MBA je v Británii akademický titul. Ale ne vždy

Řada lidí u nás stále považuje systém, kde britská univerzita validuje (akredituje) program jiné školy a pak absolventům tohoto programu udělí vlastní titul a diplom, za neobvyklé. Proč jste tento přístup ve Velké Británii zavedli? 

Tento asi dvacet let starý systém začal fungovat nejdříve jen u nás, v rámci Velké Británie, teprve postupně se rozšířil i na školy v zahraniční. Původní motivací byla snaha naší vlády dostat více mladých lidí na univerzity. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, bylo, že naše colleges (školy, které jsou v britské vzdělávací soustavě mezičlánkem mezi střední a vysokou školou a nastupují na ně studenti ve věku mezi šestnácti a osmnácti lety) dostaly od univerzit prostřednictvím validace možnost poskytovat univerzitní vzdělávání. Z tohoto se postupně rozvinul tak úspěšný a efektivní systém, že byl už jen logický krok rozšířit ho i za hranice Velké Británie a vybudovat si jméno v jiných částech světa.

Jak konkrétně celý systém validací zahraničních univerzit funguje?

Britské univerzity validace realizují různými způsoby. Jedním z nich je, že přímo franšízují vlastní kurz. Franšízované škole poskytne britská univerzita vše – od obsahu programu přes studijní materiály až, často, po lektory. Takže kurz na partnerské univerzitě potom vypadá přesně stejně jako na britské univerzitě. Kromě toho ale existuje i druhý přístup – validovaná škola je schopna sama vyvinout a poskytovat programy vysoké kvality. Proč bychom měli poskytovat specificky britské kurzy vyučované z britské perspektivy, když je mnohem výhodnější, aby byl program přizpůsoben místním potřebám? V tomto případě pak britská univerzita program jiné školy tzv. validuje, tedy potvrzuje, že jeho kvalita je z pohledu britského vzdělávání dostatečně vysoká na to, a by za toto studium udělila vlastní britský vysokoškolský diplom.  Ten má pak úplně stejnou hodnotu jako diplom získaný přímo v Británii.

Validace studia je velmi složitý proces. Jaké jsou klíčové procesy, které kvalitu studijních programů ověřují?

Kontrola kvality se odehrává ve dvou různých cyklech. Rozsáhlejší prvek, který opakujeme každé tři roky, je tzv. re-validace, tedy proces, který má za úkol potvrdit kontinuitu programu. Škola, která chce program re-validovat, musí být schopna prokázat, že program je ekonomicky životaschopný, a také doložit, že jeho kvalita odpovídá britským standardům řízení kvality. Konkrétně škola předkládá, a před validačním panelem, který ji fyzicky navštíví, obhajuje dokument, který hodnotí vše, co se v programu z pohledu jeho kvality děje. Od toho, co se učí a kdo to učí, přes to, jaké mají studenti podmínky, až po tu nejtenčí knihu, kterou máte v knihovně. Toto je velmi zásadní, protože britská univerzita, která pak absolventům validovaného programu vydává vlastní diplom, může sama před sebou garantovat kvalitu takového studia.

Další věc je pak průběžná kontrola toho, jak validovaná škola řídí svou kvalitu. Validovaná škola musí řídit kvalitu svého programu stejně jako britské univerzity, obě školy si standardy řízení kvality jasně dohodnou před tím, než je validace udělena. Validující britská univerzita pak dodržování standardů řízení kvality na validované škole permanentně a podrobně kontroluje. To vše zaručuje, že vzdělání, do kterého studenti investují svoje peníze, čas a píli, má úroveň vzdělání na britské univerzitě.

Jaká jsou hlavní kritéria pro obdržení validace?

Validace je vlastně taková zkouška a primárně potřebujete splnit kombinaci dvou věcí. Za prvé musíte nabízet kurzy vysoké kvality a musíte být schopni prokázat zájem studentů o váš studijní program a celkovou ekonomickou životaschopnost programu. Za druhé musí validující britská univerzita mít zájem daný program validovat. Někdy univerzita validovat odmítne, i když je program kvalitní a obchodně perspektivní, ale nemusí například zapadat do jejího celkového strategického směru. Takže to je několik základních věcí, které musí zahraniční škola splnit, aby validaci získala. Systém získání validace je poměrně sofistikovaný a přísný a každému měříme stejným metrem.

Když vaše škola validuje nějakou jinou školu, jak dlouhodobě kontrolujete, že kvalita jejího vzdělávání splňuje vaše standardy?

Kvalitu řídíme kontinuálně, rok za rokem. Školu navštěvují pravidelně, několikrát ročně, zástupci britské univerzity, vše podrobně kontrolují a podávají zprávy akademické radě.  Validovanou školu také kontrolují nezávislí externisté, tzv. externí examinátoři. Na všechny jejich komentáře musí validovaná škola reagovat a její reakce opět validující britská univerzita kontroluje. Validovaná škola pak také musí sama reportovat o řízení kvality formou výročních zpráv. Vyhrazujeme si také právo své nároky v případě potřeby zpřísnit. Ale základem zůstává, že kontrola kvality je vždy kontinuální proces.

Jak dlouho vám trvá zjistit, že se v kvalitě programů validované školy děje něco, co není v pořádku?

To je různé případ od případu. Někdy nám to lidé ze školy sdělí sami, že mají nějaký problém. To je samozřejmě ten nejlepší způsob, protože součinnost univerzity, která validuje, a validovaného, pomáhá stav zlepšit.

Ale všechny případy asi nejsou takto ideální …

Myslím, že systém řízení kvality vysokých škol, který v Británii máme, je věc, kterou nám vzdělávací instituce v Evropě a ve světě mohou závidět. Je to velmi přísný systém a nelze ho obejít. O všem se podávají zprávy, vše je průkazně evidováno, všechno je fyzicky kontrolováno prostřednictvím externích examinátorů, kteří jsou pro britský systém řízení kvality absolutně nezbytní. A navíc jako pojistka je v tomto systému funkce tzv. ověřovatele, zástupce validující britské univerzity, který má za úkol validované centrum pravidelně navštěvovat a vše na místě ověřovat. Například pravidelně hovořit se studenty, lektory, managementem školy, kontrolovat kvalitu prací studentů i kvalitu hodnocení a mnoho dalšího. A když mu něco není dovoleno, ptá se proč, co to indikuje za problém.

V České republice se v současnosti hodně diskutuje i MBA, mimo jiné je debata o tom, zda (resp. za jakých podmínek) lze MBA studium považovat za vysokoškolskou kvalifikaci, nebo jen nějaký typ kvalifikace profesní. Bylo by MBA u vás považováno za vysokoškolskou kvalifikaci, pokud by jej udělila vzdělávací instituce, která není univerzitou, i třeba na základě některé z prestižních a uznávaných mezinárodních akreditací? Tedy instituce, která do tohoto systému řízení kvality vašeho vysokého školství nespadá?

Ne, nebylo. Ve skutečnosti akreditace AMBA, AACSB nebo EQUIS akreditují jen program z univerzit a jejich prostřednictvím tedy jen programy, které splňují standardy kvality vysokoškolských programů. V britském vzdělávacím systému je MBA vysokoškolskou kvalifikací, jen pokud je uděleno univerzitou. Nic jiného, žádné jiné vzdělávání, ať je sebelepší, není univerzitním vzděláváním, pokud jejím poskytovatelem univerzita není. MBA udělené institucí jinou než univerzita by z tohoto pohledu bylo bezcenné. V Británii jsou případy institucí, které se pokusí takovéto vzdělání prodávat, velmi rychle odhaleny a takovéto MBA programy jsou u nás považovány za podvodné. Při výběru MBA je třeba se podívat vždy pod povrch jinak atraktivně vyhlížejícího inzerátu, aby člověk nevystudoval něco, co z pohledu životopisu nemá hodnotu.

Dokážete srovnat kvalitu českých veřejných a neveřejných škol?

Myslím si, že rozdíly zde jsou a jsou způsobeny historickým vývojem. V čase se ale všechno mění a i v mé zemi to před dvěma sty padesáti lety vypadalo s vysokými školami úplně jinak – byla jich jen hrstka. Dnes na začátku 21. století žijeme ve velmi tržním světě a existuje mnoho způsobů, jak dosáhnout téže věci. Vyšší vzdělání je jednou z těch věcí, kde lze uplatňovat více přístupů a soukromé vysoké školství je cesta, která vyhovuje stále více lidem. Studenti jsou nyní starší, už to nejsou čerství absolventi střední školy, ale začínají studovat, když jim je dvacet nebo pětadvacet let, po dětech a podobně. Studenti mění podobu svého pracovního života, berou vzdělání jako zvýšení kvalifikace a přípravu na zaměstnání. A je velmi typické, že pro tuto vzdělávací strategii jim více vyhovují soukromé školy. A myslím si, že to je důvod, proč se některé neveřejné instituce mají na trhu úspěch. Ale cítím také povinnost říci, že produkt, který soukromé vysoké školy nabízejí, se příliš neliší od produktu, který nabízejí veřejné vysoké školy.

Jan Šmikmátor

PR článek

Další články k tématu

MBA studium managementu v angličtině

Manažerská angličtina se od té „běžné“ liší zejména množstvím specifických termínů, které v běžném životě použije asi málokdo. Není divu, že s ohledem na tato specifika nejedna jazyková škola vypisuje kurzy obchodní či právě manažerské angličtiny. Nejste-li však v tomto ohledu už žádní začátečníci, můžete zkusit své znalosti zhodnotit v MBA studiu managementu vedeného ze … číst více

MBA Řízení lidských zdrojů

MBA zdaleka není jen o managementu a byznysu. Mít dobrého personalistu je klíček k úspěchu každé firmy. MBA v oblasti HR vám může pomoci se jím stát. Studijní MBA program Řízení lidských zdrojů je určen pro manažery personálních agentur, personalisty a všechny pracovníky, kteří se zabývají problematikou osobního rozvoje a personálního řízení organizace. Průběh studia … číst více

Studenti s praxí vytěží ze studia MBA více

Nahrazuje titul MBA české magisterské tituly? A uznají mi v zahraničí titul MBA získaný v ČR? Možná i vy uvažujete o studiu MBA a podobné otázky se vám honí hlavou. „Při výběru MBA programu je třeba dávat si pozor na akreditaci programu“, upozorňuje Lucie Čunderlíková, prorektorka pro strategii a rozvoj z Vysoké školy ekonomie a managementu … číst více

MBA neboli Master of Business Administration

Proč mají zkušení manažeři s několikaletou praxí potřebu znovu usednout do školních lavic? Aby byli konkurence schopní na pracovním trhu, musí neustále zdokonalovat své hard a soft skills. Za tímto účelem vzniklo MBA studium. O co se jedná Master of Business Administration, zkráceně MBA, představuje postgraduální studium jehož cílem je prohloubení znalostí v oblasti řízení. Jedná se … číst více