tento jeho sylabus:

http://isis.vse.cz/katalog/syllabus.pl?zpet=/katalog/index.pl?vzorek=55F,Dohledat=Dohledat,obdobi=101,jak=dle_jmena;predmet=76800

2) Angličtina - předpokládáme, že umíte anglicky natolik, abyste byli schopni přečíst nějaký text a během bakalářského studia absolvovat některý z předmětů v angličtině. Kdo anglicky neumí dostatečně, ten nicméně má šanci to dohnat, kursů je tu nepočítaně. Jen je potřeba začít hned v prvním semestru.

3) Všeobecný přehled - to se velmi špatně definuje, jde vlastně o to, abychom se všichni pohybovali ve stejném kontextu a vy nebyli při našem výkladu "mimo" jen proto, že neznáte něco, co máme za samozřejmé. 

Všechno se u nás bere od základů - netřeba znát dopředu nic z ekonomie, veřejné správy, hospodářské politiky apod.

Na to, zda vám vaše střední škola dala ony požadované předpoklady, si ale budete muset odpovědět sám. Je to hodně individuální, i mezi školami stejného typu jsou velké rozdíly.

Dobrý den,

ad 1) počet pokusů o zkoušku: na úvod pro neznalé připomenu, že tato otázka se týká celé Vysoké školy ekonomické, protože studijní pravidla jsou v tomto směru jednotná. Moje odpověď: myslíme si, že když mají studenti rovnou přislíbeny 3 pokusy na zkoušku, pak je to motivuje, aby se na první termín neučili dostatečně. My ale chceme, aby se student učil rovnou pořádně. Proto tu není garance dalšího pokusu - na druhou stranu, není to tak, že by student nemohl další pokus dostat. Pokud sice nedosáhne 60 % bodů (aby dostal aspoň trojku), ale má aspoň 50 %, pak má možnost zkoušku opakovat. V pozadí stojí myšlenka, že kdo má aspoň 50 %, tam existuje šance, že jeho neúspěch zavinily nějaké "exogenní" faktory - ale kdo nedosáhl ani 50 %, to už prostě muselo být tím, že se nepřipravil. Ale ani on nemá úplně prohráno, může si přece předmět zapsat znovu, pokud má ještě dost poukázek.

Nemyslím, že by systém s kreditovými poukázkami motivoval studenty orientovat se podle náročnosti zkoušky víc, než jak je k tomu motivují jiné zkušební systémy. Mám zkušenosti z jiných škol a v tomhle směru jsou studenti všude stejní - to nebude systémem poukázek.

Ad 2) ocenění oboru Ekonomie: v tuto chvíli jsme ještě nezaznamenali dostatečně silně, že by zaměstnavatelé více oceňovali absolventy oboru Ekonomie. Je to ale tím, že tento obor se jako náročnější vyprofiloval v posledních pár letech. To je příliš krátká doba, aby z toho absolventi mohli obecně těžit. V konkrétních případech ano, ale pravidlo to zatím není.

Ad 3) Nenapadlo nás to takto koncipovat. Děkuji za námět, promyslíme ho. (V tuhle chvíli k němu nedokážu zaujmout stanovisko.)

Dobrý den,

ano, na každou fakultu se podává přihláška zvlášť, podat je můžete na všechny fakulty.

Dobrý den,

jsou tu docela velké rozdíly. Společnou nebo velmi podobnou máme "jen" asi třetinu předmětů na bakalářském stupni studia (předpokládám, že na tento stupeň se ptáte). Zbylé dvě třetiny vás budou profilovat.

Nedívejte se tedy ani tak na název fakulty, jako spíše na jednotlivé obory. Už jen jejich název vás trochu navede. Cítíte jistě rozdíl mezi oborem "Bankovnictví a pojišťovnictví", oborem "Podniková ekonomika a management" a oborem "Veřejná správa a regionální rozvoj".

Pokud vás nějaký název zaujme, podívejte se na seznam předmětů, který se v něm vyučuje. Najdete ho na webových stránkách příslušné fakulty. U nás např. v Bílé knize v kapitole 3:

http://nf.vse.cz/wp-content/uploads/2010/07/Bila_kniha_NF_2011.pdf

Jinou možností je podívat se, jak se uplatňují naši absolventi. Mezi fakultami VŠE tu jsou docela velké rozdíly. Pokud tedy máte nějakou představu o tom, v jakém odvětví byste se chtěl živit, můžete si podle toho vybrat, který obor vás nejlépe připraví. Poslední průzkum mezi našimi absolventy, který i o tomto vypráví, si můžete stáhnout zde:

http://rpc.vse.cz/doc/1050

Dobrý den,

myslím, že směšujete věci, které spolu nesouvisí. Ekonometrie je na znalostech matematiky postavená a představuje aplikaci matematiky a statistiky na ekonomických problémech. Na tom se jistě shodneme? Nikdo tedy netvrdí, že lze vyučovat ekonometrii bez matematiky. 

Na druhou stranu, kolik toho z matematiky potřebujete znát, abyste mohl studovat ekonometrii? Buďte k sobě upřímný - čím rafinovanější ekonomické modely vytváříte, tím rafinovanější kvantitativní metody potřebujete, avšak rafinovanější kvantitativní metody neznamenají nutně složitější matematiku.

Pro jistotu zopakuji: naši studenti bakalářského stupně mají jeden semestr čisté matematiky. V dalších semestrech se ale s matematikou stále setkávají, protože její znalosti musejí aplikovat v dalších odborných předmětech.

Váš obor se jmenuje "Pravděpodobnost, matematická statistika a ekonometrie" - je jen dobře, že zde studujete více matematiky než naši studenti. To ovšem není otázka inteligence, nýbrž zaměření studia.

Dobrý den,

nejprve k přijímacím zkouškám: na naši fakultu se přijímá podle výsledku z testu obecných studijních předpokladů u společnosti SCIO. Z toho nejsou žádné výjimky.

U  ostatních fakult VŠE je to jiné (každá fakulta má trochu jiné požadavky). Na většině jsou opravdu testy z matematiky a angličtiny, neslyšel jsem ale o tom, že by někomu tyto testy odpouštěly. (Pro jistotu se prosím podívejte na jejich webové stránky.)

Pokud jde o absence na výuce: to vysloveně záleží na jednotlivých předmětech. Obvyklé je, že účast na přednáškách se nijak nesleduje - ale na druhou stranu, obvyklé jsou i průběžné testy, které kontrolují znalosti na přednáškách získané. Na cvičeních to často bývá tak, že se zde hodnotí aktivita, případně se píší drobné každotýdenní testíky, za které potřebujete získat nějaký součet bodů. Můj hrubý odhad je, že zameškání 20 % výuky na cvičeních a seminářích obvykle nepředstavuje problém.

Dobrý den,

asi jsem se nevyjádřil přesně. Reagoval jsem původně na váš dotaz o hodnotě IQ, tedy o hodnotě inteligenčního kvocientu, a chtěl jsem vysvětlit, že toto číslo pro nás není dostatečně důležité. Neumíme prostě říci, jakou hodnotu IQ student musí mít, aby u nás uspěl.

Jiná věc je to s inteligencí v tom širokém slova smyslu, jak o ní teď píšete. Ta důležitá je - jak pro úspěch při přijímacích zkouškách, tak pro úspěch při studiu, tak pro úspěch v zaměstnání. V tomto smyslu pochopitelně doufáme, že naši absolventi jsou inteligentnější, než když k nám nastupovali.

Jak moc jsou k tomu připravováni? Snažíme se, aby rostl počet kursů, které jsou problematizující. Tj. kursů, kde se studentům nepřednáší, jak jsou věci dané, nýbrž kde studenti pod vedením řeší problémy, musejí si k nim sami hledat data a obhajovat svoje závěry. Bohužel, nemohu říci, že bych takových kursů byla většina, tyhle věci se mění velmi pomalu a velmi neochotně (kupodivu neochota není jen na straně pedagogů, ale hlavně studentů).

Dobrý den,

doporučuji vám, abyste se podíval na náš seznam povinných předmětů (kapitola 3 Bílé knihy:

http://nf.vse.cz/wp-content/uploads/2010/07/Bila_kniha_NF_2011.pdf). Pak zjistíte, že se u nás na oboru Ekonomie vyučuje matematika, statistika, mikroekonomie, makroekonomie, ekonometrie, aplikované kvantitativní metody, teorie her...

Studenti oboru Ekonomie tedy studují všechno to, co v ekonomii považujete za důležité. Nemusíte mít strach se k nám přihlásit.

Ještě poznámka k matematice: na naší fakultě je "čisté matematiky" povinný jen jeden semestr. Důvod je ale jednoduchý: ekonom pro svou práci nepotřebuje několikasemestrální studium čisté matematiky. On potřebuje umět matematiku používat při ekonomické analýze. Absolvováním jednoho kursu matematiky proto jeho styk s matematikou zdaleka nekončí. Neustále ji používá dál - aplikuje ji. A to je důležité.

Na závěr: protože zjevně netušíte, co se přesně vyučuje v našem kursu matematiky, podívat se můžete zde: 

https://isis.vse.cz/katalog/syllabus.pl?zpet=/auth/katalog/index.pl?vzorek=55f,Dohledat=-%3E;predmet=76800

Obsah předmětu je zkráceně tento:

1) Posloupnosti konečné a nekonečné, limity posloupností, nekonečné řady. 
2) Funkce jedné proměnné, skládání funkcí a definiční obor, přehled používaných funkcí. 
3) Limita funkce, pravidla pro výpočet limit. 
4) Derivace funkce, pravidla pro výpočet derivací, L'Hospitalovo pravidlo, Taylorovy polynomy. 
5) Vyšetření průběhu funkce, lokální a globální extrémy, intervaly monotonie, asymptoty, druhá derivace a (kvazi-)konvexita/konkavita. 
6) 1. průběžný test. 
7) Funkce více proměnných, homogenní funkce, aplikace na produkční funkci. 
8) Parciální derivace, totální diferenciál, volné a vázané extrémy, Hessova matice a determinant. 
9) Dosazovací metoda, metoda Lagrangeových multiplikátorů. 
10) Metoda Lagrangeových multiplikátorů. 
11) Indiferenční analýza, indiferenční křivky a kvazikonkávní užitková funkce. 
12) 2. průběžný test. 
13) Metoda Jacobiánu, Kuhn-Tuckerovy podmínky.

Dobrý den,

doplním tedy odpověď: pozor na rozdíl mezi "IQ" a "inteligencí". Uznávám, že když je někdo inteligentní, pak by se to jistě mělo projevit i v tom, že si odpovědně vybere školu, bude se efektivně učit a tvůrčím způsobem řešit obtížné úkoly.

Ale IQ je prostě jen dílčí pokus, jak část inteligence změřit. Je to jednorozměrná veličina, která v sobě nedokáže zachytit vše, čím se inteligence projevuje. Právě proto nemáme důvod utrácet zdroje za testování IQ našich studentů.

Chceme pochopitelně mezi uchazeči vybrat ty inteligentní. Ani k tomu však nepotřebujeme testy IQ. Velice dobré zkušenosti máme s testem obecných studijních předpokladů (který také částečně inteligenci měří), a proto v současnosti nemáme důvod jej ničím jiným nahrazovat.

Dobrý den,

to, o čem píšete, je námět na zajímavý výzkum: jak velkou roli hraje při studiu IQ, ve srovnání s  pílí, trpělivostí, tvořivým myšlením, odpovědností, výběrem školy atp.?

Obávám se ale, že by z výzkumu vyplynulo, že IQ sice roli má, nicméně že izolovat jeho vliv je příliš obtížné a jeho síla nebude natolik velká, aby mělo smysl něco takového prakticky sledovat.

Zkrátka: otázku po IQ jsme si nikdy nekladli, protože si myslíme, že odpověď na ni je stejně prakticky nepoužitelná.

Dobrý den,

teď nevím, zda se ptáte na to, kolik v běžném studiu studuje lidí ve věku 30-60 let, nebo zda se ptáte na speciální programy celoživotního vzdělávání (ty jsou u nás cíleny především na seniory). Předpokládám, že vám jde tedy o běžné studium:

Na bakalářském studiu studuje 0,4 % lidí v tomto věku. Na pětiletém magisterském studiu je to 29 %. Na navazujícím magisterském studiu je to 0,8 %. V doktorském studiu je to 42 %. Celkově je to 2,5 %.

Dobrý den,

když dovolíte, začnu podobnostmi: sídlíme ve stejném areálu, všichni studenti mohou chodit na volitelné předměty z kterékoli fakulty, i některé povinné předměty máme společné. Studenti všech fakult mají kursy z matematiky, statistiky, ekonomie, účetnictví, managementu, cizích jazyků apod.

Zásadní rozdíl je pochopitelně v odborném zaměření. Je prostě něco jiného, když studujete obor Ekonomie, než když studujete obor Bankovnictví a pojišťovnictví. I přes velký společný základ studia je tu dost profilujících předmětů. Naše fakulta se profiluje jako fakulta vychovávající ekonomické analytiky nebo odborníky na veřejnou správu a regionální rozvoj.

Specifické předměty, se kterými se můžete setkat nad rámec společného základu, jsou například: právo a ekonomie, hospodářské dějiny, socioekonomická geografie, ekonomika životního prostředí, dějiny ekonomického myšlení, manažerská hra, nácvik psaní a obhajoby odborné práce, teorie her, sociální politika, politické ideologie, ústavní právo, regionální sociologie atd. atp. (Více viz v naší Bílé knize, kapitole 3:

http://nf.vse.cz/wp-content/uploads/2010/07/Bila_kniha_NF_2011.pdf.)

Pak je tu ještě jeden rozdíl, který rádi zdůrazňujeme: snažíme se být progresivní fakultou, která pořád vymýšlí nové (a doufejme lepší) věci pro kvalitu studia. Byli jsme třeba mezi prvními, kteří zavedli evropský kreditový systém. Byli jsme první, kteří zavedli elektronické indexy. Máme promyšlený systém přidělování tzv. kreditových poukázek. A tak dále. Nevím, zda to pro vás bude zásadním rozdílem, ale pokud se k nám dostanete, věřím, že to oceníte.

Dobrý den,

letošní percentil bude vyhlášen až 15. června (až do konce května totiž můžete absolvovat test OPS u společnosti SCIO, takže v tuto chvíli nelze nic předpovídat). Loni byl vyhlášen percentil 77. Na odvolání jsme pak ještě brali několik lidí namísto vypadnuvších, pro ně pak percentil klesl na 70.

Dobrý den,

pokusím se být nezaujatý (i když přirozeně očekávejte, že když jsem z Národohospodářské fakulty, nějak to moji odpověď jistě ovlivní... :-):

- Obor Mezinárodní obchod není o ekonomii, ale spíš o managementu mezinárodního obchodu. S ekonomií jako vědou se budete intenzivně stýkat na oboru Ekonomie. Takže pokud chápete slovo "ekonomie" stejně jako já, měl byste si vybrat obor Ekonomie na Národohospodářské fakultě. (Pokud jste ale myslel něco "hospodářského", pak se možná ani nemusíte omezovat na ty dva jmenované obory. Pak by vašemu vymezení vyhověly skoro všechny obory na celé Vysoké škole ekonomické.)

- Rozdíly v zaměření těchto dvou oborů znamenají i rozdíly v uplatnění po studiu. Výzkum absolventů ukazuje, že absolventi Fakulty mezinárodních vztahů se uplatňují v zaměstnáních většinou v oblasti managementu a marketingu. Absolventi Národohospodářské fakulty spíše jako ekonomičtí experti a analytici.

- Osobně vnímám rozdíl v náročnosti studia. Domnívám se, že obor Ekonomie je těžší dokončit než obor Mezinárodní obchod. Zda je to pro vás plus, nebo minus, to už víte jen vy sám.

Dobrý den,

čeká vás test zaměřený na ekonomickou gramotnost a přehled. Otázky jsou tvořeny z velké části obecnou ekonomií na bakalářské úrovni (vzor otázek), ale zahrnují i základní přehled o dalších ekonomických aspektech (zejména o hospodářské politice, hospodářských dějinách či veřejné správě).

Dobrý den,

kromě absolvování standardních předmětů musíte například: chodit na doktorandské workshopy (napsat do nich článek, oponovat práce kolegů), publikovat aspoň jeden článek v impaktovaném časopise, podílet se na výuce (to musejí jen prezenční doktorandi a jen, pokud to potřebuje katedra). Počítá se s tím, že se budete účastnit grantů a jiných projektů, že budete jezdit na konference, na přednášky hostujících profesorů apod. (Tyto věci nejsou sice zcela povinné, ale abyste během studia nasbíral dostatek kreditů, nejspíš jimi projdete.)

To je jen zkratkovité - více se dočtete v Bílé knize v kapitole 3: http://nf.vse.cz/wp-content/uploads/2010/07/Bila_kniha_NF_2011.pdf.

Pokud jde o cíl doktorského studia - primárně cílíme na to, abychom vychovali nové vědce. Na druhou stranu, většina doktorandů na akademické půdě neskončí. Pracují tam, kde mohou uplatnit kritický, vědecký přístup. 

Chtěl-li byste ale pracovat přímo v businessu, pak asi zvolíte spíše MBA, to je pochopitelné. Naše doktorské studium by pro vás mělo spíše nepřímý přínos.

Dobrý den,

s maturitou z roku 1992 mi tedy moc stará nepřijdete :) Teď ale vážně nevtipkuji, dnes už nemáme v prvních ročnících jen maturanty, ta doba je pryč.

Takže pokud máte pocit, že vám vystudovaná VOŠ nestačí, pokud máte pocit, že bakalářské studium vás posune kupředu, pak směle do toho. Jediný problém, který řešte, je, zda máte časové možnosti na prezenční studium, nebo zda dáte přednost distančnímu (to by ale nešlo na naší fakultě).

Dobrý den,

promiňte, ale ta otázka je tak divně formulovaná, že nevím, kam s ní přesně míříte a co chcete slyšet. Navíc v této diskusi je trochu mimo.

Dobrý den,

věřím, že na svůj studijní prospěch jste hrdý, ale věřím zároveň, že pokud jsou za ním opravdové znalosti, nebudete mít u přijímacích zkoušek žádné potíže.

Nezlobte se, ale kvalita škol (a tím pádem i známek na nich udělovaných) bohužel není dobře měřitelná. Proto dáváme vždy přednost pro všechny stejné, transparentní přijímací zkoušce.

Dobrý den,

bohužel pro vás, dálkově tento obor u nás studovat nelze.

Dobrý den,

na naší fakultě není tělesná výchova povinná. Pro nás to není jádro vysokoškolského studia, proto si nemyslíme, že bychom do ní měli studenty nutit.

Ale pozor - i tak se domníváme, že by se studenti hýbat měli! Proto za každý absolvovaný kurs tělesné východy dostanou od nás jednu kreditovou poukázku. (Kreditové poukázky na Vysoké škole ekonomické představují právo zapisovat si předměty - pokud by vás ten pojem zajímal více, podívejte se do naší Bílé knihy - http://nf.vse.cz/wp-content/uploads/2010/07/Bila_kniha_NF_2011.pdf.)

Dobrý den,

naše kapacita je plně vytížena prezenčním studiem. Navíc ministerstvo by nám na víc studentů, než kolik teď přijímáme, nedalo peníze - takže přijmout studenty distančně znamená "vytlačit" nějaké prezenční studenty.

Do toho se nám nechce - prezenčně studenty učit umíme, takže měnit je za distanční výuku, kterou jsme nikdy nedělali,  by nedávalo smysl.

Dobrý den,

to je poměrně oblíbená otázka...

Úroveň studentů: podle mne je třeba hodnotit spíš úroveň absolventů. Vysvětlím hned proč - když u nás i na IES bude studovat 50 géniů, tak u nich to bude 30 % ročníku, u nás to bude 8 %. Když se budete dívat na procenta, budeme ze srovnání vycházet hůře. Když si spočítáte průměrného studenta, budeme vycházet hůře. Ale přitom absolutní počet géniů je stejný.

Proto se dívejte na to, jací jsou absolventi IES a jací absolventi NF, konkrétně ale oboru Ekonomie (který jediný se chce srovnávat s IES). V takovém případě zjistíte, že absolventi obou fakult jsou, pokud jde o ekonomickou analýzu, plně srovnatelní.

Troufám si tvrdit, že ale máme něco navíc: snažíme se, aby studenti kromě všeho ekonomického modelování nezapomínali také na ekonomický styl myšlení. Regresní model totiž umí vytvořit každý, správně filtrovat vedlejší vlivy také, na to stačí jen dril, nicméně dělat dobře ekonomii, to také znamená rozumět, jaký to všechno má smysl. - Kursů zaměřených na tento problém u nás najdete víc.

Pak také získávají naši studenti o něco širší rozhled po ostatních ekonomických a společenskovědních disciplinách. Je jasné, že to musí být na úkor něčeho (např. nemají tolik semestrů matematiky). Ale to už musíte posoudit sám, zda to pro vás znamená naši výhodu, nebo nevýhodu. To vysloveně záleží na úhlu pohledu.

Poslední, na co jste se ptal, byly "možnosti". Nevím teď přesně, jaké myslíte - možnosti studia v zahraničí, možnosti kontaktu s odborníky, možnosti mimoškolních aktivit. Ale asi u všech jmenovaných mohu říci, že větší škola asi znamená větší možnosti. Nezapomeňte, že u nás v jednom areálu studují studenti pěti fakult - tady vždy máte z čeho vybírat.

Dobrý den,

především gratuluji, že ač jste teprve uchazeč o studium na vysoké škole, víte, co je to naše "RPC" a umíte najít jeho zajímavé dokumenty!

Na vaši otázku odpovím  natřikrát. Údaje o platech našich absolventů totiž nesmíme 1) podceňovat, ale ani 2) přeceňovat, ale hlavně 3) sledovat dlouhodobý trend. Co tím myslím?

Ad 1) Údaj o výši platu je důležitý a to, co řeknu na dalších řádcích, neberte jako bagatelizování, ale jako dokreslení.

Ad 2) Výše nástupnického platu hodně závisí na oboru. My nepřipravujeme odborníky v ICT, a proto nepovažujeme za problém, že naši absolventi mají nižší nástupnický plat než absolventy Fakulty informatiky a statistiky. Je prostě přirozené, že makroekonomický analytik, nebo úředník státní správy bude mít menší nástupní plat. Nesouvisí to s kvalitou studia, ale s jeho oborovým zaměřením. Z tohoto důvodu jsou pro nás důležitější jiné aspekty analýzy RPC - ty, které přímo vypovídají o kvalitě studia. Na ně se chceme zaměřit a vyřešit slabá místa, protože tam je vypovídací hodnota analýzy mnohem silnější.

Ad 3) Posledních osm let se podílím na rozvoji naší fakulty a všude tvrdím, že úroveň fakulty roste. Mohlo by to znít jako vychloubání, nicméně právě analýza RPC, která srovnává současný stav se stavem před pěti lety, mi dává za pravdu - absolventi znatelně lépe než dřív hodnotí naši studijní nabídku a kvalitu vyučujících, a nadto znatelně vzrostly jejich nástupnické platy.

V tomto ohledu jsme tedy spokojeni - trend je dobrý, teď jen neusnout na vavřínech, ale snažit se dál!

Dobrý den,

k možnostem studia v zahraničí: troufám si tvrdit, že u nás může vyjet každý, kdo chce. Nevyjedou pouze ti, kteří o to nestojí. Příležitostí je totiž celá řada:

- bilaterální výměny organizované školou (dvakrát ročně je výběrové řízení, projdete jím a jedete na semestr do zahraničí - nejvíc studentů využije právě této možnosti),

- program freemover (zjednodušeně řečeno - seženete si školu, která vás bude ochotna přijmout, a my vám na to dáme peníze),

- výměnný pobyt na Ekonomické univerzitě v Bratislavě, 

- stáž v Evropském parlamentu,

- a tak dále - viz kdyžtak http://nf.vse.cz/studenti/studijni-pobyty-v-zahranici/

Práce při studiu: zvlášť ve vyšších ročnících si studenti opravdu dokáží rozvrh sestavit tak, aby do školy chodili 3 dny, někdy dokonce 2 dny - ale pozor! Je to proto, že mají předměty, kde hlavní část práce se dělá v domácí přípravě. Takže i když nejsou přímo ve škole, musejí dost času trávit studiem. Nebudu ale zastírat, že mnoho studentů práci se studiem skloubit dokáže. Umožňuje jim to právě to, že si rozvrh mohou sestavit podle svého (a mají přitom z čeho vybírat, protože na naší škole se předměty učí v mnoha paralelkách).

Dobrý den,

přihlášku u nás můžete podat pouze na jeden obor.

Dobrý den,

ptáte-li se na bakalářské studium, pak je pro nás jediným kritériem test obecných studijních předpokladů společnosti SCIO.

Ptáte-li se na navazující magisterské studium, pak musíte absolvovat test zaměřený na ekonomickou gramotnost a přehled. Otázky jsou tvořeny z velké části obecnou ekonomií na bakalářské úrovni (vzor otázek), ale zahrnují i základní přehled o dalších ekonomických aspektech (zejména o hospodářské politice, hospodářských dějinách či veřejné správě).

Ptáte-li se na doktorské studium, pak musíte dodat esej o svojí představě disertační práce a pak absolvovat anglický vedenou odbornou rozpravu o zvoleném oboru a svém vědeckém zaměření.

Dobrý den,

někteří jsou známí, protože často vystupují v televizi a píší do novin - v tomto směru bude asi nejznámější náš pan děkan, Miroslav Ševčík.

Jiní jsou známí, protože zastávají významné pozice - pak můžete znát třeba členy bankovní rady České národní banky (nejvýznamnějšího nevoleného orgánu, který ovlivňuje české hospodářství). (Nechci jmenovat konkrétního jednoho, protože jich u nás učí víc, tak abych někoho neurazil... :)

Od jiných jste mohl číst zajímavé texty - např. byste mohl znát Lukáše Kovandu a jeho Dokonalou bouři či Příběh dluhové smršti - rozhovory s nositeli Nobelovy ceny a dalšími světovými ekonomy o hospodářské a dluhové krizi.

Nesmím pochopitelně zapomenout na Václava Klause, prezidenta republiky. V tuto chvíli sice neučí žádný předmět, ale je členem vědecké rady a zkouší studenty doktorského studia.

Doufám, že jsem odpověděl dostatečně. :)

Dobrý den,

obávám se, že toto není správný prostor pro podobné analýzy. Ale abych vám nezůstal dlužen odpověď: myslím, že je to ještě horší.

Dobrý den,

ano, můžete. Ba dokonce musíte - existují předměty, které (i na bakalářském studiu) pravidelně vypisujeme pouze v angličtině.

Nabídku odborných předmětů v angličtině máme poměrně širokou a každý rok ji rozšiřujeme. Doufáme, že během dvou let budou již všechny povinné předměty mít svou anglickou mutaci.

Dobrý den,

všichni studenti si rozvrh mohou sestavit sami. Nicméně pro studenty v prvním semestru bakalářského studia máme rozvrh předzapsán - to znamená, že pokud si v něm student neudělá žádné změny, bude mít relativně pěkný rozvrh, bude chodit pořád se stejnými lidmi na cvičení a absolvuje doporučené předměty. Ale pokud v rozvrhu bude chtít změny dělat, může (pouze ten rozvrh pak nebude vypadat tak pěkně).

Dobrý den,

nejraději bych se o tom rozepisoval na několik odstavců, ale zkusím to udělat stručně:

- Nemyslím, že u nás nebudete mít osobní přístup. Záleží na tom, co si pod "osobním přístupem" představujete. Že vás vyučující bude znát jménem? Na to máte u nás stejnou šanci jako na IES (jména si učitel pamatuje spíš na cvičeních a ta jsou přibližně stejně velká na každé škole). Nebo že se s učiteli potkáte na nějakých projektech? Na to máte stejnou šanci také všude. Zkrátka osobní přístup a velikost fakulty podle mne nijak nesouvisí.

- My máme oproti IES nevýhodu v tom, že když třeba u nás i u nich bude v prvním ročníku 50 geniálních studentů, tak u nich to představuje třetinu ročníku, kdežto u nás třináctinu - takže v relativním vyjádření na tom vypadáme hůře. Je toto pro vás důležité? Pokud ano, pak je to argument proti výběru naší fakulty.

- Na druhou stranu, myslím, že velice rychle (během prvního semestru) se u nás seznámíte se svými spolužáky a najdete lidi, kteří vám sednou. (V prvním semestru jste rozděleni do kruhů, máme seznamovací společenský večer apod., takže příležitostí k prolomení anonymity je hodně.) A pak už jen můžete těžit z výhod velké školy - u nás máte velký výběr kursů, a to nejenom ekonomických, velkou knihovnu, spoustu odborných i kulturních akcí, větší možnosti vyjet do zahraničí atd. atp.

Takže shrnuto: anonymitu u nás prorazíte během jednoho semestru  a pak už jen těžíte z výhod školy, která vám dá během studia mnohem větší příležitosti.

Dobrý den,

kombinovanou formu studia neposkytujeme, soustředíme se výhradně na prezenční studium. (Tím pádem otázka na školné je bezpředmětná.)

Jinak jen pro přesnost opravím: "Ekonomie a hospodářská správa" není obor, ale tzv. studijní program, v jehož rámci studujete studijní obor - buď Ekonomii, nebo Národní hospodářství, nebo Veřejnou správu a regionální rozvoj. (Snad vás tím dělením nematu.)

Nicméně přijímací řízení je do všech oborů stejné - vykonáte test obecných studijních předpokladů u společnosti SCIO, my v polovině června zveřejníme hranici pro přijetí a vy se pak přijdete zapsat ke studiu. Hranice pro přijetí (tzv. percentil) bude přitom pro všechny obory úplně stejná.