Tak takhle bych dokázal učit taky, pomysleli jste si možná po nevydařeném firemním školení. Zdání ale může klamat. Práce lektora je totiž poměrně náročným řemeslem, jak říká Radomil Bábek, generální ředitel a spolumajitel vzdělávací společnosti Everesta. „Znám lektory, kteří jsou na první pohled silně introvertní. Při vystoupení před lidmi se ale mění. Chtějí vystupovat, a když jim na konci účastníci zatleskají, je to pro ně velká odměna. V tom jsou si podobní s herci,“ říká v rozhovoru pro Jobs.cz Radomil Bábek.
↑ Radost z potlesku. Někteří lektoři se podobají hercům, říká Radomil Bábek, ředitel vzdělávací společnosti Everesta.
Osoba lektora je důležitá, na druhé straně bývá často přeceňována. Možná jste to už sama poznala. Byla jste na přednášce nebo konferenci, kde vystupoval někdo charismatický, měla jste pocit, jak vás to baví. A když jste odešla, zjistila jste, že vlastně nevíte, o čem mluvil. To je přesně to nebezpečí, které se skrývá v přecenění osobnosti lektora.
Podle mne je potřeba, aby byly splněny dvě podmínky. Tou primární je, aby společnost, do které lektor patří, byla kvalitní. Naši trenéři mají tréninky, scházejí se, školíme je a dodáváme jim nové informace. Oni mezi sebou konzultují, mají svého supervizora, konzultanty na různá témata, vyměňují si materiály a podobně. Tak se projeví synergický efekt práce. Teprve když je společnost kvalitní, může mít kvalitní lektory, kteří se navíc posouvají o úrovně výše. To je obtížné očekávat u hodně malých společností nebo lektorů jednotlivců. Tím neříkám, že by to nebyli kvalitní až excelentní lektoři. Přesto já osobně dám vždy přednost první variantě.
Nedá. Je to stejné, jako na první pohled nepoznáte, kdo je dobrý nebo špatný, hloupý, škodolibý nebo přátelský. Zda bude kurz nebo jiný typ vzdělávání dobrý, se totiž nerozhoduje jen v okamžiku jeho konání, ale daleko před zahájením. V Everestě říkáme, že lektoři jsou tváří a ústy odvedené práce. Ta má totiž tři základní fáze – přípravu, realizaci a vyhodnocení. Jako je na šachovnici nejsilnější figurou královna, je jí v práci lektora příprava. Příprava nepředstavuje dvě hodiny, ale třeba i několik dní. Když není dostatečně důsledná nebo se jí nevěnují správní lidé, je výsledek nejistý. Pokud chceme, aby práce byla alespoň z 95 procent povedená až excelentní, je příprava nesmírně důležitá.
Měla byste, ať už vědomě nebo podvědomě, cítit, že program má hlavu a patu. Musíte cítit, že vám náplň zapadá do širšího schématu a víte, kam jste přišla. Na kurzu byste se měla cítit trochu jako doma. To znamená, že byste měla slyšet výrazy, které jsou u vás ve firmě obvyklé, případové studie by měly být ze stejného nebo z blízkých oborů. Kurz musí být naladěný na firemní kulturu. Na začátku programu, nebo ideálně ještě dříve, byste měla zjistit, k čemu dojdete. Cíle nesmí být příliš ambiciózní, zvlášť pokud jde o jednodenní kurz.
↑ Služba, ne exhibice. Správný lektoř neříká, že „si” vymýšlí kurz. Vymýšlí jej pro ty, kteří přijdou na přednášku. Ilustrační foto: Shutterstock
Na to je strašně složitá odpověď. Lektor musí mít chuť svou práci vykonávat. Podobně jako u manažerské práce patří mezi základní předpoklady ambice. Lektor musí být schopen vystupovat před lidmi a být vybaven nějakou odborností. Zájemců o práci lektora, kteří jsou odborníky – nebo alespoň budí to zdání – je podle mne tak 70 až 80 procent. Horší je to se schopností vystupovat před lidmi. Spousta lidí si myslí, že může vystupovat před lidmi, ale předpoklady pro to nemají. Leccos se dá naučit. Říkáme tomu lektorské řemeslo.
Znám lektory, kteří jsou na první pohled silně introvertní. Při vystoupení před lidmi se ale mění. Většina lektorů jsou velmi společenští lidé. Chtějí vystupovat před lidmi, a když jim na konci účastníci zatleskají, je to pro ně velká odměna. V tom jsou si podobní s herci. Mnozí lektoři také mají herecké nadání. Dokážou zahrát různé situace, vžít se do určité role, naladit emoce. Neumím si představit dobrého lektora, který by byl těžký introvert analytického typu. Nedovedu si ale představit ani lektora, který by měl agresivní sklony. Lektor musí být altruista.
Některým lektorům se nedaří pochopit, že práci nedělají pro sebe. Postoj já „si“ připravuji kurz je běžný. Časem však lektor zjistí, že kurz nepřipravuje pro sebe, ale pro lidi, se kterými má pracovat. Vypadá to jako samozřejmost, ale je mnohdy obtížné na to přijít. Vystupování před lidmi v roli lektora je něco úplně jiného, než například přednášet na konferenci. V kurzu je interakce, účastníci do toho lektorovi zasahují. Co si lektor připraví, to mu účastníci velmi často „nabourají“, mají otázky, chtějí často něco jiného. Na začátku lektorské práce je nejdůležitější pokora k řemeslu.
Mezi lidmi se často říká: Kdo umí, ten to dělá, kdo neumí, ten to učí. To je zcela pomýlené. V historii dělali mistry řemesla vždy ti nejlepší. Na univerzitách přednášeli nejlepší mistři teologové, lékaře učili nejlepší lékaři. I lektor by měl být odborníkem ve své profesi. Vedle toho si musí vybudovat druhou profesi, lektorské řemeslo. To se skládá z mnoha dovedností, třeba musí být zdatným prezentátorem a rétorem, musí ovládat metodiku vzdělávacího procesu, umět sestavit program na dvě, čtyři, osm hodin, ale i na dva dny, týden, na rok. Musí umět použít testy a cvičení. Musí být empirickým psychologem. Pracuje totiž s různými typy lidí, musí tedy o nich něco vědět, intuice nestačí. Musí umět nastavit správný metodický přístup pro začátečníky, středně pokročilé i pokročilé. Musí umět pracovat se skupinami, které jsou mnohdy vnitřně velmi diferencované.
Práci spojené se vzděláváním se věnuji už od začátku 90. let. Před několika lety jsem měl období, kdy jsem už vůbec neškolil a věnoval jsem se podnikání a manažerské práci. Je to tak dva roky, kdy jsem zjistil, že mi to začíná chybět a pomalu jsem se k tomu vrátil. Už ale v trochu jiných situacích. Nevedu běžné kurzy manažerských či personálních dovedností. Věnuji se nadstavbovým tématům – řízení organizací, strategickému plánování, zvládání krizí, osobnostnímu rozvoji apod. Pracuji tedy především jako kouč a poradce a vystupuji na konferencích . Věnuji se zralé klientele, která už má něco za sebou, jde většinou o majitele a vysoké manažery.
Lenka Kováříková
Nabídka osobního rozvoje je neuvěřitelná. A poplatky za něj občas ještě neuvěřitelnější. Nad čím je dobré se zamyslet, než si najmete kouče, s čím vám může pomoci a kolik za něj zaplatit, abyste kvůli touze být nejlepší nezbankrotovali? Poradci přes život i kariéru Profese trenérů a osobnostních poradců je po IT druhý nejrychleji se rozvíjející byznys …
„Tak nám o sobě něco řekněte,“ zazní na úvod pracovního pohovoru. „A stihněte to, než vyjedeme výtahem do našeho patra.“ Uf, vydechnete v duchu, ale nezbývá vám, než spustit. „Jsem flexibilní a kreativní. V posledních čtyřech letech jsem pracoval jako obchodní zástupce…“ Opravdu si myslíte, že tak získáte své vysněné místo? Ve skutečnosti jste právě použili …
Mohlo by se zdát, že rady ohledně životopisu, plánování kariéry a pohovoru jsou platné maximálně čerstvým absolventům nebo lidem na nižších kariérních postech. Pokud jste se ale po několika letech v jedné firmě rozhodli změnit kariéru, můžete během psaní CV, oslovování firem a přípravy na pohovor lehce znejistět. Přinášíme vám proto tipy na pár kurzů, které …
Už máte plné zuby rodinné dovolené u moře a chtěli byste zažít něco nového? Příjemnou změnou může být letní škola. Kurz osvěží nejen vaši mysl. Poznáte spolužáky z celého světa a procvičíte si jazyky. Jak probíhají prázdninové výukové programy a kolik stojí? Škola bez stresu a známek Letní školy vznikly pro zájemce, kteří lační po vzdělání …
