Univerzity v EU jsou otevřené i vám. Podejte si přihlášku

Nemusí vám být kolem dvaceti ani nemusíte mít na kontě statisíce, abyste mohli studovat univerzitu v zahraničí. Studium v zahraničí je pro každého a může být úplně zadarmo. Poradíme vám, jak na to.

↑ Prestižní školy nejen pro mladé. Možnost studovat vysokou školu v některém ze států EU je otevřená lidem jakéhokoliv věku. Například ve Skandinávii se ani neplatí školné.

Britské školy podražily

Studium na univerzitě v některé z evropských zemí vás může obohatit profesně i z hlediska osobního rozvoje, ať už si vyberete jakoukoliv destinaci. Tradičně oblíbeným cílem českých studentů je Velká Británie. Studium v této zemi se však platí. Za posledních několik let většina britských univerzit zvýšila školné až na trojnásobek, a tak je univerzitní vzdělání bohužel dostupné stále méně zájemcům.

Ve Skandinávii můžete studovat zdarma

„Naopak roste obliba vysokoškolského studia ve skandinávských zemích, kde je pro občany EU studium bezplatné a vzdělání je zde velice kvalitní. Populární je i Holandsko, kde je navzdory vládou určenému školnému ve výši zhruba 1900 eur za rok možnost vystudovat bakalářský stupeň zdarma, a to za podmínek, že student bude při studiu pracovat – minimálně dvaatřicet hodin za měsíc,“ říká Petra Hupáková z agentury Information Planet, která je jednou z největších studentských agentur s pobočkami po celém světě.

Oblíbené Švédsko a Dánsko

Ze skandinávských zemí patří mezi nejoblíbenější studijní destinace Dánsko a Švédsko. Školy mají moderní vybavení a systém výuky je vysoce efektivní. Většina seminářů nebo workshopů se odehrává v malých skupinách a je zaměřena na týmovou práci. Zapomeňte na biflování a odříkávání naučených frází, jak je to zvykem v českých školách. Tady budete tvořit projekty, prezentovat je  pochopitelně i obhajovat. Samozřejmostí je možnost absolvovat praxi nebo odbornou stáž v partnerských společnostech jednotlivých škol, kde posléze můžete získat pracovní místo.

Kolik stojí život studenta?

Jak je možné, že pro Čechy je studium v Dánsku a ve Švédsku zadarmo? Vzdělávání v obou zemích je součástí vyspělého sociálního systému, a tak je hrazené vládou ze státních daní. Díky tomu nemusíte platit nejen školné, ale ani žádné jiné poplatky se studiem spojené. „Pochopitelně je třeba počítat s vyššími životními náklady, než na jaké jsme zvyklí u nás,“ upozorňuje Petra Hupáková a pokračuje: „Například ve Skandinávii je téměř všechno třikrát dražší než v České republice. Jakmile si ale student najde jakoukoliv brigádu, i výdělky budou třikrát vyšší než doma, čímž se životní náklady mohou výrazně snížit.“  Ve Skandinávii je zejména na začátku pobytu potřeba počítat se vstupními náklady na ubytování, dopravu a jiné, a to ve výši zhruba 1000 eur měsíčně, později se pohybují kolem 600 až 800 eur za měsíc.

Jaký obor studovat?

U studia v zahraničí pochopitelně nejde jen o to kde studovat, ale hlavně CO – tedy jaký obor. Ne všechny evropské země nabízejí vámi preferovaný obor v angličtině, pokud se tedy nejedná o Velkou Británii. „Například ve Skandinávii najdou studenti na bakalářském stupni především obory jako business, marketing, design, IT, hospitality, v menším počtu pak humanitní obory. Větší výběr studijních oborů je na magisterském stupni. Holandsko zase jako vůbec první neanglicky mluvící země poskytuje vzdělání v angličtině a nabízí množství různých studijních oborů již od bakalářského stupně,“ dodává Petra Hupáková. Studovat můžete i v jiných evropských zemích, například ve Francii, Itálii nebo ve Španělsku. Tady se však řada studijních programů platí, navíc vzhledem k ekonomické situaci nebývá pro studenty tak jednoduché najít brigádu jako třeba ve Skandinávii.

Jak se tam dostat?

Studovat univerzitu v některé z evropských zemí nemusí být nesplnitelný sen. Už proto, že na většině škol neexistují přijímací zkoušky; nebo alespoň ne v té podobě, jak je známe z České republiky. „Je třeba zbavit se předsudků, že když nemáte samé jedničky, nedostanete se tam, říká Petra Hupáková.  „Obecně jsou na zahraničních školách málokdy takové přijímací zkoušky, jak je známe u nás, tedy znalostní test, který je často spíš tipovací hra než test prokazující znalosti studenta potřebné k přijetí.“

Přikládá se motivační dopis

To ale neznamená, že zahraniční univerzity přijmou každého přihlášeného. V zahraničí se klade velký důraz na motivaci zájemce o studium. Z tohoto důvodu je velmi důležitý motivační dopis, který odevzdáváte společně s přihláškou. Samozřejmostí je také dostatečná znalost jazyka pro studium, která se dokládá různými zkouškami. Každá škola i destinace má své specifické požadavky, které je třeba splňovat. Není čeho se obávat, s výběrem správné školy i přípravou potřebných dokumentů vám rádi pomohou specialisté třeba právě v agentuře Information Planet. První schůzku si můžete domluvit zcela nezávazně a zdarma.

Roční studium pro lidi s praxí

Vyplatí se vědět, že studium v zahraniční není věkově omezené a přihlásit se ke studiu na univerzitě může v podstatě kdokoliv. Bakalářský studijní program trvá většinou tři roky, v Holandsku čtyři, magisterský titul je možné získat během jednoho až dvou let studia. „Například v Holandsku existují také jednoleté bakalářské obory. Jsou určeny lidem, kteří už vzdělání a titul mají ze své domovské země, ale chtějí získat ještě další ze zahraničí, ať už ze stejného nebo příbuzného oboru,“ uzavírá Petra Hupáková.

 Jana Benešovská