Někdo si myslí, že studium v zahraničí je příliš drahé, jiný to považuje za zbytečnost a další se zas bojí požadavků na výbornou znalost cizího jazyka cílové země. Tyto a další mýty se však dají snadno vyvrátit, vybíráte-li správně. Přečtěte si, co o svém zahraničním studiu říkají ti, kdo jej mají úspěšně za sebou.
» 3 minuty čtení «
↑ Že je studium v zahraničí drahé a nedostupné? To jsou jen mýty.
Kratší pobyty: Erasmus+
Pokud chcete vyrazit do zahraničí, program Erasmus+ je pro vás dobrou a možná nejjednodušší volbou. Výběr je však omezený oborem, který právě studujete (ten v zahraničí by mu měl být blízký), a na školy, s nimiž má vaše domácí fakulta navázanou spolupráci. Jde však o program, do nějž je zapojena většina českých vysokých škol. Využít ho mohou studenti přinejmenším od druhého ročníku bakalářského studia, samotný pobyt pak může trvat od 3 do 12 měsíců. Podávání přihlášek probíhá nejčastěji v únoru daného roku.
Radka: za žurnalistikou do Ottawy
Ne každý ale chce za studii vyrazit přes Erasmus+. Například novinářka Radka Zítková vzpomíná: „Už na bakalářských studiích jsem měla stálou práci, a tak se mi nechtělo odjíždět. Vždycky jsem ale věděla, že na magisterské studium budu chtít odjet na celé. Měla jsem pocit, že tak lépe využiji možností, které zahraniční školy nabízejí. Taky mě lákalo, že naplno zkusím anglosaskou žurnalistiku. Univerzity, ze kterých jsem si vybírala, nabízely odborné stáže v tamních médiích a to pro mne bylo hodně důležité.“
Nakonec Radka zvolila dvouletý magisterský obor Master of Journalism na Carleton University v kanadské Ottawě. Stipendium získala přes tamní univerzitu, přičemž jedno bylo určené zahraničním studentům a druhé dostala od své fakulty za dobré studijní výsledky z bakalářského studia. K tomu ještě na své škole pracovala a to vše dohromady pokrylo všechny její životní náklady.
Anna: vyrazila na London School of Economics
Program Erasmus+ nezvolila ani Anna Kunová: „Studovala jsem magisterský obor Anthropology and Development na London School of Economics (LSE). Byl to naprosto klasický jednoletý magisterský program, byla jsem tedy zapojena do studia naprosto plně. Na Erasma jsem nevyjela proto, že se jednalo o něco úplně jiného – chtěla jsem skutečně ucelené studium daného oboru se všemi odpovídajícími nároky, což Erasmus neposkytuje. Navíc na LSE a další školy, kam jsem se hlásila, se přes Erasmus ani dostat nešlo,“ říká Anna. O žádné stipendium nežádala a vše si hradila z vlastních prostředků.
Silvestr: studoval perštinu v Teheránu
Čistě na vlastní pěst a bez pomoci stipendia se do ciziny vydal i Silvestr Tkáč. Vystudoval jednoletý obor pro mezinárodní studenty na University of Tehran, obor perština. V současnosti čeká na íránská víza v Jerevanu a živí se jako profesionální průvodce a organizátor expedic do Íránu.
Lucie: do ciziny hned po maturitě
To Lucie Macková strávila v zahraničí celých pět let. Nejprve na University of St Andrews ve Skotsku vystudovala obor MA International Relations and Social Anthropology. Získala stipendium skotské vlády, na nějž je sice nárok automatický, ale pokrylo pouze školné. A proč nevyjela přes Erasmus? „Chtěla jsem v zahraničí studovat hned po střední škole, být tam delší dobu. Ale i Erasmus jsem v rámci svého studia využila – strávila jsem půl roku v Kodani. Myslím, že u zahraničních studentů v Británii to je celkem běžné,“ říká Lucie.
Poté ještě strávila jeden rok na Central European University v Budapešti, kde vystudovala MA International Relations and European Studies. „Zde při získání stipendia rozhodovaly předchozí studijní výsledky, motivační a doporučující dopisy a zpracování návrhu tématu na diplomovou práci. Tato škola je velmi mezinárodní a netají se tím, že by ráda získala více českých studentů. Myslím, že je to výborná volba pro studium v angličtině nedaleko České republiky,“ dodává Lucie. Stipendium získala přes univerzitu a zahrnovalo školné, ubytování na kolejích a kapesné.
Zkušenosti, které skvěle využijete
Většina studentů svého rozhodnutí vyrazit za hranice nelituje. Radka Zítková vzpomíná: „Na zahraniční škole jsem se toho naučila hodně. Celý program byl hodně praktický a do velké míry simuloval práci v kanadských médiích. Do těch jsem se navíc během několika stáží a později i pracovně dostala. Učili mě výborní profesoři, kteří jsou veterány kanadské žurnalistiky, a doteď s nimi komunikuji. Navíc je skvělé mít teď kontakty na další lidi z oboru, kteří dnes působí v různých koutech světa.“ Stejný dojem má i Lucie Macková: „Studium v zahraničí bych všem doporučila, mezinárodní zkušenost je v dnešní době skoro nutností. Pak záleží na každém, jak s ní naloží. Já bych neměnila.“
Tip: Kde získáte stipendium?
Mezi nejznámější stipendijní fondy a programy, kterých mohou využít i tzv. freemoveři, patří CEEPUS, stipendia zveřejňovaná Akademickou informační agenturou nebo třeba i lokálně zaměřené fondy jako Mezinárodní visegrádský fond, Fulbrightovo stipendium, stipendium od DAAD, Česko-německý fond budoucnosti, fondy v rámci Norských fondů a fondů EHP a celá řada dalších.
Lucie Černá
