Je lepší bydlet na koleji, nebo na privátě? Zeptali jsme se

Bydlení na koleji i bydlení na privátě je zkušenost, která se člověku obvykle nesmazatelně vryje do paměti. Kde je to lepší? Zeptali jsme se na názor dvou slečen, které během svého studia zažily obojí.

↑ Na kolejích si užijete ten pravý studentský život. Máte rádi nečekané večírky?

Tereza Louková, studentka farmacie

Tereza studuje farmacii na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Na začátku studia bydlela na kolejích, později se přestěhovala s přítelem na privát na kraj Brna.

Spolužáci na dosah

„Koleje jsou víc společenské. Poznáváš nové lidi, často máš na dosah spolužáky. To znamená společné učení a trávení času. Na druhou stranu je tam ztráta soukromí, která dost závisí i na věcech, které jsou společné: sprchy, kuchyně, ledničky. Takže nepořádek ve společném prostoru, krádeže jídla a tak,“ říká Tereza.

S polštářem na uších

Pokud jsou na kolejích buňky, je to podle Terezy do určité míry bydlení dost podobné, jako v pronajatém bytě. „Je snadné dát se do řeči s kýmkoliv procházejícím kolem, spontánně vznikají večírky a vy se jich účastníte buď dobrovolně, nebo u sebe na pokoji s hlavou pod polštářem, protože na kolejích jde všechno slyšet,“ popisuje Tereza.

Koleje jsou bezpečná zóna

Na kolejích se nemusíte starat o spoustu věcí. Nevyhovuje vám spolubydlící? Přestěhování během pár dnů není problém. „Je to určitá zóna bezpečí, smlouva na kolejích se dá bez potíží vypovědět. Koleje jsou také vybaveny vším základním zařízením, neřeší se spotřeba energií, je tu konstantní výška nájmu. Pobyt na kolejích člověka chrání před věcmi, na které se dá natrefit při bydlení v soukromí,“ porovnává Tereza.

Když chcete víc soukromí

Privát na rozdíl od kolejí poskytuje větší soukromí. „Nikdo nehlídá vaše příchody a odchody. Pokud nemáme nerudné domácí, tak ani návštěvy. Na kolejích je to různé. Na vrátnici VUT jsou jim návštěvy jedno, u nás na Veterinární a farmaceutické museli návštěvníci dávat do zástavy nějaký osobní doklad s fotkou,“ vzpomíná Tereza.

Pozor na inkaso

Nájem v soukromém bytě a na kolejích vyjde podle ní nastejno. Jen je potřeba, aby v bytě žilo více lidí – kvůli inkasu. „Někde nemusí být smlouva na osobu, ale na byt. Takže při chybějícím obsazení bytu se nájem může klidně o násobek zvednout,“ říká Tereza.

Jak vybrat privát

„Bydlení v soukromí může být různé také podle toho, jestli domácí bydlí společně s vámi nebo ne. Každopádně jen vlastní opatrnost a štěstí vás chrání před domácím, který je magor. Obecně platí, že nízký nájem je podezřelý. Může se stát, že vás pak domácí bude brát na hůl při účtování energií, bude vám prohrabovat osobní věci, bude vám zakazovat kontakt se spolubydlícími nebo vás urážet. Může odmítat topit s tím, že není zima, ale jen rozbitý teploměr,“ upozorňuje Tereza.

Kamarádi na zabití

„A nebo se z něj může stát váš známý, se kterým si budete tykat. A ještě něco – bydlení na privátě vás může rozhádat s blízkými přáteli. Zvlášť když se po hlavě vrhnete do společného bydlení, ale až pozdě zjistíte, že kamarádi jsou to skvělí, jen při společném bydlení jsou na zabití,“ uzavírá studentka.

↑ Pozor na podezřele levné priváty. Abyste v zimě neškemrali alespoň o přímotop.

Lenka Jandová, studuje zahradní architekturu

Lenka začala svou „bydlící kariéru“ na kolejích Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity v Brně. Další zkušenost má s kolejemi v Lednici, kde pokračuje výuka oboru zahradní architektura. Později bydlela z části tam a z části v Brně na privátě.

Společné učení

„Myslím si, že koleje byly mnohem víc nakloněné ke studiu, protože tam jsi většinou byla s někým, kdo taky studoval, obvykle podobnou věc jako ty. Takže jsme se často spolu učili, bavili se o škole. Když jeden dělal domácí úkol, druhý se nudil a taky šel dělat domácí úkol. No, a na privátě to nebylo tak studijně motivující, ale zase strašně fajn,“ říká Lenka.

Na víkendy raději pryč

„První dva roky studia jsem bydlela na kolejích v Brně. Nebylo tam moc lidí ze třídy, a tak jsem byla v tom novém městě taková ztracená. Pak jsem šla na koleje do Lednice. Ty jsme si užívali, na to vzpomínáme moc rádi. Ale tím, že to bylo v Lednici, tam nebylo moc co dělat. Mohli jsme být na koleji, jít do parku nebo do sadu. Hrozně fajn bylo, že jsme si rozuměli se spolubydlícími. Nicméně z obou kolejí jsem se snažila prchat aspoň na víkendy a jednou až dvakrát týdně odjet někam pryč,“ popisuje Lenka.

Jedenáct lidí v bytě

Později se Lenka přestěhovala s kamarády do soukromého bytu. „Byl to příšerný privát, s příšernou kuchyní, koupelnou, koberci, prostě vším. Bylo nás tam devět až jedenáct a někdy i více na tři pokoje. A skoro každý večer se něco dělo. Buď se hrály deskovky, nebo se šlo někam ven… Ráda na to teď vzpomínám. Ale také vím, že jsem se odtud strašně ráda stěhovala někam, kde teče teplá voda v kuchyni a člověk se při sprchování nebojí, že podpálí dům, protože na něj vždycky vyšlehne plamen z ohřívače,“ říká Lenka.

„Myslím, že poslední rok školy se skoro vyplatí, aby byl člověk na kolejích, aby víc makal. Ale užila jsem si víc privát. Strašně záleží, jak se sejdou lidi, protože ti, které potkáš v tomhle období, se většinou stávají takovými těmi životními přáteli.“

Nela Wurmová